JANISKA: ani ne, ja se to snazil zobecnit.

Sherlock Holmes mi obecne prijde jako dobry text pro deti, protoze ma dana jasna pravidla: Holmes vse vyresi, vzdy logicky, vzdy podle klicu ktere ctenar nema sanci postrehnout, vzdy je kladny (i pres zlozvyky typu koureni a uzivani drog - ktere v detskych adaptacich chybi). Zlocinec je vzdy spatny, a pokud by se snad vyskytlo moralni dilema, bude predlozeno az po skonceni vysetrovani. A svet funguje jednoduseji: auta jsou pomala a extremne vzacna, drozky jsou jeste pomalejsi, dalkova komunikace sestava z telegramu, chybi zmateni moderni doby spocivajici v tom, ze kdokoli kdykoli muze vedet cokoli a vyskytnout se kdekoli. Ten prvek nejistoty, ktery se vetsina fantasy a sci-fi snazi eliminovat dodatecnymi pravidly (typu "teleport je drahy" , "portaly je tezke otevirat" , "cteni myslenek vyzaduje magicky talent a fyzicky kontakt" , atp.).

BBC adaptaci Sherlocka mam rad, a ocenuju, ze ty pribehy prenesla do moderni doby v podstate dokonale, ale prave proto ji za vhodnou pro deti nepovazuju: moderni svet, ve kterem se odehravaji, je dost realisticky chaoticky, dospely ho bude mit problem usledovat na prvni dobrou, protoze nevstreba dost podnetu dost rychle; a deti je sice zvladnou uvnimat, ale zase nebudou schopne k nim priradit vyznamy. Si myslim. (Starsi, pubertaci, asi jo.)

CERNYRYBIZ: rozumím, co říkáš. Zní to logicky (nutno vyjít ze známého a pak twist)

Nicméně na doplnění, naše dítě má 10 a miluje věci typu Podkin Jednoousko (Middle earth for middle graders), zatímco Boříkovy lapálie a pod ho nezajímají. Bude to dítě od dítěte

JANISKA: ...ve skutecnosti snadna srozumitelnost prostredi je vnimana atraktivne. A ta se nachazi hlavne ve starsich knihach, a v zanrovych vecech. Archaicky jazyk - je-li pouzit rozsahleji, nez jen jako patina - spis prekazi; viz Vylety pana Broucka nebo Mistr Kampanus. Ale stare detektivky v modernim prekladu maji vsechny predpoklady dopadnout dobre (starym prekladum, rekneme pred 1980, uz ale doporucim se vyhnout).

Moderni svet je zmateny a tezky na orientaci i pro dospele, navic rada z nich (vcetne spisovatelu) je v nem prilis emocne zainteresovana na to, aby byla schopna zjednoduseni dost velkych, aby usnadnila cteni (ie. ti-a-ti jsou zli...), ale zaroven dost malych, aby to pribeh neposkodilo (...ale ne vsichni). Cele je to vlastne o tom napred stanovit pevne a zretelne hranice, a pak je prekrocit. V modernim svete nas media krmi tim, ze pevne hranice neexistuji, coz muze byt pravda, ale pro pribeh je to pravda zhoubna. Nejsou-li hranice prekracovany, pribeh je nudny, i kdyz text muze presto fascinovat jinak, treba vykreslenim prostredi (viz Zolovy romany), praci s jazykem, nebo tak nejak... Ale pribehy se vypraveji o vyjimkach; ktere vyniknou, jen jsou-li doopravdy vyjimkami a je zjevne, ze normalne to chodi jinak. Vrazda je velka udalost na anglickem venkove nebo mezi honoraci prave proto, ze normalne se tam nevrazdi, a v prostredich, kde ano (jako je treba 87. revir) nikoho nezajima vrazda sama, ale az jeji okolnosti. No a neexistuji-li hranice vubec, pribeh je matouci, a udrzeni orientace vyzaduje znacny um na strane spisovatele i ctenare (dokazali to treba Zelazny nebo Dick, takze nemozne to neni, ale neni to pro kazdeho); a pribeh, ktery nema hranice a zaroven se je snazi prekrocit obvykle vyzni hloupe, v nejlepsim pripade absurdne...

...eh, odpustte "starci", ze se rozkecal. Point is, stare knizky v modernim jazykovem havu maji vetsi sanci uspet, protoze pritazliva je struktura, ne jazyk sam.

A jestli je to moc dlouhe, tak to smazte.

MAGGIE: Detektivky od Doyla a Christie jsou skoro jediná klasika, kterou dnešní puboši čtou sami a ochotně. Vyzkoušeno teda zatím na vzorku 2 tříd.

Facebook mi právě předhodil ukázky z velmi slibně vyhlížejícího komiksu s Sherlockem, tak si to užijte taky:
V hlavě Sherlocka Holmese - Nakladatelství Paseka
https://www.paseka.cz/produkt/v-hlave-sherlocka-holmese/

Co knížky Pavla Čecha?

DINEN: Tím "ve stylu Petra Horáčka" myslíš, aby to mělo nějaký "filozofičtější" podtext? Nebo plus minus v podobnym výtvarnym stylu?
Co se týče čistě poměru textu a obrázků (a roztomilosti), mohl by vyhovovat Vopěnka - Sofinka a záhadné zvířátko, nebo možná třeba Dort pro Fiškuse od Nordqvista. Vopěnka se i trochu snaží o takovou tu Horáčkovu paraboličnost, Fiškus je spíš prostě vtipnej.

ALONSIA: od Žáčka měly naše děti (a asi i já) nejradši Pět minut v Africe. Jinak bych se řídila pravidlem "čím pozdější, tím horší". Můj otec je strašnej Žáčkofil, dcerám toho nakoupil hromadu, ale všechny novější věci skončily hodně rychle v knihobudce.

Jinak doporučuju Vodňanskyho, Robina Krále (Bydlíme hned vedle ZOO, Usinaci knížka...), Danielu Fischerovou (Tetovaná teta, Tramvaj letí), Radka Malýho (třeba Devět plchu v pelechu).