- pardon, jeste prodlouzim samomluvu. mam dojem, ze bych mel jeste neco dodat, po tom, co jsem napsal nize.
- rikat v 30. a 40. letech situaci v nemecku cokoli s byt jen negativnim nadechem o zidech je samozrejme na povazenou, i kdyby na tom snad neco bylo. (heidegger to ale verejne nerikal! on si to v te dobe jen psal do deniku a odmital se verejne vyjadrit v rasistickem smyslu, ba jakkoli se vyjadrit k rasam, cimz upadal v nemilost u nacistickych pohlavarů.)
- rict o heideggerovi cokoli, a obzvlast cokoli relativne srozumitelnyho, je vlastne vzdy zjednodusujici. :) ale myslim, ze prinejmensim jenda z cest, jak si priblizit, oc v heideggerovych uvahach v tomto obdobi jde, je nasledujici: heidegger vidi, ze svet se diky technice brutalně a velmi rychle meni. a to ne v tom smyslu, ze by do sveta pribejvaly nejaky veci, ale v tom smyslu, ze se meni, co pro lidi znamena "svět" a "bejt na svete". heidegger je z venkova a zkusenost v podstate jeste temer predtechnickyho zivota na venkove s prostymi lidmi a jinymi sedláky je pro nej urcujici, vi, ze v pospolitosti s nimi a v krajine shwarzwaldu jaksi vnimal pritomnost neceho velmi tezko myslitelnyho a uchopitelnyho, o cem lide ve mestech a intelektualove vetsinou obzvlast, nemaj poneti. je to neco, cemu se podle neho nelze priblizit nejakou racionalitou, natoz racionalitou, ktera hleda uzitecnost, efektivitu, dokazatelnost ci vypocitatelnost. je to vztah k necemu, od ceho spise odvadi i vetsina dosavadni zapadni filosofie (cim pozdejsi, tim vic). heideggerovi toto prosté vnimani povahy bytí prijde byt neco vetsiho a pro cloveka zasadnejsiho nez vsechny uspechy moderni prirodovedy a techniky a vidi, ze technika tenhle vztah devastuje (i na venkove lidi poslouchaj zpravy, reklamy a jiny zvasty v radiu, misto, aby treba spolu mlceli). ale heidegger samozrejme neuvazuje o tom, ze by se mela technika nejak vytratit z povrchu zemskyho. uz proto, ze vi, ze pripadné doufani v neco takoveho by bylo smesne naivni. a tak heidegger jen doufa, ze snad, mozna, je mozné prestat si od techniky nechat brat prostotu a ziskat k ni (tj. k techice) novy vztah. jak a jaky vztah, to v podstate nevi a soudi, ze to dokonce nelze udelat zadnym lidskym "vykonem", ze by se to muselo udat jako jakysi zvrat "osudu", resp. jako prichod nejakych bohu/nejakeho boha a ze clovek muze (treba jako myslitel ci basnik) nanejvys "pripravovat pripravenost" pro takovou udalost. po takove udalosti by cloveku - to je uz hodne zjednodusene receno - technika a vubec racionalita prestaly vladnout, neurcovaly by jeho vztah k byti, nezastinovaly by mu to, co je hlubsi a zasadnejsi, nez to, co je dostupne racionalite a technice, ale to neznamena, ze by na svete nemely ani zadny omezeny misto.
- no a ted heidegger ma, jak jsem zminoval nize, dojem, ze racionalni (a tedy povrchni) vztah k byti siri mj. zidé (mj.! z toho, ze o anglicanech v tom ohledu nesmysli o nic lepe, se jen nedela skandal). nema to nic spolecneho s jakymkoli (biologickym) rasismem, heidegger jim tim navic priznava schopnosti, na ktere by leckteri z nich v zasade byli i hrdi (neni to zadne prvoplanove nadavani) a afaik nenavrhuje (ani v deniku) zadne "reseni zidovske otazky" (natoz konecne). snazi se predevsim pochopit situaci a na verjnost s poznamkami o zidech nejde. samozrejme - jeho charakteristiky zidovskeho mysleni jsou plytce generalisujici a zjednodusujici (ale zase - je to par radek v deniku, kdyby tomu venoval vice prostoru, treba by rekl mnohem diferencovanejsi veci). i pokud by se v charakteristice zidovskeho mysleni zcela mylil, prijde mi zjevne, ze tim neni nijak dotcen zbytek jeho myselni. to, zda "neco je" na jeho kritice racionalniho vztahu k bytí, je uplne jina otazka, nez otazka jeho interpretace zidovskyho mysleni a jeho pomeru k racionalite. klidne nekdo muze rici, ze je absoltne scestne oboje (ja si myslim, ze na te "kritice" racionality (resp. precenovani racionality) setsakramentsky "neco je", naopak jeho charakteristiky zidovskeho mysleni, ktere mame, mi prijdou byt natolik vagni, ze jsou celkem k nicemu, ba nebezpecne pripominaji hospodske mudrování, jakkoli napr. to, ze v judaismu ma racionalni mysleni a snaha o presne a jednoznacne rozlisovani (v souvislosti s vykladem Zakona) mnohem vetsi roli nez treba v staroreckem nabozenstvi, je tezke odmitat).
