NIMBUS: Moje potřeby jsou irelevantní, ty vůbec nezohledňuju (já víceméně auto nepotřebuju vůbec, velkou část toho, co najezdím, najezdím na výletech vymýšlených cíleně abych otestoval auta).
Ale je naprostý nesmysl dívat se na to optikou PRŮMĚRNÝCH potřeb, ještě navíc průměrného člověka.
Naprostá většina lidí si nekupuje auta na to, co potřebují průměrně, ale na to, co potřebují maximálně. Potřebuje někdo na ježdění do práce SUV nebo i jen velký kombík? Nepotřebuje. Potřebuje ho o víkendu na chalupu a v létě k moři a v zimě na hory.
Přesto je na prodaných autech i prostým pohledem na silnice vidět, že naprostá většina lidí si velká auta kupuje. Kupují si je proto, že by se jim ta schopnost "mohla hodit".
A naprosto zásadní důvod pro samotné vlastnictví osobního auta je svoboda pohybu. Lidi třeba nejezdí často k moři ani běžně nevyráží na výlet do Berlína, ale občas to udělají, představují si, že by to mohli udělat ještě častěji, a tak chtějí mít tu možnost.
Auto s dojezdem 150 km je jako jediné v rodině naprosto nepoužitelné. I když se rozhodnu jet na víkend na Jižní Moravu, už budu muset hodinu dobíjet (protože tyhle krámy navíc pomalu dobíjejí). Jet s tím k moři je nemožné.
Poslechni si někdy argumenty normálních lidí, co si kupují normální auta, proč nechtějí elektromobil. Chtějí mít možnost jezdit stejně jako jezdí teď, včetně toho, že dojedou libovolně daleko bez velkého obtěžování.
A k téhle svobodě jsou potřeba zhruba tři až čtyři věci:
- Dojezd 450 km WLTP a víc, lépe 600 km WLTP
- nabíjení rychlostí alespoň 125 kW, radši 200 kW a víc
- karta, která umí nabíjet na jakékoliv síti v Evropě
- ideálně ještě tepelné čerpadlo apod., aby to fungovalo i v zimě.