PSYCHO: Hele, jezdíš autem? Kupoval sis někdy nový auto?

Řekl bych, že odpovědi jsou:
1) Ne nebo velmi málo.
2) Ne.

Protože tohle není o tom, jestli to jde nebo nejde. Kdyby si lidi kupovali auta, který jim "stačí", tak všichni jezdíme v Dacii Duster, protože nic lepšího nikdo nepotřebuje.

Ale pokud hodlám utratit obří množství peněz (pro většinu lidí druhý největší výdaj v životě hned po bydlení) za nějakou věc, tak chci, aby mi sloužila co nejlíp a pro mě nejpohodlněji.

A pokud mám starý auto, který má kolečko na hlasitost a tlačítka na klimu, a jsem zvyklej na to, že je to pohodlný a dobrý řešení, tak budu mírně neochotnej dát milion korun za nový auto, kde místo kolečka mám třetí podmenu a místo jednoho pohybu po hmatu udělám tu samou věc čtyřma kliknutíma na displej, na kterej u toho musím čumět.

Chápeš?

Nejde o to, jestli by to bez toho šlo. Jde o to, že se nechceš učit žít s něčím, co je horší než to, co jsi měl předtím.

PSYCHO: Jenomže pro normálního člověka je třeba u tý hlasitosti jednodušší otočit kolečkem než přemejšlet, na kolikátku chce hlasitost.

Okamžitá zpětná vazba mezi plynulým pohybem ruky a tím že slyšíš změnu hlasitosti atd.

Navíc je možná ještě dobrý si uvědomit, že nový auta se vyrábí pro lidi, co si kupujou nový auta, a průměrnej věk kupce novýho auta je ve většině zemí dost po čtyřicítce (málokdo si kupuje první NOVÝ auto před 30, většina spíš po 40). A tudíž většina lidí, co si teď kupujou nový auta, je, a ještě nějakou dobu bude, zvyklá kroutit kroutítkem.

DZODZO: Ano, máš pravdu, víš o tom, jak lidi používají auta, víc než motorističtí novináři a lidi z automobilek.

Zacina to trosku pripominat Rimmerovi zazitky s kostkama nebo Bubbovi zpusoby vyuziti krevet