SYNAESTHESIA: vedla jsem s kamaradkami matkami dlouhou diskusi o tehle ilustratorce/malirce.. mne se tyhle veci docela libi, prestoze by se s uspechem dalo mluvit o kyci, ale ony jsou v te kycovitosti takove uprimne a pro me maji jeste osobne psychedelicky nadech. Nicmene kamosky rikaly, ze jejich deti se spousty tech obrazku boji, jak tam vsude koukaj oci odnikud apod. Co vase deti na to?

SHANA: vložené obrázky se nezobrazovaly, tak jsem je smazal a dovolil jsem si je uložit k sobě :-)

NAKLADATELSTVÍ A VYDAVATELSTVÍ OBHAJOBA PASTELKY s.r.o. vydává autorskou tvorbu výtvarnice Marie Brožové

DUŠE STROMŮ (medicína pro oči i pro duši)
Vázaná publikace, 160 stran, plnobarevný tisk na křídovém papíře. Cena Kč 499,-

Dlouho očekávaná kniha Marie Brožové, ve které najdete 26 barevných obrazů – portrétů duší stromů a 26 příběhů, které autorka napsala o tom, jak se duše stromu setkává s člověkem, předává mu svou medicínu a pomáhá mu ve složité životní situaci.

Ilustrace jsou určené všem včetně nejmenších dětí, u kterých mohou rozvíjet fantazii. Příběhy nejvíc osloví dítě, kterým jsme my dospělí kdysi dávno byli a které v nás žije často na zapřenou, protože pomíjíme jeho potřeby a přání. Na mnoha místech v této knize najdete návod, jak se s ním usmířit a znovu spojit.

„Stromy, které tu často byly před námi a po nás tu ještě dlouho budou, si zaslouží nejen naši úctu a respekt, ale také naše přátelství a lásku.“
Marie Brožová v Dopisu autorky čtenářům v úvodu knihy Duše stromů

Více na www.mariemab.com

něco k tématu:

Faktory ovlivňující dětského čtenáře

"Článek je shrnutím bakalářské diplomové práce autorky obhájené v roce 2007 na Slezské univerzitě v Opavě. Tématem diplomové bakalářské práce jsou faktory, které ovlivňují dětského čtenáře. Úvod práce je zaměřen na ontogenezi a k tomu vztahující se věkové zvláštnosti. Každé období je zaměřeno na četbu a jak se vyvíjí vztah k četbě. Práce je zaměřena na několik činitelů, které nejvíce působí na dětského čtenáře. Zaměřuje se na rodinu a její vztah k četbě. Dále to je škola s knihovnou a jejich vliv na dětského čtenáře. Nejčastěji jsou to však média, u kterých děti a mládež tráví mnoho volného času. Práce je zaměřena na televizi, která stále má své místo v životě dnešních dětí. V posledních letech se dostává do popředí vliv počítače a internetu, kterým děti věnují mnoho času. Součástí diplomové bakalářské práce je také průzkum, který byl proveden na základních školách v Karviné. Jeho výsledky jsou zpracovány pomocí grafického zobrazení a dospěly k zajímavým závěrům"

celý článek ZDE

Hlupýš - Jak slimák zahradní ke štěstí přišel
Magdalena Wagnerová



Nakladatelství: MLADÁ FRONTA
Rok vydání: 2009
Počet stran: 109
Rozměr: 290x230x10 mm
Úprava: barev. ilustrace
Vydání: 1. vyd.
Spolupracovali: ilustrace Martina Skala
Jazyk: česky
Vazba: Pevná bez přebalu matná
ISBN: 978-80-204-1891-3




Anotace:
Pohádkový příběh s nádhernými ilustracemi Martiny Skaly o poněkud hloupém slimákovi se odehrává v prostoru jedné obyčejné zahrady od jara do zimy. V zahradě žije všemožná havěť, rostou zde květiny i zelenina, ovocné stromy, ale je tu také nebezpečný skleník, k němuž není radno se přibližovat. Jednoho dne vznikne hádka mezi vosami místními a sousedními o zralé třešně. Rozepře přeroste v diplomatickou krizi. A slimák Hlupýš se jaksi mimoděk dostává do středu dění. Přežije všechny nástrahy, které na něj čekají při putování z jednoho konce zahrady na druhý? Pro děti od 6 let Ilustrace Martina



Pokud někdo najdete ukázky, vložte je, prosím, nepodařilo se mi nic najít.

