DARJEEL: Tezko rict, zda je spokojeny ve svem hotelovem pokoji, on je dost sebeletostivy a ma deprese, i kdyz dost chodi do spolecnosti a mezi kamarady - tim padem ma dost obraceny denni rezim a vstava vetsinou kolem 3 odpoledne. Vstane jen na chvili a pak jde zase spat. Ma pravdepodobne jeste stale ten unavovy syndrom... Ale tezko rict, zda to neni jen deprese a nejaka jeho pohodlnost, podvedoma obrana vuci svetu. On neni zkratka schopen se aktivovat a je vlastne dost rozmazleny. Spise jde o to nalezt nejakou tvrdou vychovnou metodu, aby mu doslo, ze prachy proste kazdy clovek k zivotu potrebuje a ze je normalni vydelavat si na sebe v tomto veku uz. Nevim, jak penize shani, kdyz furt nekam chodi, ale asi si pujcuje od kamaradu.. ze mu to neni trapne, inteligennimu klukovi... Asi neni schopen svoji inteligenci nejak spravne nasmerovat. Opravdu teto situaci nerozumim. Resim to za nej neb o to neudela a situace jeho rodinu jiz velmi muci, ale predevsim situace jeho maminky, ktera i kvuli nemu vazne onemocnela (kvuli strastem s nim spojenym)...... Nastesti tohle mu dochazi a pomaha ji..

KAMALA: Takový dotaz, který kladeš, není v tomhle auditku první a jistě ani poslední.

Problém "zakázky" typu "psychoterapie pro druhého" je problém motivace a obecně nastavení daného člověka. Psychoterapie funguje jen u lidí, kteří sami chtějí s sebou něco dělat a jsou si vědomi toho, že to za ně nikdo neoddře a neudělá.

Synáček přesluhující v mamahotelu je docela běžným motivem naší doby, ovšem jak z toho ven vůbec snadné není... Prvním nezbytným krokem je to, aby ve vědomí daného muže nazrála myšlenky, že sám chce s sebou něco dělat a změnit se...

Mimochodem to, že sem nepíše on, ale někdo to zařizuje za něj ukazuje spíše na to, že je stále spokojený ve svém hotelovém pokoji.... (ale nevím, to mi tak jen příjde).

VAN_DEN: Skutecnost je takova, ze on skutecne tim padem neni schopny se o sebe postarat a je zcela zavisly na svych rodicich. On studoval, ale studia nakonec nedokoncil i po placenem rocniku navic. Sam na sobe pracovat a zmobilizovat se neni schopny. Obavam se, ze ani rodice ho k tomu nedovedou, resp. tito zrovna ne. Vi, co ma delat, ale schopny to zrealizovat neni. Nevim, zda je to lenosti anebo jeste necim jinym. Bere take AD a ma unavovy syndrom (kdo vi, zda ho jeste ma..).

KATIA: Vztah k nemu je urcite treba nejak obnovit...

KAMALA: doplním trefnou odpověď KATIA: - ten kluk je z tohoto pohledu především závislý - a připomíná mi pacienty na AT oddělení, kteří často začínají nějakou změnu ve chvíli, kdy jim jejich rodina přestane jejich způsob života umožňovat - a nechá je spadnout na ulici. Je dobrý to vnímat jako systém - rodiče mu jeho způsob života umožňují, když mu v jeho 29 letech dávají peníze a asi bydlení, jídlo... tím mu vlastně (nevědomě) dávají najevo, že ho nevnímají jako nezávislého a schopného se o sebe postarat.

Ahoj lidi, potrebovala bych doporuceni na opravdu velmi dobreho psychoterapeuta, ktery by dokazal poradit v tom, co se tyka "prevychovy" opravdu tvrdohlaveho jedince, ktery presto, ze je mu 29 let, nechce pracovat (nejak to nedokaze neb se stavi do role obeti systemu a okolnosti), bydli s rodici, pres den spi a vecer, potazmo noc travi se svymi kamarady. Zada penize od rodicu, kteri mu je ale uz skoro vubec nedavaji a jen doufaji, ze si brzy snad najde nejakou praci. Tento stav u nej vsak jeste nikdy nebyl aktualni, resp. nepracoval nikdy. Narazky na svoji osobu nese jen velice tezce a vetsinou reaguje velmi hnevive. Jinak je pomerne chytry a ma potencial, dokonce bych rekla, ze je citlivy.. zaroven vsak take manipulator a to prave tim, ze je vzdy ten, ktery je bezmocny chudak a pro ktereho je velmi tezke ucinit nejakou zmenu... Nikdo jiz nevi, co s nim. Pokud mate tip na nekoho, kdo by nam s nim dokazal poradit, sem s kontaktem. Jde predevsim o to, aby si uvedomil, ze kdyz chce neco dostat, musi take neco dat. Tim konkretne myslim najit si praci a zacit byt dospelej (vede zivot 18tileteho) Diky!!!

Ví někdo něco o tomhle?
Vzdelávací kurz v biofeedbacku a neurofeedbacku ako psychoterapeutickej metóde
http://www.kbt.sk/neurofeedback/vzdelavaci-kurz-v-biofeedbacku-a-neurofeedbacku.html

Láká mě to - ty lidi ale vůbec neznám...

DARJEEL: v to já také doufám...už jsem se ale dlouho nesetkala s nikým, kdo by raději papal léky...musím to ale rychle zaklepat na dřevo...:)

je to tak

DARJEEL: tak minimálně v tom základním vzdělání podle mě mají psychologové psychodiagnostiku jako standard, u psychiatrů si tím nejsem jistá, osobně jsem žila v přesvědčení, že primárně testy spíš nepoužívají...

KATIA: jak který, to máš to podobný jako s terapeutickým výcvikem... ale je to v zásadě tak jak píšeš, psychiatr je hlavně lékový expert...

LADYWAVE: No já teda doufám, že se ten trend bude takhle posouvat a psychologové budou pracovat s pacienty, se kterými v současnosti pracují psychiatři. Že se to postupně nějak přeleje a lidi budou víc terapeuticky makat, než zobat klepky :)

DARJEEL: tak hlavně pokud vím není psychiatr tak školen pro práci s testy

KATIA: tak on psychiatr i z danosti má na pacienta mnohem míň času, takže něketré diagnostiky by ani "nestihl" administrovat... nehledě na počet pacientů oproti psychologům...

LADYWAVE: no formálně dělá psychologické vyšetření, byť k tomu používá diagnostické nástroje. Ve zdravotnictví se diagnoza fakt rovná kódu z manuálu a to nelékaři nepřísluší, protože prostě zkoumá zbylé oblasti člověka.

KATIA: no fajn, ale když se chodí ptát na to jaké má předepsat léky, tak to na místě není...:) sem to dostatečně nevysvětlila...spolupráce je samozřejmě na místě, jen mám někdy dojem, že klin.psych.dělá práci za psychiatry...