PIGSTER: Tak tak, ten s jogurtem nebo zakysanou smetanou nebo opičím spermatem, ten jsem vždycky nesnášela.

TAPINA: tak tak. Mrkvový salát je s citronem a jablkem. Ne zalitý naředěným octem.

A teda mrkev byla moje oblíbené jídlo - konkrétně glazovaná mrkev s bramborem a případně masem, zvaná mrkikí.

Nakrájená mrkev se orestuje na másle (klíčová součást chuti a teda je potřeba k té produkci vitamínů), trošičku se to osladí a nechá se to oglazovat, maličko se to zapráší moukou (to už teď nedělá) a podleje vodou/vývarem a udusí do měkka.

A teda u pana Cuketky jsem se naučila http://www.cuketka.cz/?p=660 variantu masa v mrkvi.

Drůbež dle nálady se dlouhou, hodně dlouho a pomalu vaří se spoustou mrkve. Po ztrátě veškeré trpělivosti (voní to) a vytvoření skvělého vývaru vybrat maso a mrkev. Mrkev nakrájet na kolečka, maso obrat - budou z něj vlákna. Mrkev hodit na pánev a hodně z prudka restovat, aby se začal karamelizovat cukr přímo v té mrkvi. Přidat maso, přidat provencálské koření, sůl, pepř a trošku toho vývaru.

A jídelnová strouhaná mrkev. Z domova jsem byla zvyklá na najemno strouhanou mrkev, dochucenou trochou cukru a čerstvě vymačkané pomerančové šťávy. Pak jsem přišla do školky, a ... znáte všichni.
Ostatně, mrkev nejím pokud není tak důkladně rozvařená do zbytku pokrmu, že není poznat původní chuť.

Aaaa - jídelnový okrukový salát, rozmočené chudinky zalité kvasným octem.

Pravda - okurkový salát s vodovou zálivkou pořád nemám ráda, dělám to z kysaných věcí - buď jen okukrka+jogurt/zakysaná smetana+sůl+pepř. A nebo tzatiky - takže okurka, hustý jogurt, česnek, sůl, pepř, olivový olej a troška citronové šťávy. Ještě je dobrej trik okurku nestrouhat, ale nakrájet na jemné kostičky, nevyteče z ní tolik šťávy a zůstane křupavá.

EDERA: jj, ale to je u spousty jídel - existuje hnusná koprovka a vynikající koprovka apod. Opravdu hodně záleží na tom, jestli to člověk umí dobře připravit, nebo ne. To samý zeleninový saláty, dokud jsem si neudělala v dospívání doma vlastní, neměla jsem je ráda - ve školní jídelně byly vždycky několik dílků oslizlých rajčat v litru vody, listy hlávkovýho salátu připomínaly zelenej rozmočenej hadr a podobně... teď zeleninový saláty miluju.

ZUZKAOU: Pro mého syna je školní varianta čočky největší trest. Kyselená, zajíškovaná, nepoživatelná. Doma čočku děláme tak, aby se sypala, a tu normálně jí. Afghánskou polévku z červené čočky vyloženě oblibuje, fazole na způsob chilly con carne taky. Miluje i anglické snídaně včetně bílých fazolí v tomatové omáčce. Takže zjevně chyba není v luštěninách jako třídě, ale ve způsobu jejich přípravy.

Nejhorší byly polívky. Otec, když jsem byla nemocná, mi byl pro oběd a polívka jela rovnou do dřezu. Ale třeba gulášový byla výjimka.
Já jsem byla takový vděčný dítě, které snědlo téměř vše bez debat.
Čočka mi chutná, ale smažená cibulka je fuj.

PIGSTER: Buď rád, že jste měli volnou hodinu na oběd,my museli stihnout doběhnout do jídelny, vystát frontu a sníst oběd v desetiminutové běžné přestávce :).

PIGSTER: jé, fuj, na to vejce jsem si vzpomněla, jak mělo hnusně bledej oschlej žloutek :-/

ZUZKAOU: no nevim, cocku ja mel v jidelne taky rad - akorat musela bejt s parkem, obcas to delali s pulkou vejce na tvrdo a to bylo takovy o nicem. Hrachovku delali s parkem vzdycky a tu jsem mel fakt rad. Akorat teda byl problem s obedem o volne hodine (potom jeste pokracovalo vyucovani) tak 20 lidi v jedny mistnosti pred tim hrachovku debuzirujici je docela vrazedna kombinace.

Ve vedlejší diskuzi [ Obezita ] se strhla debata o jídelnách a objevilo se tam nosné téma - luštěniny a pod téma - luštěniny a děti.

Já jsem v klasické poloze, kdy školní čočka a hrachovka mi prostě nechutnaly, protože obsahovaly moc mouky a uzené. Ale doma jsem určitě jedla obyčejný vařený hrách se spoustou (!) smažené cibulky. Bez masa. Čočka se doma dělala klasická na kyselo, nijak jsem ji nemilovala ale jedla.

Teď si čočku dělám pravidelně - jednak jako čočkovou polévku - klasickou - tj. kořenová zelenina, čočka, nové koření, bobkový list, cibule, česnek a majoránka a s kvasnicovejma knedlíčkama. A nebo indickou z červené čočky - cibulka, indické koření (rozhodně kumín, černou hořčici, zázvor, kurkumu- případně garam masaluu), čočka, mrkev, rajčata/protlak a případně trocha smetany.

Zároveň jsem tedy objevila drobnozrnnou zelenou čočku - náhodně krabice v Tesco a podle všeho ta od probia tmavě zelená by měla být ta samá odrůda. Chuť je naprosto skvostná a to jsem se zatím dostala jen k základnímu receptu

- orestovat najemno nakrájenou mrkev, cibulku a řapíkatý celer, přisypat čočku, zalít vývarem a přidat bouquet garni (v tomto případě stačí bobkový list, listová petržel a tymián) a vařit tak 20-25 minut.
Část jsem použila teplé jako přílohu k pečenému masu, zbytek jsme snědli zastudena jako čočkový salát - jen jsem přidala balzamikový ocet a olivový olej a syrová rajčata.

Stejně tak si myslím, že by dětem šly dobře propašovat fazole v chilli con/sin carne - bez chilli, aby to nepálilo, ale s dostatečnou motivací o indiánech a kovbojích. A navíc teda zeleninové chilli s rýží je levné a dobré, takže neexistuje důvod, proč ho nevařit v jídelnách.


Až budu mít na starosti synovce, zkusím na nich otestovat nějaké indické verze luštěnin.

Stejně tak děti (synovci s neteří) mají rádi cizrnu - takže vyměnit hrachovou betonáž za cizrnu v račatové omáčce a děti se budou olizovat až za ušima.

Výborný zjištění! Koprovka je nejlepší, když se člověk vykašle na jíšku a rozpustí uleželou goudu!:)

BTW. kdo byste chtěl do nvého klubu o koření a jeho možnostech využití v kuchyni a léčitelství, písněte do pošty, přidělím práva.

Vyborny kvetak je i upraveny tak, ze se rozebere na ruzicky, v hrnci se osmahnou platky cesneku, a na to se da dusit kvetak s kousky rajcat, jen se to osoli, pusti dost stavy a ja to jim s varenyma bramborama posypany strouhanym syrem, klidne staci eidam nebo gouda.

MEANDER: Chystam se kokosove mleko opatrit pri nejblizsim nakupu, protoze ho beztak nutne potrebuju do polevky tom kha gai:-)

Květákové kari jsem zkoušela, ale přišlo mi, že v tom přes všechny ty ingredience není moc cítit květák. Špatné to nebylo, ale s květákem radši jiné věci.

EDERA: Ta vejce nejsou povinná :-)
Kokosové mléko mají za velmi levno v Albertu, ale my ho kupujeme hlavně u Vietnamců nebo si ho vozíme z Německa. Nepřichází v úvahu, abychom neměli doma aspoň 4 plechovky, jsme po něm jak diví :-D

MEANDER: My neradi natvrdo vařená vejce, takže ta mi v tom nechyběla. Kokosové mléko bych přidala, kdybych ho měla. A čerstvý zázvor tam přihodil muž, který byl pověřen dochucením.

ZUZKAOU: Bylo to fantastické, děkuju za recept. Junior měl shodou okolností dneska ve škole taky květák s bramborem a remcal, že to bylo hnusný. Skoro se rozplakal, když viděl, že si připravuju stejné suroviny. Takže to byla okamžitá rehabilitace ještě čerstvého zločinu.:-))

EDERA: Tohle je naše stálice http://apetitonline.cz/recepty/728-kvetakove-kari-s-vejci.html
Děláme k tomu jogurt s česnekem a koriandrem.

(a k pecenemu karfiolu je super omacka z tahini a citronovej stavy.)