NEMESISS: Tak pokud vám to zásadně nevadí, tak je to asi ok :-) Však on se časem zklidní, v tomhle období jsou děti jako rakety :-)

Kdyz uz jste u toho jidla...mela bych otazku, ktera snad neni uplne OT. Od zacatku jsem chtela davat jidlo do ruky a tesila se na to. Kdyz zacal projevovat zajem, davala jsem ruzny ovoce a zeleninu spis jen tak- pro zabavu a na ochutnani. Na pulrocni prohlidce mi doktorka rekla, ze uz by davno mel snist vetsi sklenicku k obedu a 150 ml kase vecer- coz teda fakt nesni. A tak jsem vymekla a zacala mixovat. Prvni tyden jaks taks a ted uplnej bojkot. Tak zacnu davat zase vareny kousky do ruky. Moje otazka je, jak to udelat s ditetem, ktery nesedi a nema zuby. On si to tak jako vesele rozpatlava kolem sebe a sni uplnej zlomek. Mely jste to taky tak? Mam vydrzet a zlepsi se to? Za jak dlouho? Mam udelat rezim jako snidane-obed-vecere nebo nabizet kdykoliv? On teda pribira a zatim prospiva v pohode...

NEMESISS: jestli ti to pomuze, mam to se synem uplne stejne, ale uplne :)

TORUVIEL: samozrejme, naprosto souhlasim. ja za nim nebeham, ja proste jim a on si hraje par kroku ode me a vzdycky si prijde pro sousto/capnout kus do ruky a tak. a jime takhle opravdu dlouho, nespechame. jsou proste situace, kdy mi to vyhovuje vic. vsichni z rodiny (i z te nasi "nestolovaci") jsou z toho na palici, ani muz neni nadsenej, ale respektuje, ze ja ho necham. tohle je jedna z veci, kdy pochybuju, zda tim, ze si to ja zjednodusim (v tomhle pripade se vyhnu stresu se stolickou a jeho pripadny hlasity negaci), jemu nejak neuskodim - a druha tahle vec je v soucasny dobe hodne casty kojeni, ktery je pro me (hlavne v noci) desne pohodlny, ale v podstate tim resim jeho kazdou, sebemensi frustraci, kterou mu treba neumoznuju ucit se zvladat jinak. prece jen uz to neni mimino, ale batole. (o tom nekorigovanym kojeni a moznych nasledcich zajimave pise, myslim, Prekopova)

A taky se na jídlo musim soustředit, jinak pak mám pocit, že jsem nic nesnědla. Když jím za pochodu, tak o tom jídle skoro nevim a snim toho následně víc. Což je takovej dnešní trend fast foodů. Toho bych se taky chtěla u dcery vyvarovat.
Ale to je můj pohled, každýmu vyhovuje něco jinýho, vám NEMESISS třeba jídlo za pochodu vůbec neva :-)
Point asi byl, že jaký si to člověk udělá, takový to má. A nebát se po dítěti vyžadovat taky určitej respekt k rodinným zvyklostem. Ono to zvládne, když uvidí, že jinak jídlo nebude :-)

NEMESISS: Jasně, my taky jako rodina nikdy nestolovali, já to neberu jako rituál. Ale mě osobně by nebavilo dítě s jídlem honit, takže moje "lenost" - možná, ale spíš to vnímám tak, že jí se prostě u stolu, jednak aby byl bordel jen na jednom místě, aby se to dítě naučilo při jídle trochu uklidnit (což je imho i zdravé, prospěšné trávení atd.), abych já s tím měla méně práce a mohla se v klidu najíst taky (tohle je pro mě asi zásadní bod...já jím nejraději o samotě popravdě, ale to jaksi nejde realizovat, tak aspoň chci, abychom si obě dvě k jídlu sedly a snědly ho pokud možno v klidu, což zahrnuje i to, že se dítě nají samo).

TORUVIEL: asi jo. je to tim, ze ja neberu jidlo tolik jako ritual, protoze to tak u nas doma nikdy nebylo a je pravda, ze na tohle narazim v zivote casto - ze jsem v oblasti stolovani prilis velky samorost ( i kdyz miluju vareni a jidlo obecne). my vlastne jedli pohromade jako rodina jen velmi, velmi vyjimecne a zadne stolovaci zasady u nas nikdy nebyly.

MALA_MISIA:
ANNAWA:
asi to mame prilis anarchisticky... je pravda, ze dyl ve stolicce vydrzi za predpokladu, ze jime cela rodina - tedy rodice + 1 dite. mozna v tomhle selhavam co do stanovovani hranic.

