Včera jsem od jednoho autora dostala sbírku básní, kterou mi podepsal. Mám z toho radost, stejně jako z těch básniček.

Zasněžená Praha 6( a že jsem jí dnes zvládla projet notnou část) a vzpomínky na dětství v horách, kdy mi maminka vyprávěla, jak těmito pražskými končinami chodila (než se odstěhovala na sever bydlela v Ruzyni, pak v Dejvicích).
Znám to tam málo, bydlím na čtyřce, ale díky těm vzpomínkám mi bylo, jako bych se sama vracela domů...

Konverzovat na hodině angličtiny, přejít na téma spisovatelé, najednou přejít na Terryho Pratchetta a vtáhnutí do rozhovoru s jedním milým člověkem. Prozářilo mi to alespoň to dopoledne. (Já jsem ve škole strašně nemluvná, víte. :D)

...a já se jdu do toho bíla teď projít pěšky ke škole. Sice mám všecky boty děravý, ale to je mi teď jedno, první sníh se musí pořádně užít! =) A někdy doslova na vlastní kůži. =))

měla jsem báječný víkend a když jsem byla v sobotu večer vezena domů autem, tak jsem neposlouchala zbytek posádky, nemluvila jsem, jen jsem zavřela oči, vrátilia jsem se v myšlenkách o pár hodin zpět a pak jsem si uvědomila, že se mi po tváři rozlil takový ten spokojený úsměv. úplně sám od sebe :) a vydržel dlouho :)

MONIOUS: nebo jít v tom tichu, nechat na sebe dopadat vločky, koukat se jak si tak pomalounku letí vzduchem v záři nějaké lampy a přitom poslouchat svou oblíbenou hudbu... tak přesně to jdu ted udělat ;-)

Kousat zrníčka od kiwi, tak zvláštně křupou.

v patek jsem vyrazila na koncert nejoblibenejsi kapely v letni sukynce, teniskach na tancovani, posilena vybornym vinkem a s jejich hudbou v usich a do toho zacal padat prvni snih! dlouho jsem nemela takovou radost jen z toho, ze si tu chvili muzu prozit.

Když se s člověkem, s kterým si osobně navzájem moc nesednem, na něčem shodnem a jsme na stejné straně.

plácnout koně po prdeli

kdyz poprvy zacne snezit..

ANIQUE: Kecááš, já dneska taky! A děsně jsem si ty lístky užívala, nádherně voněj!

Já jsem si dneska udělala radost.... Koupila jsem si mandarinky, jsou na nich kousky vetviček a na nich listy.. trošku to evokuje, jako bych si je trhala sama:)