REONA:
RYBKA:
NEMESISS:
Tak dekuju za uklidneni-ja prave BLW metodu znam a prijde mi super, ale ta doktorka me trochu zaskocila a zpanikarila jsem. Jak vidim bily plast zapominam na to, co vim, ze je a neni dobre. Ale teda budu se muset trochu obrnit-zrovna tady patla po zemi bramboru a do pusy ani prd...
Zlaty kojeni, fakt. Nemusi se to nijak chystat, neni z toho vsude bordel a dite to vita s nadsenim....

PETPET: ...já na doktory obecně moc nedám a třeba na otázku příkrmů se názory i v odborných kruzích docela rozcházejí (kravské mléko, sladící sirupy atp.). osobne si myslim, ze to mixovani neni az takovy zlo, zvlast, pokud dite nema zuby. u nas je to teda dano i tim, ze muz je cizinec a v jejich kuchyni se mixuje hodne a tak proste i doma pouzivame mixer docela casto a prirozene to ji i dite. myslim, ze kdyz se diteti nedava jen vylucne mixovana strava, je to ok..jinak syn zacal jist v mnozstvi povazovanem doktory za normalni az tak kolem 9. mesice.

MULTICAT: ano, tohle vědomí vždycky pomáhá, že nejsme jediní exoti/divní/zvrácení atp. :D
hodláš to nestolování nějak aktivně řešit? :) nebo spoléháš, že to přijde tak nějak samo časem (já někdy v koutku duše ano), až nebude dítě v takovym období ultrarychlýho vývoje a přirozeně se samo trochu zklidní)

PETPET: Dělej to tak, jak vám to vyhovuje, a na nějaký obecný "dítě by mělo..." se vybodni. Naše holky příkrmy bojkotovaly jedna do 10 měsíců, druhá do roka, chtěly kojit, příkrmu milostivě snědly pár lžiček, kaši druhorozená bojkotovala úplně. Syn se naopak na příkrmy vrhal a jídlo pro něj bylo natolik lákavé, že se nakonec plynule sám v 10 měsících odstavil, protože mlíko těm vařeným dobrotám prostě nemohlo konkurovat :-) Co dítě, to jiné preference, nakonec začnou jíst všechny ;-) Patlání okolo je normální, zlepší se to :-) S režimem si to vymysli zase tak, aby vám to vyhovovalo. Ideální je podle mě od začátku naučit dítě na společné stolování, i když nesedí, můžeš ho dát ke stolu nebo na stůl do lehátka/autosedačky, případně na klín a nechat ho jíst společně s tebou (potažmo dalšími členy rodiny).

NEMESISS: Tak pokud vám to zásadně nevadí, tak je to asi ok :-) Však on se časem zklidní, v tomhle období jsou děti jako rakety :-)

Kdyz uz jste u toho jidla...mela bych otazku, ktera snad neni uplne OT. Od zacatku jsem chtela davat jidlo do ruky a tesila se na to. Kdyz zacal projevovat zajem, davala jsem ruzny ovoce a zeleninu spis jen tak- pro zabavu a na ochutnani. Na pulrocni prohlidce mi doktorka rekla, ze uz by davno mel snist vetsi sklenicku k obedu a 150 ml kase vecer- coz teda fakt nesni. A tak jsem vymekla a zacala mixovat. Prvni tyden jaks taks a ted uplnej bojkot. Tak zacnu davat zase vareny kousky do ruky. Moje otazka je, jak to udelat s ditetem, ktery nesedi a nema zuby. On si to tak jako vesele rozpatlava kolem sebe a sni uplnej zlomek. Mely jste to taky tak? Mam vydrzet a zlepsi se to? Za jak dlouho? Mam udelat rezim jako snidane-obed-vecere nebo nabizet kdykoliv? On teda pribira a zatim prospiva v pohode...

NEMESISS: jestli ti to pomuze, mam to se synem uplne stejne, ale uplne :)

TORUVIEL: samozrejme, naprosto souhlasim. ja za nim nebeham, ja proste jim a on si hraje par kroku ode me a vzdycky si prijde pro sousto/capnout kus do ruky a tak. a jime takhle opravdu dlouho, nespechame. jsou proste situace, kdy mi to vyhovuje vic. vsichni z rodiny (i z te nasi "nestolovaci") jsou z toho na palici, ani muz neni nadsenej, ale respektuje, ze ja ho necham. tohle je jedna z veci, kdy pochybuju, zda tim, ze si to ja zjednodusim (v tomhle pripade se vyhnu stresu se stolickou a jeho pripadny hlasity negaci), jemu nejak neuskodim - a druha tahle vec je v soucasny dobe hodne casty kojeni, ktery je pro me (hlavne v noci) desne pohodlny, ale v podstate tim resim jeho kazdou, sebemensi frustraci, kterou mu treba neumoznuju ucit se zvladat jinak. prece jen uz to neni mimino, ale batole. (o tom nekorigovanym kojeni a moznych nasledcich zajimave pise, myslim, Prekopova)

