SUNNYRAIN: Mám zato, že je dobrý na začátku (a i pak v průběhu) vztahu definovat, jaký typy vztahů komu vyhovujou a na základě toho si i stanovit jednání- podle toho, co komu ještě nevadí a co už ano.
Jo, člověk by třeba i bral nějakýho milence, ale pokud ví, že by to toho druhýho natolik bolelo, že by to byl pro něj důvod k rozchodu, třeba se vědomě a samostatně rozhodne si nikoho nenacházet. (je na každým, nakolik je pro něj co důležitý- jestli se rozhodne ohrožovat stávající vztah zkoušením něčeho, o čem dopředu ví, že by to jeho partnerovi vadilo natolik, že by to mohlo vést k jeho dlouhodobému utrpení a nakonec k rozchodu)
Je strašně důležitá komunikace, tolerance, ale právě i poznávání, kde má kdo jaký hranice, za který z nějakých pocitových důvodů nedokáže jít- a ne proto, že by se chtěl chovat sobecky a svého partnera omezovat, ale protože ví předem, že by to pravděpodobně citově neustál. (určité překračování těch hranic)
Když jde lidem o vztah, můžou se pokoušet svý hranice překračovat, ale když už to člověka ničí, tak jdou vztahy do kopru a ještě si tim oba přidělávaj negativní asociace, zkušenosti atd.
Myšlenkově je jednodušší se k něčemu rozhodnout, než pak snášet různý pocity a žít s nima. Podle mě tohle nejde lámat přes koleno.