NATASHA: Mýlíš se. Mezi odborníky psychology a sociology tato diskuze existovala dávno předtím, než se stala "věcí veřejnou", Tash. ;o))))))))))))
Dovol, abych tě upozornil, že tvá naivně subjektivní představa, že pokud se o tom nebaví veřejnost, tak problém neexistuje, je poněkud mimo. ;o))))))))))))))
Problém se vztahem státu a rodiny, co se týče třeba výchovy potomků existoval vždy, a problém homosexuality rovněž. ;o)
Odborníci byli jen první, kdo ho rozeznal a začal ho řešit. Pravda sice je, že zde bylo toto téma ovlivňované politicky - komunisté měli na mnoho věcí velmi vyhraněný názor, ovšem Česko ani zdaleka není celý svět. Jinde se o to odborníci zajímají už mnoho desetiletí, a jejich vývody, teorie a poznatky jsou pro okruh specialistů běžně dostupné. ;o)
Problém je spíše v tom, že širší veřejnost se orientuje spíše na základě popularizačních příruček toho typu, který doporučuješ.
Ale zkus se na druhé straně zeptat třeba Snopa, co si myslí o popularizačních příručkách určených laické veřejnosti - odhaduji, že jednu, dvě ti pochválí, pár dalším vytkne zjednodušenost, a zbytek odsoudí stejným způsobem jako to činím já, když si přečtu některou z těch popularizačních příruček vydaných jen kvůli ekonomickým zájmům autora a nakladatele. Už jsem četl i popularizační knihu o rodinné psychologii, napsanou stylem, jakým Přemek Podlaha píše své rady zahrádkářům. ;o))))))))))))))))))))))
Úvahy o rodinných vztazích a výchově potomků jsou stejně staré jak lidská společnost, takže tvůj dojem, že by byly nějak "moderní" je zaručeně mimo. Moderní je spíše, že o určitých problémech se začíná více a otevřeně mluvit. Přestávají být letitým společenským tabu. To je samo o sobě v pořádku a doporučeníhodno. Ovšem, jako ve všem, je nutno si zachovat určitou míru skepse, a nikoli bezhlavě přebírat kdejaký moderní trend či teorii, které se kde objeví. Sociologické teorie prověřuje především praxe, a u "moderních" teorií (obrazně řečeno "z minulého týdne"), v podstatě žádné poznatky, jak by se skutečně osvědčovala, nejsou. Jsou to fakticky jen představy autora. Takže určitá skepse je na místě. Rozumíš mi? ;o)))))))))))
Reprezentuji názor skutečně podpořený studiem "kdysi". Ale na rozdíl od vás, je to názor vycházející ze znalostí základů vědních oborů, a ty základy se nemění tak často, jako názory veřejnosti, úhly pohledů, či různé praxí nepodložené teorie, vznikající jako houby po dešti, po nichž za pár let ani pes neštěkne. ;o))))))))))))
Všimla sis vůbec někdy, že lidé, kteří něco skutečně vědí, jsou skoro vždy dosti skeptičtí? Je to přesně z toho důvodu. Znají totiž na rozdíl od laiků přehršle teoriií, které byly svého času vysoce společensky vyzdvihovány a oceňovány, a dnes se nad nimi odborníci leda usmějí, pokud se rovnou významně nepoklepou na čelíčko.. ;oD
Takže shrnu-li to: tebou zmíněné vědní obory skutečně prodělaly určitý vývoj. Je to zákonité a nepopiratelné. Ale, mohu-li to alespoň z povzdálí sledovat, k nějakým zásadním zjištěním bourajícím ony základy těchto vědních oborů za ta léta nedošlo. K nejzajímavějším a nejperspektivnějším patří teorie a směry, které se snaží o predikci sociologických aspektů vývoje společnosti za pomoci výpočetní techniky. To se týká sociologie. Psychologie se během těch let nijak moc nezměnila. Je totiž závislá na objektu, jímž je člověk. A ten je psychologicky v podstatě už celá tisíciletí stejný jako jeho předkové. Jen podmínky jeho existence se mění. Posuv psychologie jako vědy tedy spočívá jen v detekci těchto změn a občasných teoriích jak je eliminovat. ;o))))
NATASHA: přesně tak. Jogín má pravdu v tom, že mě, mé názory a představy, jenž jsou jen mou osobní extenzí sem, sociologicky stejně bezvýznamnou jako moje existence zde, která různé podřadné subjekty, neschopné se na věci dívat s nadhledem, tak štve, nejsou směrodatné pro cokoli. Ani pro tento klub, ani pro kohokoli v něm.
