Tedy, kdo má zájem jít na exkurzi do Technického muzea a podívat se na výrobu forem, případně lití, nechť mi sem co nejdřív napíše, že chce.

Musíme to stihnout během nastávájícího týdne, neb v sobotu jedu pryč na hódně dlouho:)

Připomínejte mi, že mám dostát svého slibubububu!

SHEALA: Ten který ví proč, tak mi to řekne:)

ERIDANI: Skoda to je. Ale bohuzel, tehle veci co se nerika je cim dal tim vic, stejne jako chlap co te neche ti nerekne duvod proc te nechce :-)

SHEALA: To je škoda, že neřeknou. Je to dle mého názoru celkem důležitá věc, aby člověk mohl svoje nedostatky vylepšovat, nebo lépe řečeno eliminovat.

ERIDANI: Nemusim mit pochopeni pro kazdeho ocasa, nezbylo by mi pak dost pozitivnich emoci pro ty, co si to zaslouzi anebo potrebuji. Kazdopadne je to muj pristup jak resit odmitnuti a zatim mi funguje ... Navic to pry ani neni zdravy. Jo oni k tomnu nic nerikaji, pokud nekohom odmitaji, je to bezna praxe.
Kazdopadne s temi hudebnimi nastroji by to byl zajimavy napad. Holt se to chce uchytit do dobry firmy kde budou mit pochopeni :-)

SHEALA: Pokud by my šlo o řízení krystalizace zvukem, tak just ne.
Jinak v továrně je celkem rambajz a nevadí to... Pokud by se měl dělat pokus, musel by být reproduktor vyústěn přímo do formy. Otázkou by zůstalo, zda by se forma nechala otevřená, uzavřená, naplnila po vrch, nenaplnila po vrch. Otázkou by bylo vše... Pokud by však mohl zvuk ovlivnit růst, tak by se mohly vyrábět hodně vyladěné nástroje.

Smůla, že tě nevybrali. Možná dali přednost někomu rychlejšímu. Co ti k tomu překladu řekli? V dnešní době je lidí, co zvládají AJ na výbornou hromada, takže je konkurence veliká. Nezlob se na ně, měj pro ně pochopení:)

jo jen pro vasi informaci ti kokoti v ty agosce me nevzali. At si trhnou nohou :-)
toz ty vykreslene zvuky jsou hezky, ale nepotrebujes spis se pri krytalizaci tehle mnohych efektu zbavit ?

Tak po dlouhé odmlce mne přes čumák přerazilo jedno téma, které mne napadlo na základě těchto videí. Jak jsme se bavili o té řízené krystalizaci, tak hudba, či zkrátka zvuk pouštěný při tuhnutí by mohla být jedna z dalších možností.

[ ERIDANI @ PSYCHEDELICKÁ KAVÁRNA U STRÝČKA HALLUCINOGENA ]

JRXD: Začínám se tě bát:)) Šenberger byl můj vedoucí diplomky, chudák... Jeho svěřenci mi byly oporou a moc mi pomohli. On je taky zlatý člověk, byl na mne moc hodný. A dělá výborný guláš. Byl si někdy na historické tavbě? Jinak od tej vašej společnosti mám zprávu z Kurzu pro taviče litin, použila jsem z toho něco v diplomce.
Takže ty jsi absolvent ze sedmnáctého patra?

Pokud jde o EOP, tak je mi jasné, že mrtě problémů bude s technikou. Když jsem si pokoušela představit jenom to, jak někdo vymýšlí způsob, jakým vytvořit oblouk v peci, aby materiál izoloval, regulace posunu elektrody a navržení víka, tak mi to přišlo hrozně složité.
Spotřeba podle toho co oíšeš vychází zhruba stejně na indukční peci, 600kWh/t. Dozvěděla jsem se ale další důležité informace, že spotřeba elektriky se dá regulovat velikostí pece, kusovitostí vsázky a zvolením režimu.

