BRUKEV: Na druhou stranu nutno říct, že to není pokus o zpravodajství, aby musela podávat vyváženou informaci, a navíc kritizovat někoho je daleko jednodušší a skýtá to mnohem více příležitostí k ukázání vlastního ostrovtipu. Jednoduše řečeno, někomu to může připadat vtipné (mně docela jo), někomu ne, ale je IMO nesmysl brát to jako pravdivý obraz reality. Je to spíš svého druhu literární útvar, se vším, co k tomu patří, to jest i s vynecháváním těch zákoutí světa, která se ti do něj nehodí. Hrdinky červené literatury většinou nechodí na záchod, Gentiana nepopisuje, jak se brigádník naučil prostírat.
(A neschopenky bych si zkontrolovala taky. Netvrdím, že nejsou případy, kdy zaměstnavatel šikanuje někoho natolik, že neschopenka je jediná cesta, jak přežít zbývající dobu pracovního poměru, místo co by jeden navštívil provaznický kvelb, na druhou stranu jsem byla účastna hovoru dvou žen v autobuse, z nichž jedna barvitě líčila té druhé, jak se musela nechat na pár měsíců na velmi částečný úvazek zaměstnat, aby zase dostala podporu. Pravda, dělat uklízečku asi není životní sen, ale jako jaderná fyzička t. č. bez možnosti adekvátního uplatnění nevypadala. Spíš se jí nechtělo dělat. Endlich, pokud už si někdo tu neschopenku nechá napsat, tak by ji měl taky dodržovat, ne? Pak je zaměstnavateli každá agentura houby platná. Jestli se chtějí opravdu ulejt, musejí s riziky počítat.)