LUCYA:
MEDVED007:
EDERA:
Katalogy hraček mi domů v podstatě nesměly a nesmí dodnes. Kdyby do Bartolomějovi dávali ve školce, ohradím se velmi. Je mu tři a půl a zatím teda fakt nemám problém vymyslet pro něj dárek, o kterém vím, že ho potěší a nějak nevidím důvod, proč mu zahlcovat hlavu zjištěním, že existují miliony dalších hraček.
Velké děti si občas hledají dárky na netu a holt posílají odkazy, z čehož nadšená nejsem, ale ano, je to praktické.
A taky od školky čekám, že se budou dítěti věnovat, což teda ta naše (soukromá) dělá úplně zlatě, jsem ráda, že to není jen draze placené hlídání, oni je fakt rozvíjejí a já to oceňuju, protože na něco nemám čas, plus spoustu věcí dítě spíše udělá mezi vrstevníky. Mají dokonce program s dlouhodobými projekty, ale rozhodně záleží i na nadšení učitelů.
SARGO: věřím, mě to taky točí a taky to nekupuju, jedeme jen v knížkách.
MEDVED007: písmena a čísla umí i naše tříapůlleté dítě, přijde mi, že už je to tak nějak školkový i domácí standard, rozhodně ho v tom doma netrénujeme, jen když se zeptá, odpovíme.
SARGO: ono se to mění v čase, kdy šly do školy moje velké děti, ročníky narození 1997 a 2000, standard to zdaleka nebyl a kluci číst neuměli, jen se to tam během podzimu úplně naučili.
EDERA: taky jsem si toho u mých příspěvků všimla a hlava mi to nebere. Já ani neminusuju, tak moc nechápu, co k tomu koho co vede.
MEDVED007: nemáš typické děti... fakt ne. Píšeme ti to pořád dokola, ale můj nejstarší syn, přes veškerou snahu, místy vypadal, že je spíš nevzdělavatelný, což říkali i ve školce a z jedné ho s takovou vyrazili.
SARGO: to se obávám, že nestačí - teoreticky ano, ale poud jsou standardem písmena a čísla, nebo dokonce čtení a počítání, bude dítě bez nich pozadu.
ADD: amen.