MARKYSHA: nechodila jsi náhodou do stejné školky jako já? nebo ta šílená komunistická svině možná přesla do jiný školky, protože to co jsem zažila (a mnoho dalších dětí) pod jejím vedením je trauma na celý život.
naše soudružka učitelka se jmenovala Milica a nenáviděla děti.
byl tam stolek čtyř dětí, jakási kasta, na které byla hodná, zbytkem pohrdala a pak měla pár vybraných jedinců, který nenáviděla. já patřila mezi ty poslední, důvod byl, že jsem byla nemanželská a pořád mi to říkala (čtyřletému dítěti!) oslovovala nás příjmeníma, nutila do jídla, takže téměř u každého oběda se pár dětí pozvracelo. křičela na nás, do dneška mám pár scének v živé paměti.
jednou mě donutila sebrat ze země a sníst rozžvýkané maso, který mi plivnul pod židli nějaký kluk,
jiného kluka zas přede všema seřvala, že to nestihnul na záchod, pamatuju si, jak uřvaný stál se staženýma kalhotama a sezvala na něj všechny ostatní děti, před kterými mu nadávala.
když jsem se svěřila doma a máma šla za ředitelkou, byl problém s učitelkou něco udělat, protože byla důležitá v partaji. pamatuji se taky, že mi prorokovala osud kriminálníka (malé blonďaté holčičce).
koncem školního roku jsem dostala psychosomatický zánět dutin, byla jsem doma s babičkou a do školky už jsem ten rok nechodila.
zřejmě nejsem jediná, kdo má z jejího působení takové zážitky, syn máminy sousedky, který k ní o pár let později taky chodil, se pak bál svoje dítě poslat do školky, protože měl v živé paměti tuhletu milicu.
fuj ble. nikomu to nepřeju, doufám, že dneska už to nikde takové není!