GENTIANA: jo Bruntal jo, tak jaktoze je pani nemocna? Ja myslel, ze se obecne vi, ze tam se uznava jako nemoc pouze prustrel, zlomenina, nebo kratkodobe zvlaste oskliva podlitina od cepu... ;-)

S pracovníky je stále veselo. Včera jsme se domluvili s novou recepční, že zejtra nastupuje. Půl hodiny před začátkem šichty zavolala, že na to kašle, že se jí nechce. Nu što, v účtárně tisknou po jedné straně, takže na druhou stranu pracovních smluv si můžu kreslit.

MEANDER: no, šikanovaná chudinka kudy chodí, tudy roznáší drby (v lepším případě jakkoli drobnou chybu kohokoli jiného zveličí do velikosti zepelínu, v horším přímo lži), trousí, jak je tahle firma na hovno, jaký jsou tu všichni hajzlové a blbci, jak si hledá jinou práci. A zjevně jí je natolik dobře, aby přes vzdálenej přístup sledovala, co se kde šustně a neustále telefonovala se synkem, kterej tu pracuje taky, a pak někde oklikou trousila, jak jsem blbá a neschopná, protože je již šest ráno a já ještě nemám udělanou příjemku za rohlíky, co přijely v půl.
MIST: jo? Jestli lžeš a kradeš a pak se divíš, že to někomu vadí a považuješ to za šikanu, tak je chyba někde na tvé straně.
DAWIDOS: Já si vážím každé práce a pokud někde najdeš, že někým pohrdám, protože je jen uklizečka nebo tak něco, tak sem s tím. Pokud někomu stokrát vysvětlím, že tohle se bude dělat tak a tak, a on to po sto prvé udělá jinak a řekne mi, že von nevěděl, tak se naštvu a to především za to 'já nevěděl' (nemluvě o případech jako Běta říkala, že je lepčí to dělat takhle nebo My jsme se tu dohodli, že to budem dělat jinak, to se naštvu hodně).

BRUKEV: Na druhou stranu nutno říct, že to není pokus o zpravodajství, aby musela podávat vyváženou informaci, a navíc kritizovat někoho je daleko jednodušší a skýtá to mnohem více příležitostí k ukázání vlastního ostrovtipu. Jednoduše řečeno, někomu to může připadat vtipné (mně docela jo), někomu ne, ale je IMO nesmysl brát to jako pravdivý obraz reality. Je to spíš svého druhu literární útvar, se vším, co k tomu patří, to jest i s vynecháváním těch zákoutí světa, která se ti do něj nehodí. Hrdinky červené literatury většinou nechodí na záchod, Gentiana nepopisuje, jak se brigádník naučil prostírat.

(A neschopenky bych si zkontrolovala taky. Netvrdím, že nejsou případy, kdy zaměstnavatel šikanuje někoho natolik, že neschopenka je jediná cesta, jak přežít zbývající dobu pracovního poměru, místo co by jeden navštívil provaznický kvelb, na druhou stranu jsem byla účastna hovoru dvou žen v autobuse, z nichž jedna barvitě líčila té druhé, jak se musela nechat na pár měsíců na velmi částečný úvazek zaměstnat, aby zase dostala podporu. Pravda, dělat uklízečku asi není životní sen, ale jako jaderná fyzička t. č. bez možnosti adekvátního uplatnění nevypadala. Spíš se jí nechtělo dělat. Endlich, pokud už si někdo tu neschopenku nechá napsat, tak by ji měl taky dodržovat, ne? Pak je zaměstnavateli každá agentura houby platná. Jestli se chtějí opravdu ulejt, musejí s riziky počítat.)

Já s Gentianou a její story nemám problém, neřeším, to, přečtu, jdu dál.
Souhlasím se všemi níže, jsou lidi lemplové i pracovití.

Ale jak to tu tak čtu, je fakt, že si nevzpomínám na nikoho, koho by Gentiana vysloveně ve svém deníčku pochválila. Mám vzpomínky jen na pomalé, neschopné a okrádající. Ale možná jsem to nečetl zevrubně a něco jsem přehlédl.

Myslim, ze to berete moc vazne a myslim, ze gentiana schvalne trochu prehani. Ja zas znam lidi, co se v praci opravdu nepredrou, cas v praci vyuzivaji pro osobni veci a jeste nadavaji, ze maji malo penez. Znam lidi, co si nechaji dat neschopenku a pak ji nedodrzuji (at uz proto, ze jin vlastne nic neni nebo proto, ze na vyleceni kasloiu, pac je jim doma dobre) a ano, taky bych na ne poslala kontrolu. Okradaji zamestnavatele/stat.

