• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    JACOBFilosofie existence - Existencialismus
    CICHLASOMA
    CICHLASOMA --- ---
    jeste doctvrtice a pro zmenu strucne: udivuje me, ze i heideggerologicke kapacity se tvari, ze v cernych sesitech je neco skandaniho ve srovnani s tim, co se vedelo dosud, neco, co vec posouva na jinej level.
    je vseobecne znamo, ze heidegger se nepohybuje na pude zadnyho "humanismu" v jakymkoli beznym smyslu slova, posledni hodnotou pro nej neni primarne nejake preziti co nejvice lidi nebo neco takoveho, podstatnejsi je, aby neupadalo do zapomneni byti samo ve sve nesamozrejmosti. to pusobi nekdy desive, na druhou stranu to mozna thematisuje neco, co opravdu vladne vsem promenami nalad a myslenek z humanistickych v nehumanisiticke a naopak a jinak, takova thematisace otrasa samozrejmosti vseho vcetne humanismu a mozna opravdu opravdu umoznuje hledat cesty ze situaci, z nichz jinak tezko se dostat. kdo vi...
    tech tech par poznamek o tom, ze zidi myslej "moc racionalne", v Cernejch sesitech mi prijde oproti tomuhle sirsimu rysu, diky nemuz (v neposledni rade) je heideggerovo mysleni tak fascinujici a zaroven tak riskantni, celkem bezvyznamenejch.
    (a dal uz se sam se sebou nebudu dohadovat verejne, nebojte. :) )
    CICHLASOMA
    CICHLASOMA --- ---
    - pardon, jeste prodlouzim samomluvu. mam dojem, ze bych mel jeste neco dodat, po tom, co jsem napsal nize.
    - rikat v 30. a 40. letech situaci v nemecku cokoli s byt jen negativnim nadechem o zidech je samozrejme na povazenou, i kdyby na tom snad neco bylo. (heidegger to ale verejne nerikal! on si to v te dobe jen psal do deniku a odmital se verejne vyjadrit v rasistickem smyslu, ba jakkoli se vyjadrit k rasam, cimz upadal v nemilost u nacistickych pohlavarů.)
    - rict o heideggerovi cokoli, a obzvlast cokoli relativne srozumitelnyho, je vlastne vzdy zjednodusujici. :) ale myslim, ze prinejmensim jenda z cest, jak si priblizit, oc v heideggerovych uvahach v tomto obdobi jde, je nasledujici: heidegger vidi, ze svet se diky technice brutalně a velmi rychle meni. a to ne v tom smyslu, ze by do sveta pribejvaly nejaky veci, ale v tom smyslu, ze se meni, co pro lidi znamena "svět" a "bejt na svete". heidegger je z venkova a zkusenost v podstate jeste temer predtechnickyho zivota na venkove s prostymi lidmi a jinymi sedláky je pro nej urcujici, vi, ze v pospolitosti s nimi a v krajine shwarzwaldu jaksi vnimal pritomnost neceho velmi tezko myslitelnyho a uchopitelnyho, o cem lide ve mestech a intelektualove vetsinou obzvlast, nemaj poneti. je to neco, cemu se podle neho nelze priblizit nejakou racionalitou, natoz racionalitou, ktera hleda uzitecnost, efektivitu, dokazatelnost ci vypocitatelnost. je to vztah k necemu, od ceho spise odvadi i vetsina dosavadni zapadni filosofie (cim pozdejsi, tim vic). heideggerovi toto prosté vnimani povahy bytí prijde byt neco vetsiho a pro cloveka zasadnejsiho nez vsechny uspechy moderni prirodovedy a techniky a vidi, ze technika tenhle vztah devastuje (i na venkove lidi poslouchaj zpravy, reklamy a jiny zvasty v radiu, misto, aby treba spolu mlceli). ale heidegger samozrejme neuvazuje o tom, ze by se mela technika nejak vytratit z povrchu zemskyho. uz proto, ze vi, ze pripadné doufani v neco takoveho by bylo smesne naivni. a tak heidegger jen doufa, ze snad, mozna, je mozné prestat si od techniky nechat brat prostotu a ziskat k ni (tj. k techice) novy vztah. jak a jaky vztah, to v podstate nevi a soudi, ze to dokonce nelze udelat zadnym lidskym "vykonem", ze by se to muselo udat jako jakysi zvrat "osudu", resp. jako prichod nejakych bohu/nejakeho boha a ze clovek muze (treba jako myslitel ci basnik) nanejvys "pripravovat pripravenost" pro takovou udalost. po takove udalosti by cloveku - to je uz hodne zjednodusene receno - technika a vubec racionalita prestaly vladnout, neurcovaly by jeho vztah k byti, nezastinovaly by mu to, co je hlubsi a zasadnejsi, nez to, co je dostupne racionalite a technice, ale to neznamena, ze by na svete nemely ani zadny omezeny misto.
