TADEAS: S tou návratností jsi mě nepochopil.

Já mluvil o ekonomický návratnosti e-Up! vs. normální Up!. Prostě hledám auto velikosti a užitných vlastností Up!u. Můžu si ho koupit buďto za 250 tisíc na benzín nebo za 500 tisíc na elektriku. To na elektriku ujede 200 km, než ho musím hodinu nabíjet, a je o tolik dražší, že se na levnější ceně provozu nikdy nezaplatí (nebo se zaplatí třeba za 200kkm).

Když si chci koupit čtyřkový BMW, tak si opět můžu koupit stejný auto na benzín, tentokrát i naftu, a na elektřinu. Naftová 420d stojí cca 1,4M a má asi 200 koní, elektrická i40 40e stojí taky asi 1,4M (rozdíl je tam asi 80 tisíc, ale i4 má víc výbavy) a má asi 400 koní, naftová M440d, která jede jako ta elektrická základní i40 40e už stojí dva miliony. Takže dostanu lepší auto, který stojí míň peněz a ještě jezdí za menší provozní náklady.

U toho malýho elektrickýho auta navíc kromě toho, že za něj zaplatím mnohem víc než za odpovídající spalovací auto, musím ještě držet doma starý spalovací auto a platit jeho pojistku a servis, protože když budu potřebovat dál než do sousedního města, tak je věc jako e-Up nebo Spring prostě k ničemu.

TADEAS: 150 nestojí žádný nový auto. A jestli srovnáváš nový s ojetým, tak jsme zase úplně jinde, to srovnání bude mít smysl až budou existovat ojetý elektrický auta.

Za 10 let se taky budou prodávat ojetý Enyaqy za cenu baterky + pár drobnejch.

TADEAS: Ne, tohle je o tom, že elektrický auto za 500 tisíc se dneska dá vyrobit jen tak, že ho hrozně očešeš o věci jako je třeba použitelná baterka, takže ti z toho vyjde něco jako e-up nebo Spring, tedy nepoužitelná věc na rozvoz pizzy.

Momentálně je těsně nad milionem hranice, kdy elektrický auto nabízí použitelný dojezd a zároveň je podobně velký, výkonný a vybavený jako spalovací.

Ta hranice klesá s tím, jak klesá cena baterek a rostou úspory z rozsahu, proto je možný, že ve 2025 to bude někde u půl milionu – protože už za půl milionu půjde vyrobit rozumný auto.

TADEAS: Nechce. Za současných podmínek se bavíme o tom, že EV představují jednotky procenta trhu. A věci jako e-Up to nikam dál neposunou.

Proto, že levný elektromobily nemají dojezd, si 90+ % řidičů pořád kupuje fosilní auta. A abys typickýho zájemce o Fabii nebo Scalu přesvědčil o tom, že chce elektromobil, tak bude ten elektromobil muset jít používat jako normální auto.

Když někomu řekneš, že má dát 500 tisíc za jediný auto do domácnosti, který ale nedojede ani do Brna, tak se ti vysměje. A lidí, který mají 500 tisíc na druhý, třetí nebo čtvrtý auto do domácnosti je pořád docela dost málo, a většina z nich si pořád radši koupí lacinýho fosila, protože se ta malá mrcha jinak nevyplatí.

Paradoxně tak třeba BMW i4 dává větší ekonomickej smysl než ten e-Up. e-Up je auto, jehož fosilní verze by stála 250 tisíc, kdyby se ještě prodávala, ale stojí 500 tisíc, nemá ekonomickou návratnost a je dobrý jen do města.

BMW i4 je elektrická verze BMW 430d nebo M440i, která jezdí líp než benzín nebo nafta za stejnou cenu, respektive je mnohem levnější než benzín nebo nafta o odpovídajícím výkonu. Takže když si kupuju BMW řady 4, je elektrika racionální volba.

Když si půjdu za 450 tisíc koupit Dacii Spring, tak dostanu auto o třídu horší než je Dacia Sandero za 300 tisíc, který navíc pojede z Prahy do Ostravy půl dne.