Samozrejme je to bez nej na zadech pohodlnejsi a dokud jeste nelezl nejak zavratnou rychlosti, spis jsem ho nechavala volne hrat a pobliz delala, co potrebovala, ale ted mu byl rok a uz mesic chodi, nic s nim v mistnosti v klidu neudelam, do vseho leze, vim, ze je to pro nej prirozeny, ale radu ukonu mi tak naprosto znemoznuje. Ohradku mame a obcas tam je, ale dlouho v ni nevydrzi a tak ho obcas proste beru na zada. Jsou to jediny 2 zpusoby, jak v soucasny dobe zajistit jeho bezpecnost a neco pri tom udelat. To, ze si v ohradce sam hraje, povazuju taky za dobry. Na zadech zase obkoukava, co delam a hrozne se hrne do domacich praci, nejradsi si hraje s kostetem, vysavacem, kyblema apod. Nekdy protestuje i na tech zadech, chce proste chodit, ale neda se nic delat. To je, myslim, nebezpeci dnesnich alternativnich matek, ze nosej kvuli diteti, a ne kvuli sobe... Ja si za tim furt stojim, ze nosit jsem dite navykla proto, protoze to tak vyhovuje MNE, jasne, ze je to pro nej asi i fajn, ale meli jsme obdobi, kdy z noseni nadsenej opravdu nebyl. Kocar pouzivame minimalne. Stav mych zad je otazkou jinou:)