Tzn dovozovat z tohoto, ze gentiana nekoho sikanuje je trochu predsudek. Vubec to tak byt nemusi. Jen treba proste nevite vse (to, co se neda vtipne podat).

MUTHA: Tys nikdy pro žádnou firmu ani lidi nehledal, co? :o)

GENTIANA: Umím si představit, jak se asi cítí ta furt-ještě-ale-už-brzy-ne provozní. Je mi hí hodně líto a vůbec se jí nedivím, že se hodila marod. Kdysi jsem se v jedné firmě stala taky obětí šikany ze strany zaměstnavatele. Důvod byl ten, že jsem z předchozího zaměstnání věděla nepěkné věci o paní účetní, mocinky to oblíbené v celém kolektivu včetně vedení. Tato pani se tak starala, abych šla do háje, že jsem měla denně na talíři nějaký vykonstruovaný problém. Taky jsem se "hodila marod", ale nezvracela jsem, já při depresi nezvracím. Taky na mě poslali fízla, co "loví narušitele léčebného řádu", jen aby mi co nejvíc znepříjemnili život. Dosáhli svého, odešla jsem sama, dohodou a bez odstupného, protože dostat se do toho kolotoče šikany zvonu, pravděpodobně bych si něco udělala. Tehdy jsem poprvé a doufám naposledy v životě přemýšlela o sebevraždě. I ta recepční jsem už byla. To, jakým způsobem se o této líbezné pozici vyjadřuješ, zcela odpovídá tomu, jak neuctivě a buransky s námi jednalo vedení hotelu, přestože naší práci nebylo co vytknout a makaly jsme opravdu tvrdě.
Tobě se tohle nestane nikdy, ty se v pozici řadového, zaměnitelného zaměstnance nikdy neoctneš. Aspoň v tom hotelu ne. Tak přeju hodně štěstí v tažení proti té lůze líné.

Jestli se to, co ti tu píšu, nezamlouvá tobě a/nebo tvému fanclubu, pro mě za mě to smažte. Já si svoje řekla. A ano, ulevilo se mi. Good luck.

ACID: ano, pochopili správně.
ZOIDBERG: z tohohle úhlu pohledu to vypadá dobře, protože, koneckonců, pod tou hromadou uhlí by mě nikdo nenašel nejmíň do jara.

GENTIANA: Dobře pro tebe. Zjistili, že se tě asi nezbaví, tak se s tebou snaží vyjít.

Akce Víno

Přijela mě navštívit matička a že si dáme flašku. Tak jsem si nechala vytáhnout jakýsi barrique, i když mě mělo varovat, že ročník 2002 bude vyšeptalý. No, byl. Další den jsem zvolila omšový tokaj, no, vonělo to pěkně, ale nedalo se to ani svařit do poživatelna, s hromadou koření a cukru to byl pouze strašlivý svařák. Další den jsme si daly úplně obyčejné chardonnay, které chutnalo jako od Vitany, stačí do našeho prášku přilít litr vody a deci lihu a řádně prokvedlat.

Nu što, už mám domluveného vinného muže z Makra a průběžně bude probíhat čistka ve skladě tímto způsobem: otevřít, zkusit, pokud je to pitelné, tak to bude rozlejvané víno dne za nějakou polodumpingovou cenu, pokud to je polopitelné, do svařáku, pokud se to nedá vůbec, dá sa pražákom nebo tak nějak.

Vím, kdo to objednal, piják ovocného čaje. Když jsem se ptala, co je za víno, dostalo se mi nabídky uvedené slovy Tohle lidi hodně berou. Přitom v kategorii levných konzumních výběr je... nu što, zítra přijedou nové zásoby, budu muset udělat strašlivou papírovou válku, protože předchůdkyně má ve víně bordel jak v tanku, každý přece ví, že ryzlink rýnský a ryzlink vlašský jedno jsou, chardonnay píše jako shardonee a čemu já se vůbec divím. A pak si jednu nedej, jak říká můj otec.


Jinak jsem si už vyvinula silné nechutenství. Na hospodskou stravu jsem si nepotrpěla nikdy a když se zabývám většinu pracovní doby žrádlem, leze mi to na mozek.


Onehdy si personál někde zjistil, že mám narozeniny a přišla blahopřejná delegace. Ještě jsem se nerozhodla, jestli je to milé nebo jestli podlejzají.