YMLADRIS: Já zatím na svém dítěti pozoruju, že ty kulturní návyky, slušné chování, empatii a ohleduplnost přebírá tak nějak samo, bez drilu, ale samozřejmě ne všechny najednou. Takže třeba když společně jíme, tak ostřížím okem sleduje, jestli každý dostal svůj příděl a nikdo nezůstal s prázdným talířem, dělí se s námi o dobroty, nosí nám bačkory, ráno i večer se dožaduje vyčištění zubů, před silnicí mi sama dává ruku a když jiné dítě na hřišti nebo třeba i postava v pohádce dělá něco, co se podle naší malé nemá, tak zuřivě vrtí hlavou a řve "e-e". Ale na druhou stranu, když něco chce, tak si to prostě vezme, nebo začne ječet, slova "prosím" a "děkuji" nepoužívá ani náznakem a na svých hračkách by nejraději seděla jak drak na pokladu. Bohužel zrovna tohle jspu ty věci, které jspu nejvíc vidět v interakci s cizími lidmi tam venku, kteří se zhusta diví, že ve dvou letech ještě neumí poprosit a poděkovat. No neumí, ale umí právě jiné věci, které cizí lidé nemají moc šanci vidět. Možná, že kdybycn nevěděla nic o respektující výchově, kontaktním rodičovství a uschoolingu, tak bych ji už taky začala drilovat tím klasickým "jak se říká", protože přece nechci mít nevychovance, který neděkuje. Takhle prostě v situacích, které to vyžadují, děkuji za ji, děkuju i jí, když pro mě něco udělá, a věřím, že časem to přirozeně přijme stejně jako to ostatní. Jenom holt v jiném pořadí než by si třeba někdo představoval.