ALONSIA: od Žáčka měly naše děti (a asi i já) nejradši Pět minut v Africe. Jinak bych se řídila pravidlem "čím pozdější, tím horší". Můj otec je strašnej Žáčkofil, dcerám toho nakoupil hromadu, ale všechny novější věci skončily hodně rychle v knihobudce.

Jinak doporučuju Vodňanskyho, Robina Krále (Bydlíme hned vedle ZOO, Usinaci knížka...), Danielu Fischerovou (Tetovaná teta, Tramvaj letí), Radka Malýho (třeba Devět plchu v pelechu).

ALONSIA: Ahoj, já měla od Žáčka vždycky nejradši Aprílovou školu, když jsme toho četli víc, docela repetitivní to bylo.
Kdybyste chtěli i jiný autory, tak naše děti měly fakt rády Básně z dásně od Jaromíra Plachýho.
Krátký a hodně si jich pamatujeme i my s mužem + jsou tam fajn ilustrace (bohužel jsme je měli jenom z knihovny, protože když už jsme je měli půjčený pětkrát a znali jsme to nazpaměť, nechtělo se mi to kupovat, ale pořád toho trochu lituju).

Jedna naše oblíbená pro příklad:
Použil tapír toaletní papír? Použil. Ale moc si to neužil.

Strasidelnicka je fakt super. Krasne napsany. Bonus ze mame doma druhaka a ctvrtaka :-).

Môj prvák a štvrták majú radi obidve.
Pri Kolečkovi mi príde, že ten štvrták už je horná hranica. A tiež mi príde slabší ako prvý diel.

HANELA: čtyřleťáky už mám teda trochu v mlze, jak moc pobírají, ale asi by to taky dal, přinejhorším rok dva počkáš. Ty strašidla tam jsou fakt milý, je to krásnej koncept.

HANELA: Kolečko nebo Strašidelnická? Hlavní hrdinové Strašidelnické jsou druhák a čtvrťák, cílovka je spíš ta mladší hranice, ideál bych viděla tak 5-9. Kolečko cílí myslím na trochu mladší, ale věřím, že náš vcelku dětský třeťák si to taky ještě dá.

QUANTI: pro jak staré děti to je? Vypadá to pěkně.

QUANTI: Speciálně kvůli tobě to sem píšu ;-).
Strašidelnickou neznáme, prozkoumám.

Kdyby měl někdo stejně postižené dítě, vyšla Nová dobrodružství pana Kolečka ;-).

VOY: Úspěšně se mi podařilo se jí vyhnout jako povinné četbě ve všech institucích a dostala jsem se k ní až v dospělosti. Takže k ní třeba nemám ten klasický odpor a vlastně se mi tenkrát i líbila. Do "Top 10" bych ji ale nezařadila :)

GALE: Vkusem bych to nenazvala. Prostě si to nějak sedlo. Později jsem se od Němcové snažila číst Divou Báru (nedocetla) a Dopisy (dočetla, ale spíš hnána pocitem antipatie)

LADAVAZA: V pořádku. Je vidět, že jsi měla vkus už jako dítě. Pro mě byl jako zjevení Lev, čarodejnice a skříň. A žánru jsem zůstala věrná.

QUANTI: U nás hrozně letěly takové ty koňské dívčí románky. Holka jede na prázdniny na farmu - koně, kluk kydající podestýlku, líbačka v maštali doplněné o radoby detektivní zápletku a/nebo konflikt s rodiči. Četla jsi jeden, četla jsi všechny.
Jo a Stopy hrůzy.