NIENNA: Nejlepší na tom je, že maminka měla takový ten výraz "jsem vám říkala, že to nedá"....
Ale tak ona je se sebou zjevně velmi spokojená...

BALAENA: Z balkonu... ;-P
Rozhodla jsem se zaměstnat se úklidem... (jako že bez vydatné pomoci dítěte to dám taky a zaměstnám ruce i hlavu tak nějak přiměřeně... abych moc nešílela)...ale jak mám otevřené dveře na balkon, tak chodím koukat,když slyším plakat dítě...
Takže jako špion bych se neuživila...ale pobavilo mě to... :-)

ILLUZE: Chuděra.... A ty taky... Hodně sil.. Mě ten "třetí den" vlastně teprve čeká, protože tentorkát je tam L. do oběda a já nejsem nikde v dosahu vlastně poprvé... (no dobře, v případě telefonátu jsem tam za 5 min včetně oblíkání, ale i tak).

ILLUZE: To je mnohem optimističtější scénář než ten můj!!!

TAPINA: Myslím si to stejně...ale díky za tu krásnou formulaci... :-)

MEDVED007: Přesně! S Lenkou tomu říkáme "bude se nám krásně stýskat" - stýskat, protože nám druhý chybí a krásně, protože víme, že se má báječně a moc si to užívá a pak si o tom budeme vyprávět. (termín jsem zavedla před rokem, když jsem se vracela do práce... )

fuj, když to tady čtu o těch zvykačkách, tak mi jde úplně mráz po zádech...sama si na to živě vzpomínám a bylo to hrozný....člověk se na jednu stranu hystericky těší, až se o dítě postará zase někdo jiný a na druhou stranu mu to je líto.....a dítě to má asi taky tak....oboje v jednom hrnci...radost i smutek :-)

NIENNA: To je hrozný. Vždyť ten rodič má být dítěti oporou právě tím, že z něj bude vyzařovat dojem "to je v pořádku, takhle to má být". A ne že bude vysílat na všechny strany "je to hrozný, ale my to spolu nějak zvládnem, když to jinak nejde".

NIENNA: Tak si dneska připadám... divně - jsem doma bez dítěte a to je ve školce... :-) Hrozně zvláštní pocit... jako, že je veliká....a šla sama do světa... :-)

Jinak domluva - dneska děti do oběda, v šatně jen vybraných pár jedinců, jejichž děti to nedávají, v případě krize se volá telefonem (učitelky nám ne naopak).... Tak co myslíte - šatna PLNÁ rodičů.... A jedna blonďatá hrozně chytrá maminka tam do telefonu vysvětlovala, že ONA ROZHODNĚ NIKAM NEJDE a že to bude v pohodě, protože tam zůstávají všichni... Tak jsem hodně nahlas řekla naschledanou a šla jsem... a předpokládám, že mě tam zústávající rodiče zdrbnou...
Nejsem sama kdo šel pryč...ale těch, co zůstávají je mrak... :-S

Nicméně předání proběhlo, jak jsem čekala - tj. suveréně učitelkám nahlásila, co má za značku, že máma bude doma, ona jde domů po obědě a pusu jsem dostala jen proto, že jsem si o ni řekla a vlastně jsem si ji urvala... no...
Jsem na ni pyšná... Snad ji moc nerozhodí ty rodiče v šatně...
Navíc mi zvládla říct, že půjdou dneska na zahradu, tak jsem tam dotáhla všechno potřebné vybavení (oblečení, boty). Jsem myslela, že mám spoustu času, když celý týden budou chodit po sváče... ;-)

V zásadě mi to nepřijde jako špatný systém adaptace... Bere to v potaz i zmiňované děti, co se potřebují hodinu tulit v šatně a pak jsou OK... hrozný je, že když to využívají rodiče, kteří mají se separací problém, tak to rozhazuje zbylé děti, které by jinak byly v pohodě...

Jsem zvědavá, kolik rodičů školku vzdá...
Opravdový problém tam má asi 5 šmudlů (fakt malé děti) a rodičů tak tři čtvrtiny (si fandím).

TORUVIEL: Až na tu poslední větu - do kamene tesat. On možná i ten otec, co táhl hystericky řvoucí dítě, dobře věděl, co dělá.