Takže jakékoli úvahy typu: "jest záhodno toho Beze vyhodit, či nikoli..." jsou jen hloupě subjektivní prezentací a prosazováním subjektivních názorů vůči celému spolčenství. Demokracie naruby, zparchantěle liberární představa, že jejich zcela soukromé osobní problémy s mou osobou lze řešit veřejným plebscitem. Je to směšné. ;o))))))))))))))))
NAVON_DU_SANDAU: přesně tak, pane. Zatím zde nic není natolik vážné, aby to zdůvodnilo nějaké sankce vůči komukoli. Nejsem osobně nijak sociálně blbej, abych nedokázal v libovolném společenství rozeznat onu hranici, kterou nesmím překročit. Tu respektuji, i když se jí občas blížím. A Tash tohle ví. ;o))))))))))))
Fakt, že si zde určití spolčensky méně disponovaní jedinci berou určité věci mnohem více osobně, než by se slušelo, není spolčenský problém zdejší komunity. Je to problém dotyčných. ;o)))))))))))))))
A soukromé problémy nelze řešit formou plebscitu. I tohle už asi Tash pochopila, a proto, tu anketu tak rychle smazala. ;oD
Uvědomila si totiž co ji k té anketě vedlo. Nárazové emoce, jimž se za normálních okolností snaží moudře vyhýbat, aby se nedostala do rozporu s představou vlastní etiky. ;o))))))))
K zamyšlení nad vlastními emocemi a preferencemi ji přiměly i výsledky ankety. Uvědomila si, že bez ohledu na mínění pár jednotlivců, kteří si přes vztah k mé osobě řeší soukromé problémy, většině ostatních nijak nepřekážím, ani jim nevadím.
Normálně své spolubližní nerozebírám, ale tohle si vysvětlení zaslouží. Už věříte, že je docela dobré trošku rozumět aplikované psychologii?
A všímáte si, jak hodně záleží na úhlu pohledu? Při ryze obecném úhlu pohledu lze konstatovat, že se nic neděje. Jak říká Tash, kdyby tu nebyla, vyhnilo by to časem samo bez jakýchkoli následků. Račte si z toho vzíti poučení pro příště, až začnete mít cukání někoho vyhazovat. Vždy je dobré napřed zamést před vlastními prahy. ;o)))))))))
Aby bylo jasno, nic mi není vzdálenější, než představa, že bych ten fakt výsledků oné ankety měl považovat za nějaké vítězství. Jednak mi bylo už předem jasné, jak to dopadne, a jednak se mi to zdálo spíše směšné. jak jsem už napsal, zase mi tak na tomto klubu nezáleží, abych kvůli emociálním problémům pár neznámých lidí, jichž si nijak nepovažuji, měnil vlastní názory.
NAVON_DU_SANDAU: pane, vy se mi opravdu líbíte... ;o)))))
BTW: problém třeba Baspe je v tom, že nesouhlas s vlastní představou považuje apriori za popření vlastní osobnosti. Velmi časté u jedinců, kteří si nejsou jisti sami se sebou a souhlas okolní společnosti s bezvýznamnými vlastními názory považují za měřítko své společnské úspěšnosti. Což je hluboce naivní a hloupé. Společenskou úspěšnost ovlivňují jedině a výhradně naše osobní schopnosti! Náš charakter, etika a schopnosti. Jakékoli, které si zasluhují pozornost. Vyjadřovací schopnosti, znalosti, zkušenosti, přehled, ....
A jejich nedostatek nelze nahradit žádnou názorovou koherencí s ostatními. ;o))))))))))))
Představovat si, že lze, je dětinské. Je to myšlení klukovské party. Klasika třeba Goldingova románu "Pán much" (Lord of the Flies).