• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    ERIDANISlévárenství
    ERIDANI
    ERIDANI --- ---
    JRXD: Ahoj:) Super, že píšeš, je to zajímavé. POkud máš třeba nějaké články nebo přesné studie k tomu, co si tu napsal, třeba o tom kobaltu ve spojení se slitinami želaza, tak to sem nahoď.

    Jsem ráda, že se tu někdo další přidal, aby něčím obohatil. Tento obor je toliko specifický, že je velice málo lidí, kteří by mohli k tomuto něco říct. :)
    JRXD
    JRXD --- ---
    Zdravím příznivce slévárenství. Zběžně jsem to tady proletěl a zaujalo mě téma řízené změny prvku na prvek jiný, ikdyž se to přímo slévárenství netýká. Je to spíše taková myšlenková hříčka, ale o jednom reálném způsobu vím. Tímto způsobem se nedá sice měnit libovolný prvek na libovolný jiný, mění se jen určitý izotop jednoho prvku na určitý izotop jiného prvku a změna prvku není cílem procesu, ale jakýmsi vedlejším produktem (navíc tento proces nelze v průběhu řídit a může i docela dlouho trvat). Ale v podstatě o změnu prvku na jiný zásahem člověka jde.
    Tím způsobem je ozáření prvku neutronovým zářením - neutronovou aktivací (např. v jaderném reaktoru) - neutronovým záchytem v jádře určitých prvků dochází ke vzniku umělého izotopu s nestabilním poměrem protonů a neutronů, tj. ke vzniku radioaktivního izotopu daného prvku. Radioaktivní přeměna je spojena se změnou protonového čísla a tedy se změnou chemické podstaty prvku.

    Příklad související s technickými slitinami železa (tedy vzdáleně i se slévárenstvím) - ozářením kobaltu 59, který se může vyskytovat v oceli, vzniká jeho radioizotop Co-60, který se beta rozpadem s poločasem cca 5,3 let přeměňuje na Ni-60.

    Když už jsme u kobaltu 60 a slitin železa, tento izotop zde hraje významnou roli z hlediska nebezpečí radioaktivní kontaminace. Například u ocelí pro konstrukce v primárním okruhu jaderné elektrárny zaručen minimální obsah kobaltu, abychom z konstrukcí neutronovou aktivací "nevyráběli" zářiče.
    Hrozba kobaltu pro slévárenství a ocelářství je při jeho přetavení spolu s železným šrotem. Je často používán vedle Cs-137 jako zdroj gama záření (doprovázející zmíněný beta rozpad) a občas se nějaký ocitne ve šrotu, po jehož přetavení vyrobíme radioaktivně kontaminovaný odlitek. Kobalt se nedá vzhledem ke svým chemickým vlastnostem ze železa metalurgicky odstranit. K přetavení Co-60 došlo mimo jiné ve slévárně v Roudnici nad Labem, kde byly radioaktivní odlitky ještě nedávno skladovány.

    Pokud jsem byl zbytečně moc podrobný a tohle vše znáte, tak se omlouvám, stejně tak za to, že příspěvek se zas tak moc slévárenství netýká. Ale nedalo mi to ;)
    ERIDANI
    ERIDANI --- ---
    A tady něco o ADI litinách. http://www.cazv.cz/attachments/5-Brezina.pdf

    Jsou to tepelně upravované litiny s kuličkovým grafitem.
    ERIDANI
    ERIDANI --- ---
    http://konference.tanger.cz/data/metal2005/sbornik/papers/132.pdf

    Vliv mědi a manganu na parametry a mikrostrukturu tvárné litiny
    ERIDANI
    ERIDANI --- ---
    Jinak zatím čerpám ze skript Ladislava Zemčíka. Kdyby chudák tušil, jak ho tu przním:))
    ERIDANI
    ERIDANI --- ---
    Tak si říkám, že by mohlo ledaskoho zajímat, jak je to s těma monokrystalama:)

    takže jde v podstatě o řízenou krystalizaci. Je více možností, jak dát kovu určitou strukturu. Jeden z prvních způsobů, jak se vytvářel monokrystal je, že byl tenký proud kovu stříkán na rotující měděný chlazený buben. Na bubnu pak znikal tenký pásek takže jde v podstatě o řízenou krystalizaci. Je více možností, jak dát kovu určitou strukturu. Jeden z prvních způsobů, jak se vytvářel monokrystal je, že byl tenký proud kovu stříkán na rotující měděný chlazený buben. Na bubnu pak znikal tenký pásek kovu, tzv. kovové sklo. TEn se používá v elektronice pro své fyzikální vlastnosti.