Viola Fischerová .:. CO VYPRÁVĚLA DLOUHÁ CHVÍLE

Nakladatel: Meander
Ilustrace: Ivan Hísek
Počet stran: 89
Vazba: Vázaný
Rok vydání: 2007



Anotace (www.citarny.cz):
Všichni občas míváme dlouhou chvíli - zejména když onemocníme, a najednou se nám venkovní prostor her uzavře a s nimi i tajemství, setkávání a zábava… Nudíme se tak, že očima skoro posunujeme ručičky hodin, aby čas rychleji ubíhal a maminka se už konečně vrátila z práce domů. Jaké štěstí měl nemocný Jakub, když se mu jeho dlouhá chvíle zhmotnila – zničehonic se vysoukala z hodin – a jak uměla vyprávět! Tak začíná první kniha pro děti Violy Fischerové "Dlouhá chvíle".

Viola Fischerová napsala tuto pohádkovou knížku již jako velmi uznávaná básnířka, která si i ve verších dovedla uchovat hloubku dětské duše a její zvídavost. Její pohádky nás zavedou do africké pouště, do pralesa, do cirkusu i do domu, v němž je možno si hrát v ještě menším domečku.
Violiny příběhy vycházejí z pohádkové fantazie, ale je v nich mnoho z toho, po čem toužíme i v našem všedním životě; po lásce, spravedlnosti, dobrodružství, ale třeba i po umění.

A tak moc držíme palce malému lvovi Eduardovi, aby se naučil hrát na kytaru jako koncertní mistr, anebo panence Serafince, aby našla svoji Dorotku a ztracený domov. A každý z nás určitě zná nějaké papejše, kteří nás neustále pokoušejí k nepravostem…



Vyprávění Dlouhé chvíle doprovázejí snové obrázky Jana Híska, které jako by se z pohádek vynořovaly lehce, lehounce, a snad ještě ze vzdálenějších pohádkových končin.

Ale nemylte se, jsou vytvořeny velmi obtížnou technikou, které říkáme mezzotinta a která je v ilustrovaných knížkách spíše výjimečná. Autor pečlivě a dlouze vyhlazuje obrázek do nazrněné měděné desky a k vám se dostane jako jeho otisk anebo jinak - jako záblesk grafikovy fantazie. A obojím, vyprávěním a obrazy se můžete nechat unášet do pohádkového světa.

Viola Fischerová .:. O DOROTCE A PSOVI UKŠUKOVI

Nakladatel: Meander
Ilustrovala: Pavlína Řezníčková
Počet stran: 112
Vazba: Vázaný
Rok vydání: 2007



ZLATÁ STUHA 2007 - nominace

anotace:
Respektovaná básnířka Viola Fischerová vydala řadu básnických sbírek a její verše byly přeloženy do mnoha jazyků.
Její první knížka pro děti CO VYPRÁVĚLA DLOUHÁ CHVÍLE dostala v r. 2006 Magnesii Literu za nejlepší dětskou knihu roku a s obrázky Jana Híska se stala i knížkou nejhezčí, odměněnou cenou ZLATÉ STUHY za ilustrace.
Tentokrát napsala pravdivý příběh o Dorotce a podivuhodném psovi Ukšukovi.
A věřte, že děti budou mít z knížky velkou radost, nejen pro krásný příběh, ale i pro velmi povedené ilustrace Pavlíny Řezníčkové.



