NABIS: v psychologii/psychoterapii není možná nic brát dogmaticky. každý jsme originál, nějakých univerzálně platných pravidel je minimum a stejně stejně se vždy najdou výjimky, které nemusí být negativní. a hledat okamžitě vinu na straně rodiče, to je taky cesta do pekel...
jak píšou holky - děti sají, dělá jim to dobře, pokud chci sání - dudlíku či palce - vyhodnotit, musím se podívat na dítě jako "celek" - jak se mu daří jinak? jaká je atmosféra v rodině...? nemůžu z jedné izolované události vyvodit cokoliv o jeho celkovém stavu a ne-uspokojování potřeb. nemluvě o tom, že dítě prostě může mít náročnější období, být ve větší nepohodě - ale to neznamená, že se s tím časem neporovná a nebude zcela spokojené.

THURINGWETHIL: Třeba konkrétně u těch prdíků to bývá docela začarovaný kruh, miminko bolí bříško, při sání se uklidní, ale jak se napije, tak ho bolí ještě víc... dudlík je v tomhle ohledu zázračný vynález, se kterým se dá sát bez pití.

THURINGWETHIL: Ještě mě napadla jedna věc. Matka se může trápit, že miminko, které má téměř neustále u sebe (třeba v šátku), které kojí často víc než jednou za dvě hodiny, kvůli kterému změní svůj jídelníček, aby ho netrápily prdy, ale ony ho stejně trápí, a tak ho nosí, polohuje, cvičí mu s nožičkama, masíruje bříško a to všechno mnohokrát denně a často i mnohokrát za noc, lépe usíná s dudlíkem, protože mu ona nenaplňuje nějakou potřebu. Ale může taky všechno výše popsané dělat dál se stejnou trpělivostí, a vlastně stále lépe, jak se budou s miminkem učit vzájemnému porozumění i s tím, že použije dudlík, když na rozdíl od všech ostatních věcí zabere a umožní oběma chvilku odpočinout.

NABIS: Tady v tom videu je odpověď na to, co miminko chce. Víc netřeba dělat. http://hobby.idnes.cz/porod-gorily-kijivu-zoo-praha-dk2-/gorily-v-zoo.aspx?c=A121221_132950_gorily-v-zoo_mce

NABIS: že by děti sály prostě proto, že jsou savci a mají sací reflex ? přijde mi to jako logické...sají, protože kdyby to nedělaly, tak by umřely hlady....a to z přírodního hlediska není zrovna terno....čili kdo saje hodně, přežije, kdo málo, nepřežije....víc bych za tím nehledala

NABIS:
NABIS: Moc to řešíš.
Já jsem řešící osoba, ale tohle, co předvádíš ty, je už i pro mne nepochopitelné. Pokud cítíš, že dudlík je špatně, pak ho nedávej.
Jinak miminka jsou 9 měsíců svého vývoje v prostředí, kde jim, v ideálním případě, nic nechybí. Každá potřeba je hned uspokojena, neznají hlad, chlad nepohodlí z mokré/ pokaděné plíny. Když se narodí, najednou je všechno jinak. U kojení ale zažívají zase pocity, kdy jsou jejich potřeby uspokojovány, je logické, že by se nejraději kojily pořád. Žádná žena ale nemůže kojit pořád. Nehledě na to, že to dítě musí postupně najít způsob, jak se vyrovnat s novou realitou. Správně užívaný dudlík může oběma tohle (dle mého) usnadnit. Jestli ho ale někdo bude nebo nebude používat, je jeho věc a v zásadě na tom nejspíš nestojí to, zda dítě bude psychicky v pohodě nebo ne.

NABIS: "Věci se prostě dějí, čert je vem" asi nebude ta správná filosofická odpověď :o) Tak co třeba proto, aby měli jistotu, že neprošvihnou ani jednu příležitost na krmení, když půlku života prospí a druhou půlku se teprve učí ovládat vlastní tělo?

NABIS: Jo, to může být, ale u starších dětí. Děti do roka prostě cucají, to je daný fakt. Stejně jako pomočování může být známkou psychoproblému, ale ne u mimina.