GOR: S dovolením jsem to aplikoval na tvůj. Jestli je moje úvaha úplná hovadina, klidně mě s tim pošlete všichni do prdele :)

Bilančně na teoretickou náhradu všech výkonů v naftě a benzinu potřebujeme:
2019 bylo na český trh uvedeno 1,6 mil. t benzinu a 5 mil. t nafty.
Benzin má výhřevnost 46,4 GJ/t, nafta 42 GJ/t.
Takže v benzinu máme 74,24 PJ, v naftě pak 210 PJ.
Benzínový motor bude mít měrnou spotřebu bratru 12,5 GJ/MWh, tj. 12,5 PJ/TWh, naftový 11 GJ/MWh=PJ/TWh

Takže v netto energii to máme 6 + 19 TWh = 25 TWh pro potřeby spalovacích motorů, ale protože je jejich účinnost udávaná 12 %-30 % (https://www.fueleconomy.gov/feg/evtech.shtml). I když jsme odpadiště aut z evropy, tak budu brát 30%.

25*0,3=7,5 TWh by mělo na stejný cesty stačit EV.

Účinnost řetězce přenos->distribuce-> nabít->vybít->pohon bude cca 0,97->0,95->0,9->0,9->0,97=0,72.

Takže na výlezu z blokovýho trafa potřebujeme cca 10,5 TWh.

MINER: Sdílení aut bude vždycky fungovat jen v místech s velkou hustotou lidí.

Potřebuješ hodně aut i hodně zákazníků, aby bylo reálný, že vždycky najdeš auto a zároveň jich nemuselo být nesmyslně moc.

Vem si jako příklad taxíky - v NYC jsou všude a najdeš ho hned. V Praze je vždycky do 5 minut od tebe Bolt. V Pardubicích čekáš, protože taxiků není dost (a víc by se jich zase neuzivilo), na malým městě je většinou jeden taxik a má problém se uživit, protože když ho v jednu chvíli potrebujou tři lidi, tak dva jdou pěšky a zároveň on pak většinu času stojí.

Sdílení je dobra myšlenka v centru velkoměsta, kde je dost velký pohyb lidi a jde o krátký trasy na místa kde jsou další lidi.

Pro člověka, kterej má auto na ježdění na chalupu, na dovolenou a do supermarketu kde tři hodiny nakupuje, to nefunguje a fungovat nikdy nebude.

CRAZY_IVAN: IMHO to tak odpovídá těm nejlepším panelům, co se daj dneska sehnat.
Takový longi hi-mo5 má 540wp na 2.5m2, to tak zhruba vyjde.

CRAZY_IVAN: zvláštní konstanty, ale skoro to vyšlo. Panel vyrobí 220, ale ne kWh, ale wp, a ne na metr, ale na panel (1,6m2). Vyrábí 1000 hodin ročně, takže nějakejch 120-180 kWh ročně.

GOR: jeste prosim te jaky je rozdil mezi prenos a distribuce? Jedno ma 0,97 a druhe 0,95 ucinnost

A divam se znovu a sice tam mas ucinnost pohonu EV ale nemas ucinnost nafty/benzinu ktera je 0,25-0,4

GOR: mam pocit, že nepočítáš s větší učinností elektrického ústrojí, sice počítáš ztráty cestou, ale imho bys měl brát v potaz násobně větší účinnost elektrického motoru vůči libovolnému spalovacímu (protože tu navíc nejezdí jenom nejmodernější motory)

takže měrná spotřeba spalovacího motoru je jedna věc, ale reálně nebudeš potřebovat tolik energie, protože ele jsou efektivnější

GOR: jen poznamenam ze v tom jsou nakladaky, traktory a naftove vlaky
A hodne elektriny (3TWh jestli si dobre pamatuju) usetri vypnute rafinerky

Dale - cast te elektriny bude vyrobena doma ze stresni FV, takze ucinnost se zvysi o par procentnich bodiku

DAN_F: Na letišti to je na prostup terminálem, takže tam maj golfáky a podobný cajky. Taxi služby maj svůj vercajk do aut, když s nima jezdí rodiny s mrňatama nebo škvrňatama.

DZODZO: No, ono to s tou nadbytečností není až tak jednoduché. Ten export je vykazován v bilanci, nemám na to po ruce podklady (máme tu někoho z ČEPS? :-)), ono to může být v extrémech tak, že na těch 13 TWh bilančního exportu odstavím právě 2 GW uhelných elektráren na dole nebo taky neodstavím ani 1 MW, jen snížím využití těch zdrojů, protože je potřebuji na krytí špiček (představ si špičku jako situaci, co trvá třeba 800h ročně).

Takže na tohle neumím z fleku odpovědět. Blbé je, že tyhle špičky se zpravidla vyskytují v zimě, kdy větrníky stojí obalené námrazou a fotovoltaiky dělají 0,05 instalovaného výkonu, protože intenzita záření je někde okolo 50 W/m^2 nebo taky 0,0 protože je zrovna 14 hodin denně tma.

Na elektromobilitu je moc fajn jaderná elektrárna, řízenými odběry v sedlech krásně zploštím diagram zatížení a nemusím ke každým 2GW JE stavět 1 GW Dlouhých strání :-)