Příběh vypráví o obyčejné touze malé holky mít psa.
Myšlenka Dorotce byla vnuknuta psicí Tarou, jediným mluvicím zvířetem, které není jen antropomorfizovanou bytostí, ale přichází k nám z dávných mýtů, kdy si naši předci předávali představy o původu člověka a přírody.
Dorotka od počátku vnímá její rady a učí se být dítětem k psovi.
Jejich vztah je oboustranný, zažívá s Ukšukem nesčetná dobrodružství, v nichž se oba občas stávají hrdiny.
Přitom žije v harmonické rodině a na svých toulkách se setkává s dětmi i dospělými, stejně jako Ukšuk s jinými psími kamarády a nepřáteli.
Jednotlivé epizody jsou zábavné (Dorotčin dědeček Ukšuka vytahuje z bazénu, porostlého žabincem a sám z něj nemůže vylézt), je v nich pokora (kočka pro starou opuštěnou paní) a statečnost (Ukšuk pomůže vylézt Dorotce z moře).
Příběh učí i základním pravidlům chovu štěněte a posléze psa, autorka zdůrazňuje, že každý živý tvor potřebuje v prvé řadě tolerantní a chápavý přístup.
Kniha O Dorotce a psovi Ukšukovi je bohatě ilustrována, kresby jsou akční a vhodně doplňují vyprávění o velkém přátelství dítěte a psa.

YENNEFER: ajo, na obrázky jsem zapomněl :-)

THOMASMORTA: oni tam pisou, ze jsou na kazde strane obrazky :-)

SYNAESTHESIA: 11 stánek v těchto bichlích? To už jsou spíš menší romány, ne?

SYNAESTHESIA: tak to jo :-) ale stejně by se mi to libilo jako darek. A sama bych četla napřed :-)

MARKYTKAK: Jedna pohádka má průměrně 11 stránek a náš Hugouš vydrží poslouchat zatím tak půl stránky :-)

SYNAESTHESIA: tohle chci ja :-)

SYNAESTHESIA: 156 pohádek je do roka přečteno jako nic ne? :-)

možná trochu mimo, ale příjde mi to zajímavé a dětských knih nabízejí vcelku dost.

Doplňte si knihovnu o knihy z vyřazeného fondu (ty co vás nezajímají můžete trousit po mhd, či je nechat u kontejneru na papír více zde: http://www.mlp.cz/vyrazene.php)

literatura pro děti:
http://www.mlp.cz/cz/offline/nabidka/H-DET-0254-1-210409-305.txt
http://www.mlp.cz/cz/offline/nabidka/H-DET-0255-1-210409-270.txt

Tohle mě dostalo už svým rozsahem :-) chudák dítko by nepoznalo pak už žádný jiný pohádky než od Andersena :-)



Autor: H. Ch. Andersen
Ilustrace: Dušan Kállay, Kamila Štanclová
Překlad: Gustav Pallas, Jan Rak, František Fröhlich
Nakladatelství: Brio
Počet stran: 1720
Vazba: vázaná
Formát: 210x290

Cena: 1116.00 Kč

Nové souborné vydání pohádkového díla Hanse Christiana Andersena. Připomíná 200. výročí spisovatelova narození (2. 4. 1805) a nabízí na 1720 stranách tří výpravných a bohatě ilustrovaných knih 156 příběhů, jež zajistily jejich tvůrci věčnou slávu a nesmrtelnost. Vraťte se s námi k Malé mořské víle, Ošklivém káčátku, Cínovém vojáčkovi či Princezně na hrášku a objevujte další magická vyprávění geniálního pohádkáře. „Kompletní Andersen u nás vychází po dlouhých devadesáti letech a je pravděpodobné, že dalších sto let nikdo nic takového nevydá,“ říká redaktorka edice Hana Neborová a připomíná, že na žádné ze 1720 stran tří knih nechybí barevná ilustrace. „Celobarevný kompletní Andersen je raritou i ve světovém měřítku.“

SYNAESTHESIA: Všechno si píšu a razím do knihovny :-).

Ještě jsme pořídili Hugoušovi tuto:

Lubomír Feldek .:. Velká kniha slovenských pohádek
ilustrace: Peter Uchnár

http://www.vyber.cz/katalog/velka-kniha-slovenskych-pohadek/

Nevím proč jako slovenských (jsou napsaný česky a jsou tam i naprosto standartní pohádky, co jsou přeci jasně původem "český"), ale jsou v ní naprosto krásný ilustrace :-)

nějaký to sci-fíčko neuškodí ... pro děti od 10let:

Reeve Philip .:. Tajemství prstenců Saturnu



Bílí pavouci se mstí! Další vědecko-fantastický příběh z pera vynikajícího spisovatele pro mládež. Píše se rok 1851 a Británie se těší nebývalému rozmachu. Je nejen největší říší na zeměkouli, ale ovládá i celou řadu kolonií na jiných planetách a planetkách naší sluneční soustavy. Jedenáctiletý Artur Mumby, jehož neuvěřitelná dobrodružství kniha zachycuje, žije s otcem a sestrou Myrtle ve vile Jitřenka, plující na oběžné dráze kousek od Měsíce. Nudu všedních dní v odlehlé vile naruší ohlášení nečekané návštěvy jakéhosi pana Webstera, který, jak se později ukáže, není vědeckým kolegou Arturova otce, nýbrž… obrovským bílým pavoukem.