No a to by mne zajímalo, jak je to s životností kyselé vyzdívky v EIP pro litinu. Nikde jsem nenašla konkrétní čísla a prý se v nějaké EIP opravuje po 80ti tavbách, což pro některé znamená málo.

ERIDANI: v královopolské nedělám, ale něco málo společného s ní mám. Pro Odbornou komisi tavení oceli na odlitky při České slévárenské společnosti jsem dělal před 2 lety nákladové vyhodnocení režimu oprav vyzdívek EOP v šesti firmách a mezi nimi byla i královopolská. V komisi jsem pořád, ale v poslední době spíš jen jako pasivní posluchač příspěvků docenta Šenbergra, jeho svěřenců a dalších odborníků. Mimo to jsem dříve absolvoval praxi ve vítkovické elektroocelárně a vedení tavby na EOP tam na mě docela udělalo dojem.

Paradoxně, ikdyž jsem dělal něco kolem vyzdívek, o snižování tepelných ztrát toho moc nevím. My jsme se izolací nezabývali, jen provedením a údržbou pracovních vrstev. Vím, že před nějakým tím rokem zdokonalovali izolaci na EOP v Třinci, jaký byl výsledek nevím. Někde to bylo publikováno, ale ten článek ani odkaz nikde po ruce nemám. Hodně prací, týkajících se snižováním tepelných ztrát, se teď spíš točí kolem licích pánví ve velkých ocelárnách.
Každopádně snižování energetické náročnosti tavení na elektrických pecích se dnes dost řeší i z jiné strany. Při řadě šetření se přišlo na to, že pece v ČR mají často dost bídný technický stav elektrických a mechanických částí. Seřízením se podařilo snížit měrnou spotřebu el. energie až o 50 kWh/t tekuté oceli, s tím, že by měrná spotřeba EOP neměla překročit 600 kWh/t. Ale ve skutečnosti není výjimkou ani 1000 kWh/t. Taky energetický režim není vždycky optimální, ale v některých provozech se prostě neřeší.

K vyzdívkám IP bych tady měl jeden odkaz, má to svůj původ taky ve zmíněné komisi ČSS: http://loser.webzdarma.cz/ip.pdf

JRXD: Během shánění jistých informací jsem se dozvěděla, že jedna slévárna na moravě vyrábí na IP s kyselou vyzdívkou. Mají však v plánu přejít na neutrální. Na název slévárny si nemůžu vzpomenout, vím že dělají i litinu. Slyšela jsem to jednou pouze tak mimoděk. Ale takových je víc. Používají se většinou v kombinaci s jinými agregáty.
Snad neděláš v královopolské?:)) Tam mi bylo líto těch zaměstnanců. Ale na druhou stranu se tam asi dělalo docela dost zajímavých věcí a možná ještě bude.

Co máš společnýho s pecemi?

Před nějakou dobou jsem měla takové přání, aby byla sestrojena pec, která by spotřebovala mnohem méně energie, než je běžné. Jeden člověk kápl na jednu možnost snížení nákladů, pomocí menších tepelných ztrát. Nevím už kolik je to u obloukové pece, ale u indukční pece je využití 70%.

ERIDANI: Ano, máš pravdu, může to být i IP. Jsem trochu zatížen určitou znalostí pecního v parku v ČR, ale ve světě určitě může být více provozů se systémem IP+vakuové odplynění+ingotová cesta. Navíc mám k EOP tak trochu osobní vztah :)

U nás se v poslední době používala indukční pec k výrobě ocelí k tváření -pokud vím- jen v kladenské Poldi Hütte (nepočítám poloprovoz v ostravském výzkumáku MMV), kdežto návaznost EOP+vakuovací keson+ingotová cesta je v českých elektroocelárnách v současnosti standart (Vítkovice, Pilsen Steel, ŽĎAS, Třinecká elektroocelárna).

