MARKYSHA: jak píše MEDVED007. Objem učiva probíraný v první třídě je v podstatě mizivý. V prvouce se učí to, co běžné dítě běžných rodičů dávno předávno umí, protože si o tom prostě povídali nebo si to ukázali v rámci každodenních aktivit. Počítání jsou fakt jen základy, které běžné dítě taky zhusta ovládá, protože opět to získá přirozeně v rámci své zvídavosti. A dneska je totéž i se čtením. Neznám ve svém okolí žádného rodiče, který by cíleně učil své dítě před nástupem do školy číst. A přesto velká spousta dětí číst umí.

Podstatou a smyslem první třídy je kromě výuky psacího písma zejména adaptace na školu a školní režim.

MARKYSHA: moje starší děti to vcelku neuměly, protože o to nejevily zájem a já jim to nenutila. Počítat tedy uměli, psát a číst ne, ale naučily to vzápětí, nicméně fakt to podle mě bylo tím, že doba byla jiná - pro malé děti nejsou písmena a čísla ničím nepřirozeným a samy od sebe se o ně zajímají.

Nebo chcete tvrdit, že když dítě neumí v šesti letech samo číst, psát a počítat, je retardované nebo zanedbané? A co prosím vás teda v tý první třídě učí? Násobilku nebo co?

ILLUZE: Jo, když jsem v sešitě pro předškoláky narazila na čtverec, kde se měla doplnit čísla tak, aby svisle, vodorovně i po uhlopříčkách vycházeli správné součty, tak jsem si taky říkala, že se autoři fakt už pomátli.

TAPINA: tak nějak, přičemž ten posun vidím i mezi generacemi mých dětí, nejstarší je ročník 1997, nejmladší 2011.

KFF: bambinovi budou dva a půl a umí TEO, AB, občas ještě pár písmenek, normálně jsem mu je ukazovala třeba na plakátech při čekání na zastávce nebo na cedulkách ve vaji. Čísla - nejlíp umí 2, občas pozná i jinačí a sem tam napočítá do 8, to se myslím učili aj ve školce, asi skrz básničky

ILLUZE: já bych klidně požádala....asi proto, že nálepku prudiče mám i tak a nemyslím, že by to něčemu vadilo :-) hlavně ředitelka a učitelka jsou dvě rozdílné osoby...ne vždy kámošky, obvykle spíš ne a tudíž, že jsem a válečné stezce s ředitelkou ještě nemusí znamenat, že jsem s učitelkou....a ona tráví s mým dítětem většinu času :-)
akorát bych si teda zjistila, k jaké učitelce se dítě dostane....podle mých zkušeností to je naprosto klíčové...kamarádi fajn, ale učitelka rozhoduje

Máme dilema - po tom, co jste tu o nás četly - zvažujeme, že požádáme paní ředitelku, aby Eli přesunuli do jiné třídy - ideálně, kde má nejvíce kamarádů / dětí, s nimiž chodila do původní školky.
Na druhou stranu se obávám, že nás to může zapsat do kategorie "komplikovaní rodiče".
Jak byste se k tomu stavěly vy?

MEDVED007: dneska jsem si ve školce všimla, že předškoláci už nacvičují písmenka a vlnky, mají to vystavené na nástěnce

MARKYSHA: co vím, tak už ve školce se po dětech běžně chce, aby se uměly podepsat a nepřijde mi to jako nepřiměřený nárok....přeci jen od vlastního jména se obvykle odvíjí zájem o ty ostatní písmena....

MARKYSHA: mám na to uplně stejnej názor

Toník taky počítá, zatím do šesti, pak už to matlá a pozná M jako máma a T jako Toník, ve dvou a tři čtvrtě, ale stejně si myslím, že počítat a psát je na škole a na rodičích trénink udržení pozornosti a schopnosti delší dobu sedět, správné držení tužky, správněho sezení apod.

EVIANAIVE: v pátek jsem zavítala do knihkupectví a náhodou jsem narazila na přihrádku "knížky pro předškoláky" - jsou to regulérní učebnice, na co by se mělo dítě do školy trénovat - přiznám se, že mne po jejich prolistování oblilo... buď je z nich většina přehnaná v nárocích na dětech v tomto věku, nebo my jsme byli mimo - s některými úkoly bych měla sama co dělat tak ve čtvrté třídě

YENNEFER: ano, a i z toho důvodu jsme se nakonec rozhodli nedat E. do školy předčasně (je říjnová) - umí to, co by mělo umět dítě, nastupující do školy - jenže při představě, že se dostane do kolektivu dětí, které jsou ve skutečnosti o rok dva starší, jsme to prostě vzdali - báli jsme se, že to prostě nedá ani fyzicky, ani psychicky


KFF: starší dcerka se to začala učit u sledování pořadů typu "Barny a jeho přátelé" a "Mickeyho klubík"
v cca třech letech uměla napočítat do dvacíti a do stovky pak šla po desítkách
je to spíše o hře, do které nás zapojuje sama - počítaly jsme společně třeba míčky, co jsme uklízely do sáčku
u písmenek se rozvíjí od svého jména, pak chtěla, abych jí napsala jméno sestřičky, nebo jak se píše "máma", ráda si hraje s magnetickou tabulí, kde má písmena

MEDVED007: Sportka je taky synova oblíbená, říká si to s pánem včetně těch frází okolo. :-)
Mám pocit, že neznám moc rodičů, kteří předškoláky cíleně něco učí - stačí jen děti neposílat do háje při každé otázce. :-) Blbý je, že teď už syna do háje posílat musím, ne, že bych mu nechtěla odpovědět, ale že vůbec neznám věci, na který se ptá. Takže u nás po synově dotazu často následuje moje zuřivé klepání po mobilu a hledání na googlu. :-) Akorát se obávám, že než doroste školního věku, všechno to zapomene a ve škole ho to vůbec bavit nebude. :-)