Pokud jste se pokoušeli patřit tam, kam vlastně nepatříte, a neměli jste úspěch, měli jste vlastně štěstí. Můžete sice být vyhnancem, ale ochránili jste svou duši. Když se někdo bezúspěšně pokouší někam patřit, dochází k podivnému fenoménu. I když je vyvrženec odehnán, je zároveň vehnán do náruče své skutečně duševní rodiny, čímž může být studium, umění nebo skupina lidí. Je horší zůstat tam, kam člověk vůbec nepatří, než se ztracen nějaký čas potulovat a hledat duševní spřízněnost, kterou člověk potřebuje. Nikdy není chybou pátrat po tom, co člověk potřebuje. Nikdy.