    - no a ted heidegger ma, jak jsem zminoval nize, dojem, ze racionalni (a tedy povrchni) vztah k byti siri mj. zidé (mj.! z toho, ze o anglicanech v tom ohledu nesmysli o nic lepe, se jen nedela skandal). nema to nic spolecneho s jakymkoli (biologickym) rasismem, heidegger jim tim navic priznava schopnosti, na ktere by leckteri z nich v zasade byli i hrdi (neni to zadne prvoplanove nadavani) a afaik nenavrhuje (ani v deniku) zadne "reseni zidovske otazky" (natoz konecne). snazi se predevsim pochopit situaci a na verjnost s poznamkami o zidech nejde. samozrejme - jeho charakteristiky zidovskeho mysleni jsou plytce generalisujici a zjednodusujici (ale zase - je to par radek v deniku, kdyby tomu venoval vice prostoru, treba by rekl mnohem diferencovanejsi veci). i pokud by se v charakteristice zidovskeho mysleni zcela mylil, prijde mi zjevne, ze tim neni nijak dotcen zbytek jeho myselni. to, zda "neco je" na jeho kritice racionalniho vztahu k bytí, je uplne jina otazka, nez otazka jeho interpretace zidovskyho mysleni a jeho pomeru k racionalite. klidne nekdo muze rici, ze je absoltne scestne oboje (ja si myslim, ze na te "kritice" racionality (resp. precenovani racionality) setsakramentsky "neco je", naopak jeho charakteristiky zidovskeho mysleni, ktere mame, mi prijdou byt natolik vagni, ze jsou celkem k nicemu, ba nebezpecne pripominaji hospodske mudrování, jakkoli napr. to, ze v judaismu ma racionalni mysleni a snaha o presne a jednoznacne rozlisovani (v souvislosti s vykladem Zakona) mnohem vetsi roli nez treba v staroreckem nabozenstvi, je tezke odmitat).
    - jeden z hlavnich zpusobu, jak heidegger ovlivnil evropsky mysleni, spociva v tom, ze pro mnoho lidi otrasl idealem jednoznacnych a universlanich kriterii spravnosti, jak pokud jde o poznani pravdy, tak pokud jde o jednání. protoze ukazal, ze domnele universalni a jiste posledni principy se vznaseji ve vzduchu, ze pod nimi je hlubsi a mnohem tize uchopovotelna oblast. ma lvi podil na tom, ze se mezi intelektualy dosti rozsirily ruzne podoby "relativismu" a "polytheismu". mnoho lidi (vcetne me malickosti) jiz po heideggerovi nedokaze napr. diskuse o jeho vlastnim dile (v podstatnych otazkach) vest v duchu zjistovani, zda "to ma spravne", nebo "spatne". vnimaji je v duchu konfrontace ruznych perspektiv a stylů, mezi nimiz se da rozlisovat spise, ktery je "sikovnejsi", "vkusnejsi", "zajimavejsi", "nosnejsi", "cistsi" apod.
    - jiste lze proti heideggerove rozpominani na byti stavet takovy ci onaky "humanismus" (a rikat treba, ze heidegger hodnoti chybne, kdyz jakesi proste, jednoduche, tiche vnimani existence ceni vyse nez treba sirokou dostupnost technickych vymozenosti od moderni mediciny po sdelovaci a dopravni prostredky. inu, heideggerovi se podarilo presvedcit mnoho lidi, ze takovy soud prinejmensim rozhodne neni samozrejmy, je to vzdy osobni volba v mnohoznacny situaci. jine mozne odmitnuti nekterych heideggerovych myslenek ci spise sklonů muze byt zalozeno na "liberálním" principu či "instinktu". jo, heidegger v tech silenych 30. letech koketoval s tim, ze by mozna bylo fajn brat lidem ve jmenu rozpominani se na bytí pravo rozhodovat o sobe (ono to ale nikdy neni jenom o sobe...) sami. tohle odmitani nekterych heideggerovych spádů já sdilim. ale i diky heideggerovi si uvedomuju, ze to neni nic samozrejmyho ani neco, cehoz spravnost bych mohl nejak neotresitelne "dokazat". (a navic: heidegger smýšlel neliberalne v urcity situaci a napr. jeho rektorovani ma i ten aspekt, ze kdyby byl nekandidoval a byl zvolen kdokoli z jinych realnych kandidatu, dopadlo by to pro zidy a pro aspon trochu "normalni" lidi pravdepodobne podstatne hure. a otevreně protiliberální myslenky jsou marginalni a casove velmi omezeny. jina vec je, ze nikdy nebyl presvedcen, ze liberalni demokracie je z hlediska (ne)zapominani byti optimalni zrizeni a uvazoval o tom, ze treba bude necim vystridana - ovsem zadny konkretni navrh ci plan na zmenu nemel.)
    - (jak uz jsem naznacoval, podle me je hlavni heideggerova slabina v tom, ze to svy hledani (predtechnickycho a predracionalniho) vztahu k byti reflektuje prilis jako vec dejin a sirokych mas, ve skutecnosti jde imho prakticky nutne o zalezitost ridkych jedinců a pripadne okrajovych komunit.)
    - (a kdyz rikam, ze figal mozna mluvi, jak mluvi, ze "spolecenskych duvodu", nemyslim tim, ze by se ulisne pretvaroval, ale ze mozna povazuje v tyhle veci v nemecku za nevkusné chodit nejak do detailů, a relativisovat, mysli si, ze je potreba stale i za cenu velkeho zjednodusovani razne odmitat cokoli, co zavani jakkoli negativnim hodnocenim zidu obecne.)
    CICHLASOMA
    CICHLASOMA --- ---
    Ještě jeden rozhovor o Černejch sešitech, tentokrát podle mě výtečnej http://www.zeit.de/2014/03/francois-fedier-ueber-martin-heidegger .
    (Jakkoli interpretaci věty o prorocích Fédierovi, pokud jde Heideggerův postoj k židovskejm prorokům zatím spíše nevěřím, některý věci pojmenovává imho naprosto přesně, např. pokud jde o až hysterickou potřebu skandalisovat vše, kde Heidegger něco říká o židech (specielně u Trawnyho, ale i u jiných).)

