KAI: No právě, že to není otázka víry... ale nevadí, já zůstanu u své skepse, ty u svého přesvědčení. Možná máš pravdu, jen já si to (právě teď) nemyslím. Mír! :) Klidně můžeme mít různé názory/ náhledy, to je v pohodě.

BONDA: jak jsi sama poznamenala, psychometrika nejsou zadny horoskopy, to neni otazka viry. ja ti nic dokladat nebudu, ja uz koncim. nastuduj si nejaky odborny zdroje a literaturu k psychometrice, psychodiagnosticke statistice, validite, reliabilite, korelaci, korelaci mezi rysama v big 5 a mbti skalama a kritiku metodologie mbti. enjoy.

ALBERTO: potrebovala bych s tou propriorecepci fakt už něco udělat (nemoci...), takže, víš něco dalšího o tom, že když nezdolam Fe, k Si se nedostanu? např. proč. entp. případně díky

(už dlouho vím, že vývoj není možný přes další rozvoj ne a ti, ale to je bohužel tak vsechno, nedaří se mi se nějak -zdisciplinovat- a rozvíjet i ruku levou. vždy vymyslím skvělý plán co a jak budu praktikovat a zapomenu na to ani nevím jak, takže ne+ti vymysli další... a mezitím jsem hnusná na lidi ve stresu a artróza postupuje)

ALBERTO: rozumím. můj dotaz je, jak v zemanovi (komukoliv) působí ta pátá až osma funkce? minis to že slabe neznatelne?

BONDA: ty se nepletes, ty tomu proste a jednoduse nerozumis

KAI: jak jsem psala - já to shledávám velmi nepravděpodobným (ať už zahrnuté do jednoho testu nebo do dvou, to mi přijde jako technický detail), ale můžu se plést

ALBERTO: Dík. ENFP nejsem, jsem hodně introvertní. A když čtu zkušenosti jiných INFP, jako bych jim z oka vypadla. A moje rodina si myslí, že charakteristiky INFP jsou napsané podle mě...

BONDA: ani ne

Co mi z T schází, je schopnost zacílit na jednotlivá fakta, která nemají žádný abstraktní význam. Neměla jsem potíže s češtinou (a jako typickému INFP mi šly slohy a interpretace literárních textů a čeština obecně) nebo s matikou, ale mám strašné díry ve vědomostech typu, kde leží které město (ve kterém jsem nikdy nebyla a s ničím se mi nepojí). Nešly mi předměty, které se týkaly materiální reality a jejích zákonitostí. Ještě jako dospělá jsem si četla učebnice fyziky, abych se dovzdělala, ale nechytla jsem se, neprolomila jsem ten mentální blok. A stejně tak jsem byla neschopná při ručních pracích, i když zase sport mě bavil (ale jen ten individuální)... nevím, jestli to ve vztahu k funkcím INFP dává smysl.

Tak to zní, jako že jsi přeskočila tu třetí. Anebo hypoteticky popřemýšlej jestli nejsi zakuklené ENFP, které má Si na posledním místě. :-) V každém případě neber svo škatulku INFP příliš dogmaticky, možná je to u tebe ještě v pohybu.

ALBERTO: :) Dík. Tak na mě se hodí ty smrdící nohy - většinou mám ránu a nemám pro tohle bohužel minimální smysl (i když jsem zároveň založená tělesně a esteticky). K smyslovým/ materiálním datům přistupuju esteticky a požitkářsky, ale naprosto ne technicky (v tom jsem pako - snažím se to nějak doplnit, ale moc se nedaří). Ale matiku a logiku jsem naopak měla už v dětství ráda a z uvažování, psaní, systematizování všeho možného a vůbec z tvoření systémů jsem si udělala brzo introvertní koníček. Říká se o mně, že jsem v týmu ten teoretik a systematik. Když se učím, jdu po systému a smyslu, jinak se nic nenaučím (a hlavně mě to frustruje) - a vyplácí se mi to proti ostatním, kteří se učí jednotlivosti. K ideologiím jsem skeptická... tak asi taková nějaká směs.

Ještě, to píše Jung u introvertně intuitivního typu - to taky platí hodně na INFP: Bývají tak éteričtí, jakoby "nahoru", do "odhmotnění", že jejich stín je naopak velmi pudový a hmotný - napadá mě: doslova takový temný "mazut". Ten pak člověka v rámci dynamické rovnováhy vědomí a nevědomí, drží "dole", takže člověk neodlétne.

