BEBERA:
MAGGIE: na to, před čím nás Ajdar chrání, Bart narazil zrovna včera, taky čteme denně. U nás to přešlo v nějakou enviromentální debatu.
Akorát se nám trochu tluče Ajdar s vesmírem, protože tam Země v jádru Ajdara nemá :-)

BEBERA: už se na to taky těšíme - Jenda ji má dostat k svátku od babičky.. taky měl kolem toho hodně zajímavých dotazů, zkrátka takové knihy jsou přesně dle mého gusta :) a když na něco nevím odpověď, přece stačí upřímně říct, že to nevím, že je to zajímavá otázka a co si dané dítě myslí, kolikrát se pak rozvine hodně zajímavá debata

MAGGIE: tak Ajdar je pro syna (3,75 roku) pecka, čteme ho už několik večerů pořád dokola... :) Chvíli teda řešil kdo a proč se proměnil a kdo ne, ale do očí bijícího faktu, že ptáci vzlétli a přitom mezi nebem a zemí byla jediná Matylda, toho si zatíím nevšiml. Zato mi položil otázku, před čím nás vlastně ten Ajdar chrání. Nedokázala jsem na ní úplně srozumitelně odpovědět, takže teď poslední stránku musíme přeskakovat :)

ANNAWA: :)) tak to jsme rodinne vyresili tak, ze je tam psano jedina byla mezi nebem a zemi:)

vsem moc diky za odpovedi.
my kolem toho po prvnim precteni mlceli a tvarili se divne a pak knizku nechali volne neuklizenou, jak byva zvykem, kdyz je nejaka nova, aby se k ni dalo vracet, ale zatim bez zajmu. tak uvidim:)

btw. předspaňovou ted mame http://www.baobab-books.net/lililinda-superhvezda a uzivame si ji vsichni moc, hlavne kolazove obrazky, doporucuju:)

SYMAQ: jasně, však píšu, že to řeším já.

MEDOULKA: nejdříve to byla ilustrace sama ... pak to, že holčička skáče prež švihadlo .... pro mé 4 leté dítě zatím nedosažitelná záležitost .... a prohozené části zvířat a lidí a názvy ... a taky neohrožená holčička na cestě ...

MEDOULKA: Já jsem sice taky trochu rozpačitá, ale B chce číst knihu každý den několikrát, nakonec i mně se líbí, že je to zase něco jiného, než zná a máme v knihovně. Osobně nechápu jen to, že se proměnili i ptáci, když přece minimálně někteří z nich museli být v době, kdy Ajdar zatřásl zemí, v letu :-)


MAGGIE: jj, mi u toho nakonec taky vedeme spoustu řečí a to se mi líbí.

naše děti se ptaly na leccos, co není přímo řečeno, a to se mi právě na tom moc líbí - lze si domýšlet a není to nikdy špatně, plus jsme k prvnímu čtení dostali úžasný, podrobný komenář od jedné pětileté holčičky, která knihu dokonale znala, a popravdě možná i to bylo tím prvním impulsem, proč mne ta kniha tak zaujala

MEDOULKA: mně to taky přijde scenáristicky nevyrovnané (hrozně dlouhej úvod a pak honem honem a konec, ten taky mohl bejt rozvedenej víc, nebo třeba zmíněnej v úvodu - jakože v tom idylickém království někde vrtají do země).

MEDOULKA: nam se líbí jak celý příběh, tak ty ilustrace

SYMAQ:
MAGGIE:
..nevim, cim to je, ale my (oba rodice a 4leta dcera) jsme z ni trochu rozpaciti. co vas/deti nani zaujalo? ta pointa? ty popletenosti?
ja osobne nechapu, proc je tak preskocena pasaz o tom potkavani ruznych zivlu na ceste k drakovi.

BEBERA: ty medvedi vypadaji dobre, diky za tip!

MAGGIE: ANNAWA: Děkuju. Pořád mám pocit, že mu toho nestíhám přečíst tolik, kolik bych chtěla.. :( Máme teď doma knížku "Z čeho to je? Začínáme s pokusy" a na jedno polední spaní mladšího vyjde vždy jen 1 dvoustrana + pokus, takže knížka na sakra dlouho :(

Včelí medvídky dostal syn od tchýně a má je strašně rád. Teď je s paní na hlídání čte už potřetí :) Tchýně tvrdí, že ve školce je milují všechny děti, prý nejoblíbenější knížka...

ATUARFIK: Taky jsem pořídili, je to krásná knížka a skvělá je hlavně před spaním, jak nám někdo poradil.)

MAGGIE: nakonec jsem to riskla a Ajdar rovnou objednala narozeninám, co má B příští týden.

BEBERA: A jeste dodám, ze je naprosto normální, ze čtete neco neustále dokola. Deti cítí u známých příběhů jistotu, nic je nepřekvapí a to je uklidňuje. Ve Waldorfske pedagogice se dokonce čte/říká ve školkách jedna pohádka dokola cely měsíc, ale to sama dobře víš. Mozna je to akorat obcas pro predcitajiciho trochu ubijejici, kdyz se nepokračuje v příběhu dal, ale zase můžeš poradně vychytat veškerou intonaci, hlasy postav atd. ;) Ja uz takhle mam několik pohádek dovedenych témeř k dokonalosti - dokonce jsme se s Jendou a Kajou dostali do stadia, kdy na jejich prosbu musím během čtení obcas zastavit a oni dorikaji danou vetu sami a maji z toho ohromnou radost. A jen pro doplnění - my jsme neustále na pohádkách bratři Grimmu a Fimfaru a vedle toho jsme takto četli snad jen Deti z Bullerbynu - a i tam jsem vynechala několik kapitol, protože jim jeste nemohou podle mne úplně porozumět (ty ze školního prostředí); pokud vynechám všechny knížky s poezii, encyklopedie a jiné spis "naučné" knihy pro deti. Děda jim jeste četl Ferdu Mravence a Kocourkov, ale to ja od dětství nemám vůbec rada, takže tyto tituly se mnou asi nikdy číst nebudou. Plus s dedou četli i pohádky od Aloise Mikulky a Devatero pohádek, ktere je podle mne moc neberou.