Martina Komárková: O pastelce bez barvy



ilustrovala: Markéta Laštuvková
Albatros, edice Druhé čtení, 2008
88 stran

Malá Pastelka si vybírá barvu. A všechny jsou tak krásné! Bílý sníh, žlutá slunečnice, modrá chrpa, zelený vodníček, červené jahody, hnědé kakao, černý pejsek a duhová kouzelnice. O kterou barvu bude svět bohatší, až Pastelka vykoukne z kouzelného ořezávátka, se malí čtenáři dozví z knížky Martiny Komárkové, kterou nakladatelství Albatros zařadilo do edice Druhé čtení.

Jakou barvu má pastelka, která se právě narodila? Žádnou. Je neviditelná. Musí si svou barvu nejdřív vybrat. O jedné takové pastelce vypráví právě tahle knížka. V edici Druhé čtení mohou začínající čtenáři prožít s Pastelkou dobrodružství při výběru té nejlepší barvy. Průvodcem jí bude slovutný Tuba Tempera. A nebude to vybírání jednoduché.

„Když přijde ten pravý den, otevře tatínek Fix a maminka Tužka penál a vyvedou malou Pastelku do nejvyššího Patra barev. Malá Pastelka se pořádně porozhlédne a vybere si barvu, jakou by chtěla mít. Je to moc důležitá věc, protože barva, jakou si vybere, zůstane malé Pastelce navždy. Není to tedy nic jednoduchého.“

Pastelka musí projít devíti dveřmi, navštívit devět barevných pokojů a nakonec dojít k čarovnému ořezávátku a vybrat si tu pravou barvu.

Jednotlivé kapitoly jsou pojmenovány podle barev pokojů, kterými Pastelka prochází. V každé místnosti se potká s barevnou Vodovkou a ta jí představí svoji barvu. A Pastelka se nemůže rozhodnout. Bude bílá, aby mohla kreslit závěje? Nebo žlutá, aby dokreslila vlasy princezně Zlatovlásce? Vybere si modrou a domaluje konvičce kropítko? Jako červená by mohla kreslit rybíz, kdyby si vybrala hnědou, může namalovat zábradlí. Nebo bude zelená? To by mohla kreslit zelený plot. A co černá? Nebo duhová?

Ale jakou barvu si Pastelka nakonec vybere, neprozradíme. Na konec se musíte pročíst sami. Určitě vás potěší i velké, dvoustránkové a krásně barevné obrázky.



Ukázka z knihy

První dveře byly velké a těžké, se zdobeným klepadlem. Docela nahoře se tulilo malé hnízdo. Někdo ho sestavil z lupínků s bílými kanýrky, které padají z ořezávátka, když si dělá bílá Pastelka pěknou špičku. V hnízdě leželo bílé vajíčko.
„Přeji vám hezké vybírání,“ řekl malé Pastelce přede dveřmi slovutný Tuba Tempera.
„Copak vy se mnou také nepůjdete?“ zeptala se překvapeně malá Pastelka. „Copak zůstanu sama samotinká?“
„Já jenom otevírám a zavírám dveře,“ zopakoval Tuba Tempera. „Ale sama za nimi rozhodně nezůstanete. Sama si jen budete muset poradit. To je důležité, umět si poradit , když se hodláte vybarvit,“ poučil ji vážně.
„Tak otevírejte dveře opatrně. Ať z nich nespadne to vajíčko,“ poradila mu hned malá Pastelka.
„Je namalované,“ řekl Tuba Tempera.
Namalované? Užasla v duchu malá Pastelka. A byla z toho celá skoro pryč, takže se ani nestačila zhluboka nadechnout, když se dveře otevřely a zavřely – a ona zůstala v prvním velikananánském pokoji. …