ALBERTO: Zajímavý. Já mám (jako INFP) zřejmě čtvrtou Te, že? Jak vypadá nevědomá Te a jaké karamboly mi mohla přivodit?

Ještě k Zemanovi. Jeho Fi mu může sloužit v tom, že jistým způsobem sere na konvence (Fe) a trucovitě hází patku, že je jakoby hodnotově neovlivnitelný. Nebo že není úplatný. Není to integrované, takže to může být dětinské, ale určitý rys neoblomnosti a rebelanství z toho může pramenit. Takže i poslední funkce něco "dělá", ale není to vědomé, pružné. Dělá se to samo. Jakoby "ono se". Děje se to jako přírodní děj. Člověk to nemá pod kontrolou, nemá na to volant.

YMLADRIS: Díky za dobrou otázku. Inferiorní funkce.

Vždycky působí všechny čtyři funkce. Nicméně třetí často operuje na hraně vědomí-nevědomí a čtvrtá je obvykle úplně nevědomá. Dokud není integrována třetí, nemůže se člověk dostat k integraci čtvrté.

Někdy dochází k přeskočení druhé a člověk více využívá třetí, která jakoby supluje druhou, ale přeskočená druhá generuje potom neblahé výsledky.

Asi by bylo nejlepší si to ukázat na nějakém příkladě. Hlásí se někdo jako pokusný králík?

Doporučuju tenhle svůj text - tu část o achillových patách. http://ografologii.blogspot.cz/2013/03/8-kognitivnich-stylu-mbti.html Ty nevědomé funkce generují zásadní životní karamboly a úlety, pořád na ně jakoby kulháme. Jejich integrace se děje obvykle až v druhé polovině života, většinou však k ní nedojde nikdy. (Vyžaduje to dlouhodobou práci tomu věnovanou). Pak teprve může přijít "moudré stáří".

Zkusím uvést jako příklad Zemana. Je to jen hypotetický příklad, protože nevím jistě, co on je za typ. Dejme tomu ale, že by byl ENTJ.

První dvě funkce: Te a Ni zřejmě zvládá bravurně. Souvisí s logickým, vědeckým, ale i taktickým předjímavým myšlením připomínajícím šachového hráče. Díky nim se vyšvihl. Třetí funkcí je Se, extravertní percepce. Tady už mu to může nějak začít kulhat. Patřil by sem zájem o své zdraví, sklon k závislostem - tady už mu to příliš nefunguje. Můžou sem patřit i jeho výpadky paměti - "ví, že ten článek o peroutkovi viděl". Na rovině smyslově-fyzických dat může mít zkreslení, polovědomá funkce mu tu občas hází bulšity. Přes smyslové závislosti si hasí bolístky atd. Dejme tomu. Tedy by to mělo znamenat, že jistojistě ke čtvrté nemá ještě přístup. Čtvrtou funkcí by mělo být Fi, které dává člověku celkový pocit smyslu, víry v něco hlubokého v nás, mravnost, ušlechtilost. Neintegrované Fi vytěsňuje a projikuje (na pravdoláskaře a pražskou kavárnu), ironizuje a smetává sarkasmem. Někde z podvědomí se mu může hlásit "něco není v souladu s tím, co hluboko v sobě v srdci cítíš jako pravdu", ale bude tento hlas zamačkávat vajglem a znecitlivovat se, aby se nemusel nechat tímto Fi voláním zpochybnit. Vedlo by totiž k přehodnocení celého života, kde by najednou nevycházel jako "narcistní geroj", ale velmi chybující obyčejný člověk. Musel by jít takříkajíc do kolen, aby se proudu introvetního citu otevřel a mohl jej slyšet a podle něho konat.

K tomu dodávám ještě jeden svůj postřeh. Člověk, který se v dospělosti a staří odmítne setkat se svou třetí a čtvrtou funkcí se jakoby stává karikaturou. Zvláště lidi, kteří jsou díky prvním dvěma úspěšní, považují z takto nabitého sebevědomí, jež je zvenku stvrzováno potleskem, že jsou zcela "v právu" a nevidí důvod k přehodnocení své neotřesitelné pravdy.

Jinak by mě zajímal i exkurz do toho, jak konkrétně ty jednotlivé čtyři parametry řídí (mají vliv na) funkce (nad rámec toho, co se dá najít na netu a v lehko dostupných knihách). Mám na to své drobné laické náhledy (teda spíš imaginace, nemám do toho vhled), ale třeba by se někomu chytřejšímu chtělo..?

KAI: podivné, podivné :)