Za mne jste fakt dobrý, že si pamatujete co jste všechno četli. Moje prázdninové léta byli plné četby na chalupě mých prarodičů, protože tam měli velikánskou knihovnu… asi těch horších knih co se jim nevešli u nich doma… a když mi bylo -náct tak nás nechali číst co jsme chtěli.
Ale pak jsme odjela studovat do jiné země, natlačila si do mozku další jazyk tak abych byla schopná vystudovat doktorát, což jsem za pomoci mého muže dala. Ale fakt jsem plno věci vypustila z hlavy. Co si pamatuji tak jsme četli tolkiena, pak pár let na to, šli na trilogii na jeden zátah a došlo mi právě že ten český překlad byl trochu posunutý.. a to je tak všechno.
Dneska čtu spíš vědecký články + papíry z vyšetřeních, a když knihy tak jsou spíš “návody” rodičům než cokoli jiného. Jo a taky svým dětem první čtení. A ještě jsme vzali velkou knihu o zoo a Boba a Bobka, takže tak.
Možná se někdy vrátím k tomu něco přečíst znova… a nebo taky ne.
Na děti z Bullerbynu jsem v knihkupectví koukala, měli jsme to jako povinnou četbu ale nakonec jsem usoudila, že ne.
A abych se vrátila k původní otázce od Trissie. Myslim si, že ten svět co my jsme znali ještě před/během počítačové revolucí je tatam. A taky ty změny jsou napříč společnosti, jak již psáno ten rytmus je jinde. Řekla bych, že i krize s covidem co je fakt kousek zpátky byl další zlom. A teď přichází AI a zase budeme velice rychle jinde.