Máme dilema - po tom, co jste tu o nás četly - zvažujeme, že požádáme paní ředitelku, aby Eli přesunuli do jiné třídy - ideálně, kde má nejvíce kamarádů / dětí, s nimiž chodila do původní školky.
Na druhou stranu se obávám, že nás to může zapsat do kategorie "komplikovaní rodiče".
Jak byste se k tomu stavěly vy?

MEDVED007: dneska jsem si ve školce všimla, že předškoláci už nacvičují písmenka a vlnky, mají to vystavené na nástěnce

MARKYSHA: co vím, tak už ve školce se po dětech běžně chce, aby se uměly podepsat a nepřijde mi to jako nepřiměřený nárok....přeci jen od vlastního jména se obvykle odvíjí zájem o ty ostatní písmena....

MARKYSHA: mám na to uplně stejnej názor

Toník taky počítá, zatím do šesti, pak už to matlá a pozná M jako máma a T jako Toník, ve dvou a tři čtvrtě, ale stejně si myslím, že počítat a psát je na škole a na rodičích trénink udržení pozornosti a schopnosti delší dobu sedět, správné držení tužky, správněho sezení apod.

EVIANAIVE: v pátek jsem zavítala do knihkupectví a náhodou jsem narazila na přihrádku "knížky pro předškoláky" - jsou to regulérní učebnice, na co by se mělo dítě do školy trénovat - přiznám se, že mne po jejich prolistování oblilo... buď je z nich většina přehnaná v nárocích na dětech v tomto věku, nebo my jsme byli mimo - s některými úkoly bych měla sama co dělat tak ve čtvrté třídě

YENNEFER: ano, a i z toho důvodu jsme se nakonec rozhodli nedat E. do školy předčasně (je říjnová) - umí to, co by mělo umět dítě, nastupující do školy - jenže při představě, že se dostane do kolektivu dětí, které jsou ve skutečnosti o rok dva starší, jsme to prostě vzdali - báli jsme se, že to prostě nedá ani fyzicky, ani psychicky


KFF: starší dcerka se to začala učit u sledování pořadů typu "Barny a jeho přátelé" a "Mickeyho klubík"
v cca třech letech uměla napočítat do dvacíti a do stovky pak šla po desítkách
je to spíše o hře, do které nás zapojuje sama - počítaly jsme společně třeba míčky, co jsme uklízely do sáčku
u písmenek se rozvíjí od svého jména, pak chtěla, abych jí napsala jméno sestřičky, nebo jak se píše "máma", ráda si hraje s magnetickou tabulí, kde má písmena

MEDVED007: Sportka je taky synova oblíbená, říká si to s pánem včetně těch frází okolo. :-)
Mám pocit, že neznám moc rodičů, kteří předškoláky cíleně něco učí - stačí jen děti neposílat do háje při každé otázce. :-) Blbý je, že teď už syna do háje posílat musím, ne, že bych mu nechtěla odpovědět, ale že vůbec neznám věci, na který se ptá. Takže u nás po synově dotazu často následuje moje zuřivé klepání po mobilu a hledání na googlu. :-) Akorát se obávám, že než doroste školního věku, všechno to zapomene a ve škole ho to vůbec bavit nebude. :-)

Ad psaní a počítání - Vy (se staršími dětmi) to ty děti nějak cíleně učíte nebo si na to přicházejí samy, ptají se vyplyne to?

YENNEFER: ano, a to mi právě vadí. Proč by dítě nastupující do školy správně mělo být takhle znevýhodněno? Můj syn to teda nepocítil, protože číst i počítat při nástupu do školy uměl a znal milion věcí navíc, ale kdyby neuměl, což nemusí?

YENNEFER: ono se to docela zmírnilo....od loňska rodiče za děti, které mají odklad, ve školce platí a jak bych tomu nevěřila, tak to fakt hodně lidí zvažuje a radši dají dítě do školy, která je "zadarmo"

YENNEFER: starší dcera je narozená na konci května a šla normálně, číst uměla a jak mě dycky všichni strašili, že to bude blbý, že se bude nudit a kdesi cosi....jak jsem byla ráda, že to umí....byl to totiž fakt standard....učili se písmena takovým fofrem, že děti, které je neznaly aspoň v tiskacím tvaru se těžce nechytaly....

Když si vezmete, že v jiných evropských zemích je šk. docházka povinná od 5 let, v Severním Irsku dokonce od čtyř!, tak mi naše odklady, kdy jde dítě klidně taky prakticky v osmi letech, přijdou opravdu scestné. Pomalu abych se styděla, že můj syn, narozený v dubnu, šel skutečně v těch 6 letech a 4 měsících.