    To, o čem se tu ale chci rozepsat je monokrystal vyvinutý pro výrobu lopatek do turbín. Nejvíce se využívá žárupevný materiál, slitina niklu.
    Na lopatky turbín jsou kladeny nároky jak na žárupevnost, tak na tepelnou únavu, cyklické namáhání za střídání teplot, atd atd...

    Né náhodou se dalo dohromady pár chytrých hlav a ty přišli na řešení.


    Když tavenina začíná tuhnout, vytvářejí se v ní zárodky od míst, kde dochází k přechlazení. Zárodky rostou jako dendrity, které se postupně větví.

    Ve formě to pak vypadá zhruba takto"

    K tomu, abychom dosáhli růstu pouze jednoho krystalu je potřeba vyselektovat růst pouze jednoho zárodku. Tento zárodek potom tvoří primární, sekundární, terciální - nekonečně móc ramen dendritů vyrůstajících právě na tom jediném, primárním. V okolní tavenině není jiného zárodkul než toho, který vyrůstá od startéru.

    V praxi se tak dělá pomocí starteru, který je na obráku. Ze spodu je po nalití taveniny forma chlazena tak, aby začala tuhnou právě od spodní části. Díky selektoru, který je v prostoru pokroucen do spirály, se zárodky nemůžou dál prorůstat až do formy. Všechny ramena skončí ve slepém bodě, až na jedno, které se stane zárodkem pro jediný krystal.

    Na obrázku je zakresleno, jak vypadá monokrystal a zařízení ve kterém se vytváří.

    Odlitek i se separátorem po odlití vypadá takto. Ta spirálka je ta mrška, která nedovolila více dendritům, aby mohly vyrůst.


    Pro zmatení ještě doplním, jak vypadá v řezu zthuhlý kov, který tuhne jiným způsobem. Ne vždy totiž zárodky tvoří dendrity. Někdy si to tuhne jako zrno, někdy jako dlouhé denrity, jindy to má různě dlouhé dendrity. Je to na dlouho na vysvětlování, spíš doufám, že už o tom něco víte:) Jde tam o jakési teplotní pásma a složení taveniny.
    ERIDANI
    ERIDANI --- ---
    Zajímá-li někoho k čemu je to vakuování vůbec dobré, tak mi dejte znamení a já vás budu informovat, až to nebude hezké:)
    ERIDANI
    ERIDANI --- ---
    Zapoměla jsem popsat obrázek třístupňové olejové difuzní vývěvy.
    V zásobníku s olejem 1 zahříváme elektrickým topným tělesem 2 vytvářejícím páru, která proudí trubicí 3 do talířkovytých trysek na horním konci trubic. V ttryskách probíhá přeměna energie tlaku páry v kinetickou energii, proud tryskající páry nabývá tvaru komolého kužele. Těleso vývěvy je chlazeno vodou 4 a proto pára na stěnách vývěvykondenzuje a vzniká kapalina, ztéká zpět do varníku. Mezi tryskou a kondenzační stěnou proto proudí neustále proud páry pracovní kapaliny.

    Molekuly čerpaného plynu dopadají 5 na kuželový povrch pracovní páry a difundují do něj. Přitom se srážejí s molekulama páry a získávají impuls rychlosti ve směru pohybu proudu par. KOncentrace čerpaného plynu je v rozšířeném proudu páry velmi malá, díky čemuž molekuly plynu snadno difundují do nitra proudu páry. Část molekul čerpaného plynu však není zachycována proudem a odráží se zpět od molekul páry. Po kondenzaci páry na stěně se plyn stržený parou dostává do dalších stupňů vývěvy a končí ve výstupním otvoru 6, v němž je tlak roven tlaku primárního vakua1 - 100 Pa. Odtud je plyn odváděn do atmosféry, zpravidla mechanickou vývěvou.
    ERIDANI
    ERIDANI --- ---
    K vakuování používáme tzv. vývěvy.
    Ty se dělí na:

    1.Transportní - odvádějí plyn z čerpaného prostoru.

    a) mechanické (vytlačovací) - snížení tlaku dosahuje zvětšením objemu plynu, patří sem olejové rotační vývěvy a suché rotační vývěvy viz. obr.





    b) vývěvy pracující na základě přenosu impulsu - v nich se udílí molekulám plynu rychlost ve směru čerpání, takže jsou odváděny z čerpanéhoprostoru. Patří mezi ně parní ejektorové vývěvy a olejové difuzní vývěvy.





    c) adsorpčně transportní - v nich jsou molekuly dočasně adsorbovány na povrchu a jím přeneseny z jednoho místa na druhé

    d) akomodačně efuzní - molekuly v nich přecházejí z jedné oblasti systému do druhé díky různým koeficientům akomodace sorbujících povrchů a jejich různým teplotám (efúze)

    2. Sorpční - plyn z čerpaného systému neodvádějí, ale vážou jej různým způsobem uvnitř vývěvy.
    ERIDANI
    ERIDANI --- ---
    Možná vysvětlím, co je to střední volná dráha:

    Při snižování tlaku plynu se snižuje jednak počet molekul (atomů) v jednotce objemu - objemová koncentrace plynu (n), jednak střední volná dráha molekul (L s čárkou nad L) - dráha, kterou urazí molekula mezi dvěma po sobě následujícími srážkami.

