3L1NK4: já jako malá mávala na lidi ve vlaku (bydleli jsme u nádraží) a taky z vlaku, když jsem jela... A i teď mi udělá radost, když nějaké dítě zamává a já mu můžu zamávat zpátky:)
(a když jsme v létě jeli lodí po Vltavě, tak jsem byla tak nadšená, že jsem ani nehledala záminku a nadšeně mávala na lidi všude kolem, i když jsem se trochu styděla:))

Já jsem si dneska vzpomněla, že když jsem byla malá a jela někam autobusem, tak jsem si vždycky sedla dozadu a mávala na auta jedoucí za busem. A vzdycky jsem mela strasnou radost, kdyz mi nekdo zamaval zpatky nebo treba zatroubil ci probliknul svetlama :))

Baví me při jízdě v mhd pozorovat jak se protijeoducí řidiči vžycky podzraví mávnutím.. Cesta pak hned utíká rychlejc :)

TAMARIX: vezmi cukr a výkonný mixér a vytvoř si ho sama. Ale vzhledem k procesu vzniku řepného cukru, je bio a nebo nebio zcela absurdní požadavek, protože je to prostě vyčištěná sacharóza a pokud byla původní řepa bio, tak z ní bude stejná sacharóza, jak z řepy běžné. Jako možná by to mělo smysl u třtinového cukru, který by byl skutečně jen uschlá třitnová šťáva, bez jakéhokoliv čištění, ale ten se patrně vůbec prodávat nebude.

Ale ta protihrudkující látka je vobyčejnej škrob (občas bramborovej, občas pšeničnej) a ten ti nijak ubližovat nebude.

Bio neznamená automaticky zdravé a látka označená písmenky a čísly neznamená automaticky nebezpečné.

TAMARIX: Pokud chceš minimalizovat srágory přijímané v potravě, vynech cukr uplně ;) Jinak jsem se s moučkovym bio cukrem nikdy nesetkala.

nedávno jsem jela v tramvaji, která byla vcelu přelidněná.. Stála jsem a předemnou na sedadle seděla malá holčička.. tak první, druhá třída.. Do tramvaje nastoupil takový starý děda a holčička se začala zvedat a ten děda jí poklepal na rameno a říká: "jen seď.. jsi určitě unavená ze školy, viď?" a ta holčička se na něj podívala a řekla: "ano".. myslím, že to pár lidí kolem mě pobavilo..:)

ANIQUE: Já jsem jednou nabídla jednomu kus čokolády, kterou jsem měla otevřenou v tašce. Byla jsem zvědavá, jestli chce fakt jenom peníze na chlast, nebo opravdu potřebuje kousek jídla... a ten výraz byl stejnej jako u tý tvojí padesátikoruny. Prý se rozdělí ještě s kamaráda a všichni z toho budou mít radost a že moc děkuje... měla jsem v tu chvíli chuť mu dát i ten zbytek. =))

3L1NK4: Já jednou v euforii dala bezdomovci pade, chtěl pětku na pivo:) Byl slušnej a nevymejšlel si báchorky o ztracený peněžence - a pak se tvářil jak malý dítě co dostane dárek:)

jako malá jsem si hrála s pytlíkem pudingu. zavřela jsem oči a ten pytlík jsem mačkala a byl to skutečně zvuk jako když našlapujete do sněhu. dělám to dodnes, i když tehdy ten puding byl takovej trošku víc "sněhovější" :) jestli máte rádi sníh, tak doporučuju :)

MORGAINE: Pokud člověk nežádá zpět, co ti dal, tak je to super:) Je to koloběh, nezáleží komu pak ty cíga vrátíš, k těm lidem co tě založili cigárem se to pak vrátí třeba v podobě úsměvu, dobré rady, něco - a to je víc než cigárko:) -odzkoušeno:)
Štěstí, pomoc a láska fungují řetězově.

baví mě občas rozdávat bezdomovců cigarety se slovy ,,Nechceš cígo?" když si tedy vzácně koupím krabku, jejich překvapené pohledy a vděčný pohled mi hladí altruistické sebevědomí a nastavuje jakési opojně dobročinné vidění světa. K tomu jako záchvatový kuřák dlužím víc cigaret než kdy budu schopna splatit, že.

LUCIASHECK: Nikdy nezapomenu na jednu věc, i když to byla spíš bolístka než radůstka... Poprvé když jsem se pořádně viděla s přítelem to bylo o silvestru před šesti lety - přijel k nám do města přesně na 24 hodin. Ještě jsme spolu vůbec nebyli, jen jsme si dva měsíce náhodou psali. když po těch 24 hodinách odjel, tak jsem šla domů a každou chvilku jsem se otočila, že mu chci něco říct a on byl pryč.... Prostě mi přirostl:) Nervózní jsem nebyla, protože to byl jen kámoš na mejlování na téma jak je svět hroznej - ale po jeho odjezdu mi došlo, že mě opravdu bolí, že ho nemám vedle sebe... a jsme spolu.

A radůstka - za chvilku dorazí domu:)