včera jsem měla fakt náročnej den. jako i na moje poměry náročnej, a to už je co říct.
tak jsem šla a po cestě domů si koupila terapeutickou kuchařku. teda ne jako že ta kuchařka by byla pro nějakou speciální terapii, ale nakupování kuchařek je terapií pro mě, ale dopřávám si ji jen strašně vzácně, protože kuchařky nepotřebuju, a vlastně je skoro nemám kam dávat.
ale udělalo mi to dobře. moc dobře. skoro se těším, až budu mít další špatný den a koupím si další kuchařku! :-)

V Rafaellu jsem dnes našla dvě mandle. Mňam.

Moje kočka dává do svého hlasového projevu hodně emocí. Občas mě vyloženě chce seřvat/vyjádřit velmi silnou nespokojenost, jindy je to až jemné a něžné.
Když jí otevřeme dveře, má speciální mňouknutí, kterým podle tónu dokáže říct nadšené: "jé! Všimli ste si! Děkuju moc!"
Stejně jako odměřené: "eh... Tak dík..."

Nejvíc mi ale dělá radost když ráno nekřičí (přeložila bych jako "zvonil ti budík, neslyšíš? Heeej!")
ale zpoza dveří se ozve jediné jemné a slabé opatrné "mňouk?"
Tímhle tónem jakoby se "ptala", jestli jsem v pohodě. Občas takhle mňoukne i když je u mě na klíně a přitom si mě tak až starostlivě prohlíží.
Miluju, jak se mnou komunikuje.

Pes se válí na křesle, a když jdu kolem a zastavím se u něj, vždycky se najednou zrovna děsně potřebuje protáhnout a opře se mi tlapami o nohy, tak si dneska stoupám pokaždé o kousíček dál a on se stejně o ten další a další kousíček víc natáhne, na pár sekund se do mě zapře a pak si vzdychne, přitáhne nohy pod čenich a pokračuje v rozjímání.

Dneska trochu větší malá radost. :)

TRISSIE: To jsi mi připomněla, že jsem sem chtěla napsat, jak mám ráda, když jsem svědkem náhodných, nečekaných a příjemných setkání. Onehdy jsem čekala na nádraží na MHD a procházela jsem kolem holky, co se tvářila tak jako neutrálno-každodenno-smutně. Najednou se zarazila, chvíli koukala, jako že neví, pak nevěřícně a najednou roztáhla pusu od ucha k uchu a vrhla se kolem krku jiné holce se slovy: "Co ty tady?"

před školou ve vedlejší vesnici stály nějaké malé holky a mávaly na projíždějící auta. tak jsem jim zamávala nazpátek, ony se rozzářily jak měsíček na hnoji, a nakazily mě tou jejich čistou páteční odpolední radostí.
víc takových chvilek!

Kupovat na trzích čerstvé ryby a krmit s nimi na pláži racky...

Všechny moje tetování a nejvíc ty na ramenou. Vždycky když je vidím, potěší mě to. :)

V zimě jsem na chvilku na vrchní poličku ve skříni schovala smrkovou větev, ale už tam zůstala. Teď mi voní skříň lesem. :)

Ten pocit, když jsem si předevčírem z práce uvědomila, jak to teď mám - babi se v mém věku pár desítek let nazad těšila do důchodu… já šla z práce v teniskách s batohem, v uších sluchátka a uprostřed prosluněné ulice se přistihla, jak tančím na latinu ,-)

Naaranzovat moje akcni figurky Lejdyny do nejaky vtipny pozice, vyfotit je a dat to na FB a cekat na likes.

ikeacky detsky povleceni s medvidkama, ktery se menuje BRUMMIG :D

Hra "Najdi kosáka". Naučila jsem se poznat jeho zpěv a když ho ráno, večer nebo před deštěm slyším, rozhlédnu se a pokusím s eho najít. Většinou je docela blízko a je vidět, jak doširoka otevírá zobák. Onehdy mi v podvečer jeden prolétl celkem blízko k oknu a bylo vidět, jak i za letu snaživě ze všech sil pěje. Oni ty zobáky fakt nezavřou ani na chvíli :)

Hra "Hvězdička" na jedněch hodinách v obýváku - hledám pokaždé ten moment, kdy ručičky a jejich kratší konce vytvoří souměrnou hvězdu.

Spát v pyžamu, které se sušilo venku na zahradě.

MONIOUS: dneska prisel sykorak, co sem lita celou zimu, a privedl si frajerku :D ona sedela nahore na zabradli, on lital pro zrni do budky a nosil ji to nahoru :D

Dostala jsem od švagra koš rukoly z jeho zahrady. Čtvrtku jsem snědla cestou domů, máme ji k večeři společně s tuňákem a vařenými vajíčky. To je taková dobrota! Děkuju!

Na pastvině se mi rozvázala tkanička zrovna u balvanu, na který jsem si mohla dát nohu. :D

O 2 roky později a pořád několikrát týdně stojí u okna a mávají.