A taky se na jídlo musim soustředit, jinak pak mám pocit, že jsem nic nesnědla. Když jím za pochodu, tak o tom jídle skoro nevim a snim toho následně víc. Což je takovej dnešní trend fast foodů. Toho bych se taky chtěla u dcery vyvarovat.
Ale to je můj pohled, každýmu vyhovuje něco jinýho, vám NEMESISS třeba jídlo za pochodu vůbec neva :-)
Point asi byl, že jaký si to člověk udělá, takový to má. A nebát se po dítěti vyžadovat taky určitej respekt k rodinným zvyklostem. Ono to zvládne, když uvidí, že jinak jídlo nebude :-)

NEMESISS: Jasně, my taky jako rodina nikdy nestolovali, já to neberu jako rituál. Ale mě osobně by nebavilo dítě s jídlem honit, takže moje "lenost" - možná, ale spíš to vnímám tak, že jí se prostě u stolu, jednak aby byl bordel jen na jednom místě, aby se to dítě naučilo při jídle trochu uklidnit (což je imho i zdravé, prospěšné trávení atd.), abych já s tím měla méně práce a mohla se v klidu najíst taky (tohle je pro mě asi zásadní bod...já jím nejraději o samotě popravdě, ale to jaksi nejde realizovat, tak aspoň chci, abychom si obě dvě k jídlu sedly a snědly ho pokud možno v klidu, což zahrnuje i to, že se dítě nají samo).

TORUVIEL: asi jo. je to tim, ze ja neberu jidlo tolik jako ritual, protoze to tak u nas doma nikdy nebylo a je pravda, ze na tohle narazim v zivote casto - ze jsem v oblasti stolovani prilis velky samorost ( i kdyz miluju vareni a jidlo obecne). my vlastne jedli pohromade jako rodina jen velmi, velmi vyjimecne a zadne stolovaci zasady u nas nikdy nebyly.

MALA_MISIA:
ANNAWA:
asi to mame prilis anarchisticky... je pravda, ze dyl ve stolicce vydrzi za predpokladu, ze jime cela rodina - tedy rodice + 1 dite. mozna v tomhle selhavam co do stanovovani hranic.

ANNAWA: ja s tim taky trochu mam problem, protoze jasne, je zdrave byt u jidla v klidu. na 2. str. ho nasilim drzet ve stolicce nehodlam (odzkouseno - vysledek je ten, ze mu pak celej ten akt jidla jen zhnusim a nechce jist vubec). tak pobiha kolem, obcas si sedne na klin mne/tatovi, obcas si sedne sam, ale vydrzi to tak na 2 sousta max.

BEBERA: obcas musim povesit pradlo - x pater od pracky k veseni, kdy nezvladnu nest kybl v jedny ruce a dite v 2., samotnyho ho o x pater vys/niz taky nenecham.

LEJIMADA: přesně, jidlo je ritual. A taky máme rádi velké snídaně občas :-)

Přidávám se ke stolování u stolu... i když občas dítě sní jen stopové množství stravy... ono mu trocha hladu neuškodí. Nabídnu, nechceš?-nejez a nic jiného nedostaneš. Chceš pobíhat? Pobíhej, ale nejez. Jídlo je rituál a mělo by se k němu tak i přistupovat. Naše děti mají rády tzv. královské snídaně (pojmenoval to Jířa). Uděláme si čaj a kávu do servisu po babičce, na stůl hezky cukřenka, máslo v máselnici, uděláme třeba míchaná vajíčka a opečeme tousty.. A společně a dlouho snídáme a klidně si i zapálíme svíčky :)

A s tím vztekem nevím... Jířa je specifický a dokonale na něj působí pevné objetí. Na Madlenku nesahám, není v těchto situacích kontaktní. Zato zvládá dokonale herecké etudy... dnes jsem ji nedovolila další bonbon (přivezla návštěva) a tak odešla z pokoje, sklonila dramaticky zrak, ramena a sklesle odešla dva metry odemne. Rozhodila rukama a nešťastným hlasem volala "Ach jo, ach ne... Ach jo, ach ne. Nemám vůbec žádné jídlo, vůbec žádné papání... Ach jo, ach ne." Ale aspoň se nevzteká :D

MALA_MISIA: ja to taky povazuju za důležitý, plus mi to přijde dobré i s ohledem na ostatní členy rodiny, starší děti zejmena. Vyplatilo se mi jídlo nijak nedramatizovat, ale od malička zavést jídlo u stolu, u kterého se může mluvit atd.

ANNAWA:
NEMESISS:
Jojo, jeste nedavno bych asi popisovala podobny zpusob krmeni jak pise Nemesiss, ale ted souhlasim s ANNAWA, v nekterych veci chci urcovat hranici ja, a to je treba jidlo u stolu. Dite stolicku taky nedavalo, obcas se vztekalo a svete div se, ted uz zacina chapat, ze u jidla se sedi a nebeha. Obcas teda svacinku klidne dam do ruky, krupiny pohankove a jine taky klidne jinde a jsem otevrena alternativam, ale u toho jidla si takto buduju ritual, aby aji dite melo dobre stravovaci navyky.