    Tady je ještě trochu dalšího materiálu, mj. další citáty z Černejch sešitů: http://haus-des-verstehens.ch/...icle/3-ergaenzungstexte-1/1063-heidegger-martin-schwarze-hefte.html

    V minulym příspěvku mam špatně 3. odkaz od konce, dotyčný rozhovor s Figalem je zde: http://www.deutschlandradiokultur.de/...legungen-zum-judentum-die.954.de.html?dram:article_id=272402 . (Figal se do hlubších a delikátnějších otázek taky nepouští, ani zde ani v článku níže též odkazovanym, jen jako kapitán Obvious opakuje, že některý Heideggerovy analysy jsou na jeho "antisemitských" postojích naprosto nezávislé a též prohlašuje, že ale nyní máme "jednoznačně antisemitské" Heideggerovy výroky a je třeba se od nich důrazně distancovat a přísně a pečlivě rozlišovat, co vše s nimi souvisí, a co ne. Nevím přesně, nakolik opravdu vyjadřuje svý pocity a názory, a nakolik spíš jako předseda Martin-Heidegger-Gesellschaft a známý heideggerián chce ujistit veřejnost, že heideggerovci v žádném případě žádní antisemité nejsou a do nějakých relativisujících rozborů a dílčích obhajob Heideggera se raději "ze společenských důvodů" nechce pouštět.)
    CICHLASOMA
    CICHLASOMA --- ---
    SAMUELARACHNID: [Ještě jsem si to po sobě přečet a našel spoustu překlepů a chyb, tak to vložim znova, pardon.]

