Před chvílí byla před domem nádherná duha. A udělalo to takový podivný efekt, že jsem fakt viděla její konec. Takže, přátelé, do večera je ze mě boháč :)

převlíknout se do domácího oblečení s vědomím, že dnes už nikam nepůjdu

Kazde rano kdyz se probudim, lezi mi u postele plysova mys, kterou tam v noci donesla kocka. Jeden pohled na ni a hned se mi lip vstava :)

Poslední dobou mi docela často vycházejí vstříc lidé, kteří by nemuseli - jako ta sestřička na chíře, co mi dala jen tak sama od sebe protekční termín. Nebo ten tramvaják, co počkal, až přeběhnu, abych stihla šalinu jedoucí v protisměru, a ještě mi zamával. Nevím, jestli advent, ale je to fajn.

dneska jsem jela autobusem a hrozně hezky to tam vonělo. jako když se peče cukroví, jako vanilkový cukr a trošku jako vanilkový puding. celou cestu jsme se snažila uhádnout, z čí tašky to voní a nepřišla na to.

Na chodově rozdává ráno deník Metro takový pán.. tváří se neskutečně mrzutě a nikdy neodpoví na pozdrav.. (se mu nedivím, kdyby měl zdravit každého...) Dneska poprvé mi na moje děkuji, řekl "Není zač." Ten muž má hlas!

vyjet ven a užívat si tu mlhu, pošmourno.... uvědomovat si v kolik hodin se stmívá, dobrovolně stávat do tmy a ečeřet za tmy.... uplně se do toho prostě ponořit a postupně i přes ne- náladu se naladit na zimní režim...:) a těšit se na to, jak se budu těšit na jaro a jaký to zase na jaře bude šok a ázrak.

Baví mě říkat v čínských restauracích za jídlo xie xie a ve vietnamských večerkách po nákupu kam-uhn a vidět potom ty rozzářený tváře vždycky.

Když mi před odchodem do postele zbude v bedně na dřevo jedno velký poleno na noční doutnání + tak akorát polínek na ranní zátop. Nemusím v pyžamu do dřevníku :-)

Ta radost, když s dcerkou najdeme louži a skočíme do ní společně :)

NEI: To asi jo, ale v opravdu vymrzlé koupelně na to kašlu :-)

pustit na sebe na konci sprchování opravdu horkou vodu

když ten obří pakůň vždycky přijde a plácne sebou ke mně na klín, jako kdyby byl dvoukilový štěně :-))

Nemalou radost mi činí, když krmím ježka. Vždycky si spokojeně a nahlas pomlaskavá a cpe se jak protrženej. :-)
Každý gram navrch je fajn.

...ale žere víc jak dospělý kocour! :-)

psát o místech, kde jsem byla. dává to kouzelnou moc to všechno prožít znovu, nikdy jsem netušila, že je to možný.

Dávat řidičům předplacené parkovací lístky za stěrač (když lístek nemají) který je ještě platný a představovat si jejich reakci. Už mě i napadlo jestli až ho uvidí pomyslí si pokuta a pak budou mile překvapeni.