ANNAWA: ja s tim taky trochu mam problem, protoze jasne, je zdrave byt u jidla v klidu. na 2. str. ho nasilim drzet ve stolicce nehodlam (odzkouseno - vysledek je ten, ze mu pak celej ten akt jidla jen zhnusim a nechce jist vubec). tak pobiha kolem, obcas si sedne na klin mne/tatovi, obcas si sedne sam, ale vydrzi to tak na 2 sousta max.

BEBERA: obcas musim povesit pradlo - x pater od pracky k veseni, kdy nezvladnu nest kybl v jedny ruce a dite v 2., samotnyho ho o x pater vys/niz taky nenecham.

LEJIMADA: přesně, jidlo je ritual. A taky máme rádi velké snídaně občas :-)

Přidávám se ke stolování u stolu... i když občas dítě sní jen stopové množství stravy... ono mu trocha hladu neuškodí. Nabídnu, nechceš?-nejez a nic jiného nedostaneš. Chceš pobíhat? Pobíhej, ale nejez. Jídlo je rituál a mělo by se k němu tak i přistupovat. Naše děti mají rády tzv. královské snídaně (pojmenoval to Jířa). Uděláme si čaj a kávu do servisu po babičce, na stůl hezky cukřenka, máslo v máselnici, uděláme třeba míchaná vajíčka a opečeme tousty.. A společně a dlouho snídáme a klidně si i zapálíme svíčky :)

A s tím vztekem nevím... Jířa je specifický a dokonale na něj působí pevné objetí. Na Madlenku nesahám, není v těchto situacích kontaktní. Zato zvládá dokonale herecké etudy... dnes jsem ji nedovolila další bonbon (přivezla návštěva) a tak odešla z pokoje, sklonila dramaticky zrak, ramena a sklesle odešla dva metry odemne. Rozhodila rukama a nešťastným hlasem volala "Ach jo, ach ne... Ach jo, ach ne. Nemám vůbec žádné jídlo, vůbec žádné papání... Ach jo, ach ne." Ale aspoň se nevzteká :D

MALA_MISIA: ja to taky povazuju za důležitý, plus mi to přijde dobré i s ohledem na ostatní členy rodiny, starší děti zejmena. Vyplatilo se mi jídlo nijak nedramatizovat, ale od malička zavést jídlo u stolu, u kterého se může mluvit atd.

ANNAWA:
NEMESISS:
Jojo, jeste nedavno bych asi popisovala podobny zpusob krmeni jak pise Nemesiss, ale ted souhlasim s ANNAWA, v nekterych veci chci urcovat hranici ja, a to je treba jidlo u stolu. Dite stolicku taky nedavalo, obcas se vztekalo a svete div se, ted uz zacina chapat, ze u jidla se sedi a nebeha. Obcas teda svacinku klidne dam do ruky, krupiny pohankove a jine taky klidne jinde a jsem otevrena alternativam, ale u toho jidla si takto buduju ritual, aby aji dite melo dobre stravovaci navyky.

NEMESISS: Proč musí doma do nosítka?

ALI_EN:
KOTENCE:
pridavam se do klubu, jeho agresi taky nevim, jak zvladat, (ne)resit. nejvetsi mela je, kdyz je nasranej, ze musi nekdy do nositka na zada doma a mam na sobe jen triko a zacne me vsi silou do tech zad kousat v mistech, kde mam x materskejch znamenek. jinak krome kousani jeste skrabe a taha vlasy/kuzi (a s potesenim u toho rve aaaauuuu aaaauuuu)

KOTENCE: to je zajimavej pristup, co popisujes...tim, ze ho nechavam jist samotnyho lzickou neminim, ze ji jen sam lzickou, obcas ho proste krmim, a v podstate jim ja, on kolem beha, dela svy veci a vzdycky se zastavi cestou pro kus zvance, necha si dat do pusy, popr.si sam vezme,popr. to hodi na zed atp. ja mam trochu problem mu tu lzicku furt nechat v ruce - respektive nechat ho litat kolem s lzickou v puse/ruce, protoze se ted nedavno v mym blizkym okoli stalo, ze na tu lzicku dite spadlo (pusou se napichlo), skoncilo to sice dobre, ale ten sok a x dni na jipu...me to trochu traumatizovalo a ze by vydrzel sporadane sedet v jidelni zidlicce, to tak na chvili, ze ani nema cenu ho tam davat.