    Černý sešity jsem nečet. Ale k tomu článku a k Tvýmu komentáři zatim tolik:

    - to "prohánění cizostí bytí" se jistě netýká ničeho jako koncetráků (možná se to týká války vedený s užitím moderní vojenský techniky, ale neznám kontext).

    - jakkoli ten článek na Český posici není na novinovej článek špatnej, v jedný věci je podle mě velmi pochybnej.

    Matějčková píše:

    "Problému na závažnosti pak dodává, že Černé sešity nejsou žádnými příležitostnými, ale naopak myšlenkově propracovanými texty, které byly pečlivě připraveny k zveřejnění. Navíc Heidegger na nich nechtěl ani s velkým časovým odstupem několika desetiletí nic měnit. Přál si totiž, aby Černé sešity byly zveřejněny až po jeho smrti jako poslední slovo jeho Sebraných spisů. Toto přání se mu nyní splnilo."

    a

    "Heideggerova nedůvěra k demokracii, jeho přesvědčení, že filozofie není určena pro veřejnost, ho vedla k tomu, že Černé sešity tajil. Veřejnost si totiž spojoval s průměrnosti a zcela jí pohrdal."

    To jsou v podstatě Trawnyho hypothesy a interpretace (vydavatel těch svazků, jeho článek zde: http://www.zeit.de/2014/01/heidegger-schwarze-hefte-herausgeber-peter-trawny ), který Matějčková přebírá, ovšem kreativně je obohacuje o to, že měl sešity tajit proto, že pohrdal veřejností.
    No... Pokud jde o Trawnyho hypothesy, totiž že jde o čistopis určený k publikaci, že ho ale Heidegger tajil - to, že jde o čistopisy určený k publikaci je hypothesa, možná zjednodušující shrnutí. Není afaik žádnej doklad, že by existovaly ještě koncepty a toto by byl nějaký přepis načisto. To, že tam neni moc škrtanců, nic neznamená, člověk jako Heidegger je jistě schopnej zapsat myšlenku i bez toho. Heidegger si prostě takto zaznamenával neakademickou formou niterně ho zaměstnávající myšlenky a otázky, snad když aspoň trochu vykrystalisovaly, je to něco jako filosofický deník. (Na druhou si byl vědom, že o jeho každou řádku je a bude obrovský zájem, a že bude někdo chtít časem číst i tohle, pokud to nezničí, mu bylo jasné.)
    Pokud jde o "tajení", nemýlím-li se, Heidegger nedával v podstatě nikomu nahlížet ani do žádných jiných rukopisů. (Do příprav seminářů a přednášek, nepublikovanejch pojednání, poznámek ke studovanejm knihám atd.) Černý sešity v tom afaik neměly výjimečný postavení.
    Heidegger určil před smrtí k vydání (zpřístupnění oné "veřejnosti") prakticky všechny svoje rukopisy. To jen tak nějaký filosof neudělal. Určil i pořadí, a to od věcí nejveřejnějších k nejsoukromějším. (Nejdřív už publikovaný věci, pak přednášky, pak nepublikovaný pojednání, pak různý poznámky.) V rámci těch poznámek, na který už došlo, teď vyšly Černý sešity z 30. a 40. let, ale ještě má vyjít řada dalších svazků podobných sešitů a poznámek. Není pravda, že chtěl vydávání završit zrovna těmito sešity z války a to že se teď stalo.
    (Jako motto k vydávání svejch sebranejch spisů Heidegger napsal "Cesty, ne díla!" a chtěl veřejnosti postupně nechat zpřístupnit v co největší úplnosti všechno svoje bloudění.)