- jeden z hlavnich zpusobu, jak heidegger ovlivnil evropsky mysleni, spociva v tom, ze pro mnoho lidi otrasl idealem jednoznacnych a universlanich kriterii spravnosti, jak pokud jde o poznani pravdy, tak pokud jde o jednání. protoze ukazal, ze domnele universalni a jiste posledni principy se vznaseji ve vzduchu, ze pod nimi je hlubsi a mnohem tize uchopovotelna oblast. ma lvi podil na tom, ze se mezi intelektualy dosti rozsirily ruzne podoby "relativismu" a "polytheismu". mnoho lidi (vcetne me malickosti) jiz po heideggerovi nedokaze napr. diskuse o jeho vlastnim dile (v podstatnych otazkach) vest v duchu zjistovani, zda "to ma spravne", nebo "spatne". vnimaji je v duchu konfrontace ruznych perspektiv a stylů, mezi nimiz se da rozlisovat spise, ktery je "sikovnejsi", "vkusnejsi", "zajimavejsi", "nosnejsi", "cistsi" apod.
- jiste lze proti heideggerove rozpominani na byti stavet takovy ci onaky "humanismus" (a rikat treba, ze heidegger hodnoti chybne, kdyz jakesi proste, jednoduche, tiche vnimani existence ceni vyse nez treba sirokou dostupnost technickych vymozenosti od moderni mediciny po sdelovaci a dopravni prostredky. inu, heideggerovi se podarilo presvedcit mnoho lidi, ze takovy soud prinejmensim rozhodne neni samozrejmy, je to vzdy osobni volba v mnohoznacny situaci. jine mozne odmitnuti nekterych heideggerovych myslenek ci spise sklonů muze byt zalozeno na "liberálním" principu či "instinktu". jo, heidegger v tech silenych 30. letech koketoval s tim, ze by mozna bylo fajn brat lidem ve jmenu rozpominani se na bytí pravo rozhodovat o sobe (ono to ale nikdy neni jenom o sobe...) sami. tohle odmitani nekterych heideggerovych spádů já sdilim. ale i diky heideggerovi si uvedomuju, ze to neni nic samozrejmyho ani neco, cehoz spravnost bych mohl nejak neotresitelne "dokazat". (a navic: heidegger smýšlel neliberalne v urcity situaci a napr. jeho rektorovani ma i ten aspekt, ze kdyby byl nekandidoval a byl zvolen kdokoli z jinych realnych kandidatu, dopadlo by to pro zidy a pro aspon trochu "normalni" lidi pravdepodobne podstatne hure. a otevreně protiliberální myslenky jsou marginalni a casove velmi omezeny. jina vec je, ze nikdy nebyl presvedcen, ze liberalni demokracie je z hlediska (ne)zapominani byti optimalni zrizeni a uvazoval o tom, ze treba bude necim vystridana - ovsem zadny konkretni navrh ci plan na zmenu nemel.)
- (jak uz jsem naznacoval, podle me je hlavni heideggerova slabina v tom, ze to svy hledani (predtechnickycho a predracionalniho) vztahu k byti reflektuje prilis jako vec dejin a sirokych mas, ve skutecnosti jde imho prakticky nutne o zalezitost ridkych jedinců a pripadne okrajovych komunit.)
- (a kdyz rikam, ze figal mozna mluvi, jak mluvi, ze "spolecenskych duvodu", nemyslim tim, ze by se ulisne pretvaroval, ale ze mozna povazuje v tyhle veci v nemecku za nevkusné chodit nejak do detailů, a relativisovat, mysli si, ze je potreba stale i za cenu velkeho zjednodusovani razne odmitat cokoli, co zavani jakkoli negativnim hodnocenim zidu obecne.)