Ve výrobě ocelí na odlitky samozřejmě hrají IP zcela důležitější roli a jejich význam roste - zatímco se IP stavějí nové, EOP se naopak zastavují - viz Královopolská slévárna: http://www.kpslevarna.cz/cz/aktuality/0/39

JRXD: Osobně bych se vyvarovala přílišné konkretizaci jaká pec. Indukční se dnes také používá. Všeobecně co se týká překladu, překlad by se měl držet textu.
Jinak si to hezky osvětlil:)
PALACH: Jak píše Jrxd...

JRXD: TITLE: This Quality Standard describes a 1.5% chromium 1% carbon through hardening steel produced by clean steel making practice .. nejlépe by tam mělo být "work hardering" ale hardering samo o sobe k potvrzení tváření stačí ;)

JRXD: Ještě k "úloze ingotů" ve výrobě ocelí k tváření, ony se až na velmi vzácné výjimky už znovu netaví (pokud se nejedná o zmetky, že), ale zpracovávají se vlastním tvářením (válcováním nebo kováním). Tou výjimkou myslím již zmíněné elektrostruskové přetavování http://www.aceso.cz/elektrostruskove-pretavovani-(esr).html

SHEALA: Sice neznám souvislosti toho textu, ale "ingot route" bude podle mě anglická obdoba českého ocelářského výrazu "ingotová cesta". To se používá ve výrobě ocelí k tváření, aby se odlišilo, zda je vyrobeným polotovarem ingot (odlitý do kokily) nebo plynule litý předlitek, odlévaný na ZPO-zařízení pro plynulé odlévání oceli. Není to tak dávno, co se u nás lilo 100% ocelí k tváření na ingoty, ale v 90. letech se to zcela otočilo a ingotovou cestou se dneska odlévají spíše jen méně běžné jakosti. Výjimku tvoří kovárenské ingoty ve strojírenských ocelárnách (Plzeň, Vítkovice).

Vacuum degassed - vakuové odplynění -taky v dnešních ocelárnách zcela běžná věc, jde hlavně o snížení obsahu vodíku a dusíku. Běžný postup sekundární metalurgie, zařazovaný těsně před odléváním. Všecky velké ocelárny dneska mají nějaký typ zařízení pro vakuové odplynění, ale nezpracovávají se na tom všechny vyráběné jakosti.

No a electrically melted - podle mě mají na mysli obloukovku - EOP (EAF). Oblouková pec má v metalurgii oceli nejširší metalurgické možnosti a umožnuje výrobu nejčistších ocelí, takže nejnáročnější značky se obvykle vyrábějí na EOP.

Takže závěr by byl, že se hovoří o výrobě oceli k tváření na elektrické oblokové peci, vakuově odplyněné a odlévané ingotovou cestou. To ovšem předpokládám, že je řeč o konvenční technologii, ne nějaké specialitce typu elektrostruskové přetavování nebo vakuová oblouková pec.

ERIDANI: mě to zaráží ,protože natavení je ten nejdražší energetický proces

ERIDANI: no ja sem chapala ze se z ty taveniny lije ingot prave :-) oki skusim ten scholar ;-)

SHEALA: Zkus is něco najít přes schollar na googlu.

Z toho co jsem stihla zjistit pouze odhaduji, že je to výroba oceli pomoci ingotů, roztavených v elektrické peci, odplyněné vakuem. Je možné, že jsou předpřipravené ingoty z oceli pro jisté složení, protože odplynění pomoci vakua znamená, že už v kovu neprobíhají veliké chemické reakce... Ale vůbec si nejsem jistá. Jinak je možné, že tím myslí, že se s natravené odplyněné taveniny lije ingot, ale trochu mi u toho příjde zvláštní to pořadí...
SHEALA: Tím se asi myslí výroba oceli o vysoké čistotě. To by pak aji hrálo s tím vyráběním z ingotů. Přijde mi to celkem logické.

PALACH: Ingoty se normálně používají právě pro další zpracování. U oceli je to jak tváření, tak tavení.