    Pokud jde o otázku Heideggerova "antisemitismu" a afinity k nacismu - to je jistě velmi zajímavé téma, dalo by se o tom dlouze diskutovat a už se o tom taky sáhodlouze diskutovalo i bez znalosti Černých sešitů, s jejich znalostí to bude ale nepochybně ještě výživnější. Co se tkne speciálně "antisemitismu", tak nějak "antisemitské" pasáže v nich prý zabírají úhrnem asi dva a půl strany z asi 1200 a mluví o tom, že židé uvažují obzvlášť zdatně v duchu vykořeňující abstraktní "racionality". To je jistě generalisace, ale jednak si Heidegger byl nepochybně dobře vědom, že výjimky mezi Židy existují, jednak podobné věci označují hrdě za rysy "židovského myšlení" sami někteří židovští filosofové (Lévinas přímo v odmítavé reakci na některé Heideggerovy postoje). Ano, Heideggerovi se takové myšlení protiví, považuje je za úpadkové a ohrožující způsob života a uvažování, který je drahý jemu. To pořád podle mého není něco, za co by musel být haněn. V době, kdy to v Německu vřelo, pár let více či méně propadal ilusi, že by snad bylo možno život nezotročený abstraktně-racionálním, "vědeckým" přístupem ke světu nějak probudit a uchránit na "celonárodní" a "celostátní" úrovni, když bude on "hnutí" patřičně usměrňovat, a záhy byl pochopitelně velmi zklamán. Za nositele kalkulující technické racionality označoval kde koho a kde co (Angličany, "amerikanismus", bolševismus, no a taky Židy). Určitě ho nectí, že neměl potřebu zastávat se v daný situaci slabších a asi propadá místy ve svých denících opravdu dost bizarním fantasiím o možném vývoji a asi i ukvapeným generalisacím a opakuje někdy všeobecně kolující klišé (ale jsou to deníky!), ovšem že by třeba doporučoval Židy zabíjet, o tom rozhodně nic nevíme, ani není doklad, že by za války něco věděl o koncetračních táborech.

    nějaký články a rozhovory:

    http://www.zeit.de/2014/01/heidegger-schwarze-hefte-herausgeber-peter-trawny
    http://www.faz.net/...ggers-schwarze-hefte-beweisen-den-antisemitismus-des-philosophen-12844017.html (tady jsou na konci citace některejch "kritickejch" míst)
    http://www.zeit.de/2014/05/interview-silvio-vietta-heidegger-schwarze-hefte (pokud bychom nechtěli jít do detailů a do hlubin, tak tenhle pán základní situaci podle mě shrnuje velmi rozumně.)
    http://www.nzz.ch/...uell/feuilleton/literatur-und-kunst/nicht-alles-hat-mit-allem-zu-tun-1.18282484
    http://www.deutschlandradiokultur.de/...legungen-zum-judentum-die.954.de.html?dram:article_id=272402
    http://www.zeit.de/2014/12/heidegger-schwarze-hefte-veroeffentlicht (tohle mi přijde poněkud dryáčnický)
    http://www.nytimes.com/2014/03/31/books/heideggers-notebooks-renew-focus-on-anti-semitism.html?_r=0
    SAMUELARACHNID
    SAMUELARACHNID --- ---
    Zjizvené dílo filozofa Heideggera - ceskapozice.lidovky.cz
    http://ceskapozice.lidovky.cz/...jen-zjizveno-fqm-/recenze.aspx?c=A140513_201804_pozice-recenze_lube

    A vítězem ceny za nejúlisnější eufemismus století se s přehledem stává pan M. HEIDEGGER z Freiburku, za svůj výrok, že národní vůdci se nesmějí obávat „prohnat člověka veškerou cizostí bytí“. Gratulujeme k výhře, kterou je dvoutýdenní pobyt v malebném polském letovisku Březinka.
    CICHLASOMA
    CICHLASOMA --- ---
    YMLADRIS: (Jo, Aleš klidně taky.)
    YMLADRIS
    YMLADRIS --- ---
    MAFTIK: zkus dotaz na id Snop (pusobi na ff), mozna zminoval a novaka z fhs ale fakt uz nevim a mohl to minit vselijak
    CICHLASOMA
    CICHLASOMA --- ---
    CICHLASOMA: V tom širokém smyslu vlastně i L. Benyovszky, jakkoli by se takovému označení rozhodně bránil.
    MAFTIK
    MAFTIK --- ---
    a jak je na tom třeba Martin Jabůrek? Skoro jej neznám, akorát vím že se zabývá rusy a jeho doktorská práce o Berďajevovi se mi moc líbila
    SAMUELARACHNID
    SAMUELARACHNID --- ---
    MAFTIK: snad Ivan Blecha z Olomouce?
    MAFTIK
    MAFTIK --- ---
    Díky za odpovědi
    SAMUELARACHNID
    SAMUELARACHNID --- ---
    MAFTIK: Kouba na FF UK, a jestli by se do "existencialismu" vešli fenomenologové, tak jich bude více
    CICHLASOMA
    CICHLASOMA --- ---
    MAFTIK: Podle mě má "existencialismus" příliš mlhavý význam a s akademickou filosofií bych ho moc nespojoval. Ptal ses na to, kdo se k tomu "výslovně hlásí", ale neřekl jsi, jak to myslíš.
    (Navíc nevím, zda nedošlo k nedorozumění - neptal jsem se, zda Ti jde o to označovat za "existencialismus" Tvou posici, ale o tom, zda Ti jde o to, zda někdo z akademiku si tak sám říká, nebo o to, zda něco takového zastává, aniž by tomu tak říkal.)
    Ale budiž, jak já rozumím tomu vágnímu termínu, tak podle mě k tomu má velmi blízko Halík.
    Když to vezmu ve smyslu o hodně širším, tak třeba Pavel Kouba, Ivan Chvatík, Jakub Čapek.
    MAFTIK
    MAFTIK --- ---
    CICHLASOMA: Jde mi o odpověď na tu otázku bez podobných náznaků analýzy tazatele. Pokud víš o někom, koho tak lze označit dle Tebe, rád se dovím, kdo to je.
    CICHLASOMA
    CICHLASOMA --- ---
    MAFTIK: Jde Ti o označení své posice slovem "existencialismus", nebo o přihlášení k posici, kterou by jako existencialistickou podle Tebe šlo označit? (Pokud o to druhé, definuj existencialismus.)
    MAFTIK
    MAFTIK --- ---
    Neví někdo, je v českém akademickém prostředí někdo, kdo by se výslovně hlásil k nějaké formě ať už teistického či ateistického existencialismu?
    MAFTIK
    MAFTIK --- ---
    Čirou náhodou nemá někdo nějaké číslo Acta Kierkegaardina? V jednom vyšel jeden text, který by mne docela zajímal ...
    SRNECEK
    SRNECEK --- ---
    LOST_DOG: Děkuji moc.
    LOST_DOG
    LOST_DOG --- ---
    SRNECEK: Je to z jeho práce Buď - anebo (1843, Enten ‒ Eller).
    SRNECEK
    SRNECEK --- ---
    Prosím Vás, ve filmu Albín jménem Noi se cituje tento výrok, který je přiřknut Kierkegaardovi. Pokud tomu vskutku tak je, mohl by mi někdo uvést dílo, z něhož pochází. Děkuji.

    "Jestli se oženíš nebo ne, obojího budeš litovat. Směj se hlouposti světa. Budeš toho litovat. Pobreč si nad tím, taky toho budeš litovat. Směj se hlouposti světa, nebo si nad ním pobreč... Obojího budeš litovat. I když se budeš smát hlouposti světa, nebo si nad ním pobrečíš, obojího budeš litovat. Oběs se, budeš toho litovat. Neoběs se, budeš toho litovat. Oběs se nebo ne, obojího budeš litovat. Jestli se oběsíš nebo ne, budeš toho litovat. Tohle je, můj drahý džentlmene, jádro lidské moudrosti."
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam