Ta radost ještě po třicítce produpávat bubliny na zamrzlejch kalužích a divit se, že je noha suchá.

TYPHUS: když je čas od času taková ta veliká vichřice, tak je skro kosmonautský pocit do toho větru se "opřít" - prostě si jakoby sednout nebo se naklonit proti větru a užívat si, jak tělo drží vzduch

po roce wifi v bytě jsem objevil kouzlo přenášení noťasu!

Dneska jsem se sklouzla po prvni letosni zamrzle louzi. Kraasa!

Dneska jsme měli k večeři zelené fazolové lusky na slanině a po dotázání všech u stolu jsem zjistila, že jen málokdo vychutnává fazolky tak, že počká, až z lusků vyskákají malé fazolky a ty pak jazykem jakoby hladí :) Většina lidí prý lusky jen drtí mezi zuby a o malých fazolkách ani nevědí... jaká škoda!

me hrozne bavi projizdet autem louze a dneska kdyz sem sjizdela z jizni spojky, byla tam jedna pres celej sjezd, asi 10 metru dlouha a nekolik cm hluboka a jak sem jela, cakalo mi to az na strechu :D

Vždycky, když se udělá duha, mám takový slavnostní pocit. Poslední dvě duhy byly ale obzvlášť výjimečné. Jedna se ukázala na obloze před naším domem při pohřbu Václava Havla a druhá 1. ledna při našem novoročním výletě. A objevila se nad mořem, zatímco na druhé straně nádherně barevně zapadalo slunce. Škoda, že se nedala udělat fotka obou úkazů najednou.

Classic Ahmad Tea London a pokec se sousedkou

ALDEMIK: Takové malé divné potraviny, vypadaly asijsky, ale asi nebyly. Měli tam prostě plastovou krabičku s obyčejnejma sáčkama a tom tohle.

Dneska jsem si koupila fialky - bonbóny. Prodávají je jako učňovský výrobek. Koupila jsem si je, i když mi nikdy nechutnaly. Jsou pořád stejně hnusné a přišlo mi to tak supr, že jsem vycucala tři.