Martina Komárková: O pastelce bez barvy
ilustrovala: Markéta Laštuvková
Albatros, edice Druhé čtení, 2008
88 stran
Malá Pastelka si vybírá barvu. A všechny jsou tak krásné! Bílý sníh, žlutá slunečnice, modrá chrpa, zelený vodníček, červené jahody, hnědé kakao, černý pejsek a duhová kouzelnice. O kterou barvu bude svět bohatší, až Pastelka vykoukne z kouzelného ořezávátka, se malí čtenáři dozví z knížky Martiny Komárkové, kterou nakladatelství Albatros zařadilo do edice Druhé čtení.
Jakou barvu má pastelka, která se právě narodila? Žádnou. Je neviditelná. Musí si svou barvu nejdřív vybrat. O jedné takové pastelce vypráví právě tahle knížka. V edici Druhé čtení mohou začínající čtenáři prožít s Pastelkou dobrodružství při výběru té nejlepší barvy. Průvodcem jí bude slovutný Tuba Tempera. A nebude to vybírání jednoduché.
„Když přijde ten pravý den, otevře tatínek Fix a maminka Tužka penál a vyvedou malou Pastelku do nejvyššího Patra barev. Malá Pastelka se pořádně porozhlédne a vybere si barvu, jakou by chtěla mít. Je to moc důležitá věc, protože barva, jakou si vybere, zůstane malé Pastelce navždy. Není to tedy nic jednoduchého.“
Pastelka musí projít devíti dveřmi, navštívit devět barevných pokojů a nakonec dojít k čarovnému ořezávátku a vybrat si tu pravou barvu.
Jednotlivé kapitoly jsou pojmenovány podle barev pokojů, kterými Pastelka prochází. V každé místnosti se potká s barevnou Vodovkou a ta jí představí svoji barvu. A Pastelka se nemůže rozhodnout. Bude bílá, aby mohla kreslit závěje? Nebo žlutá, aby dokreslila vlasy princezně Zlatovlásce? Vybere si modrou a domaluje konvičce kropítko? Jako červená by mohla kreslit rybíz, kdyby si vybrala hnědou, může namalovat zábradlí. Nebo bude zelená? To by mohla kreslit zelený plot. A co černá? Nebo duhová?
Ale jakou barvu si Pastelka nakonec vybere, neprozradíme. Na konec se musíte pročíst sami. Určitě vás potěší i velké, dvoustránkové a krásně barevné obrázky.
Ukázka z knihy
První dveře byly velké a těžké, se zdobeným klepadlem. Docela nahoře se tulilo malé hnízdo. Někdo ho sestavil z lupínků s bílými kanýrky, které padají z ořezávátka, když si dělá bílá Pastelka pěknou špičku. V hnízdě leželo bílé vajíčko.
„Přeji vám hezké vybírání,“ řekl malé Pastelce přede dveřmi slovutný Tuba Tempera.
„Copak vy se mnou také nepůjdete?“ zeptala se překvapeně malá Pastelka. „Copak zůstanu sama samotinká?“
„Já jenom otevírám a zavírám dveře,“ zopakoval Tuba Tempera. „Ale sama za nimi rozhodně nezůstanete. Sama si jen budete muset poradit. To je důležité, umět si poradit , když se hodláte vybarvit,“ poučil ji vážně.
„Tak otevírejte dveře opatrně. Ať z nich nespadne to vajíčko,“ poradila mu hned malá Pastelka.
„Je namalované,“ řekl Tuba Tempera.
Namalované? Užasla v duchu malá Pastelka. A byla z toho celá skoro pryč, takže se ani nestačila zhluboka nadechnout, když se dveře otevřely a zavřely – a ona zůstala v prvním velikananánském pokoji. …