Tak jsem zavzpomínala na školní špenát... zelená smradlavá břečka s moučnými "noky" a přemrzlými bramborami, doplněná v lepším případě půlkou vejce, v horším kusem vařené hovězí kližky. Dodneška jsem vděčná naší "soušce" z ručních prací (hrozná babizna s drdolem, v pletené vestě, měla nás z matematiky, výtvarky a těch zmíněných ručních prací), že nás přinutila, skoro silou, abychom špenát v rámci jedné hodiny uvařily. Od té doby ho miluju.
Mám ráda variantu "pyré" i "listí":
Pyré: Spousta cibule a česnek nakrálejný na větší kousky se rychle opeče na másle, přidá se kostka špenátového protlaku (já ho nechávám rozmrznout a trochu ho i vymačkám, aby nebyl moc vodnatý a nemusel se vařit dlouho), trošku povařit, osolit, pak přidat trochu smetany. Může být i kysaná. Na závěr přidat ještě trochu prolisovaného česneku a opepřit čerstvě mletým černým pepřem. Kdo se nebojí salmonely, může přidat pár žloutků. Miluju to jenom tak s tmavým chlebem, bez ničeho dalšího. Občas vynechám česnek a přidám víc pepře.
Varianta se sýrem: Když zbyde uvařený protlak, přidám do něj apetito a jím jako pomazánku na chleda.
Listí: Na slanině nebo špeku opeču cibuli a česnek, přidám listí, opepřím, okmínuju a je to. Nejlepší je to zase s chlebem.