    ERIDANI
    ERIDANI --- ---
    Tak se učím na zkoušku a ejhle, taková hezká informace:)

    V takzvaném kosmickém vakuu 10 na -13 ( nevím, jak se tu píše do exponentu ) je v objemu 1 cm čtvereční 33 molekul. Pokud jde o střední volnou dráhu molekul při různých tlacích, je její hodnota v kosmickém prostoru řádově 50x10 na 6 Km, to znamená, že molekuly látek , které jsou v kosmickém prostoru, mohou překonat vzdálenosti rovné meziplanetárním dříve, než dojde k jejich vzájemné srážce. Naproti tomu jsou molekuly plynu při atmosferickém tlaku tak stěsnány, že jejich střední volná dráha je omezena mylým pohybem stále se vzájemně srážejících molekul.

    pozn.: Pohyb částic plynu je nejdůležitějším jevem ve vakuové technice ( využití ve vakuových pecích ). Právě díky tomuto pohybu opouštějí molekuly čerpaný prostor. Nemohou-li se molekuly, které opustily čerpaný objem, do něj vrátit, je splněna hlavní podmínka získávání vakua.
    KILLIAN
    KILLIAN --- ---
    uff to je horko, kor dyz clovek svaruje :P
    neska ze me chcaly proudy vody.
    ERIDANI
    ERIDANI --- ---
    CYBERNETIXX: Tebe asi začnu mazat ty třešničko:)))

    Dneska jsem byla v ALFE slévárně obhlídnout terén. Lijí tam litinu a v menším množství i hliník. Je to taková trochu starobylá slévárna. Mají tam kuplovnu, ze které asi zaručené složení dostane jenom mág a pískové hospodářství příliš ouvej. Na bentonitovou výplňovou směs při regeneraci jen tak chrstnou vodu od oka, takže tři procenta vlhkosti nijak zvláť neklapne a pak mají jakýsi podivný mísič, co jim to ani nerozemele pořádně, ty hrudky. Mají ještě na modelovou směs kolový mýsič, což je už jiné kafe.

    V podstatě budou přecházet z kuplovny na elektrickou pec a chtějí vychytat lepší systém na regeneraci formovací směsy. Ze zdi jim kouká odpichový kanálek oné kuplovny, je to taková raritka.

    Tady malé foto -
    JUNIOR
    JUNIOR --- ---
    BREBER: A nebo všeobecně pro všechny mašiny "1000 x V/pí x d". Přičemž v je řezná rychlost a d je průměr obrobku. Jinak by jsi měl mít na stojanovce nějakou stručnou tabulku (třeba na vnitřní straně krytu u řemenic nebo tak něco)
    BREBER
    BREBER --- ---
    vim, ze to sem uplne nepatri, ale pribuznejsi klub jsem nenasel...

    mam prosbu:

    rozjeli jsme s tatou stojanovou vrtacku - ma 4 prevody (zhruba 500, 1000, 1500, 2000 ot/min) a marne jsem hledal na netu tabulku otacek pro jednotlive prumery vrtaku.
    Ze skoly si pamatuji to, ze cim mensi vrtak, tim vetsi otacky a naopak, samozrejme v zavislosti na materialu...

    muzete me nekdo navest? pls do posty, dekuji
    KILLIAN
    KILLIAN --- ---
    a jen tak nahodou jsem nasel tohle:
    http://www.primamateria.net/
    moc pekna prace
    KILLIAN
    KILLIAN --- ---
    Home built foundry
    http://www.youtube.com/watch?v=kIRUJ_nfUtI

    Sand Casting - INTRODUCTION Philip White & jenny dunseath
    http://www.youtube.com/watch?v=Kmb5tivQ_bY

    KILLIAN
    KILLIAN --- ---
    ERIDANI: Zkratka tusim co na to budes potrebovat, ale nemam paru o tom jak dosahnout takoveho vysledku.

    Pripada mi to, jako by nekdo na plotnu hodil klubo dratu a pak do toho stoural klacikem.
    ERIDANI
    ERIDANI --- ---
    KILLIAN: Nerozumím, lépe mi to prosím vysvětli:)
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam