LURA: Nejde o možnost obojího nebo reakci na okolnosti. Jde čistě jen o četnost výskytů. Otázku "máte raději hamburgr nebo pizzu" tím převedu na podobnou "jíte častěji hamburgr nebo pizzu". Ve většině otázek se stejně ptají na nějakou preferenci, pokud není zjistitelná introspekcí, tak použiju proxy data založená na frekvenci.

Otázka na mínění je průhledná. Je to neobratně zamaskované: rozhodnete se předtím (tj. b), nebo potom (tj. a), co vyslechnete cizí názor? Tvá odpověď je zdá se a, protože dáš jiným názorům šanci tě ovlivnit.

Otázka na asistenta je taky otázka na preferenci: raději neschopného sociála (a), nebo schopného asociála (b)?

Formulačně je to nešťastné (ty původní otázky), ale kdyby to bylo formulované takhle natvrdo, tak by to nejspíš zraňovalo útlocit respondentů. (Už jsem zažil pár lidí popuzených tím, že někdo připouští možnost existence nějakého jevu, se kterým dotyčný nesouhlasí.)

LURA: na první otazku si odvověz proč se ptáš druhych?
v druhé otazce se podstatě ptaj, zaleži tí více na osobních vztazích a nebo splnění cíle v pracovních podmínkách

TMA: Ani tak na to nemohu odpovědět, protože často platí oboje zároveň - např:Raději se rozhoduji:
a)po té, co jsem si zajistil/a mínění ostatních
b)především podle vlastního uvážení
Moje odpověď: Zjistím si mínění ostatních a pak se rozhodnu podle vlastního uvážení.

Nebo ještě nesmyslnější otázka: Předpokládejte, že jste manažer/ka a potřebujete přijmout svého asistenta. Jak byste asi postupoval/a?
a)Uvažoval/a, jak se vaše dvě osobnosti shodnou nebo budou doplňovat.
b)Zvažoval/a soulad mezi popisem práce a uchazečovými schopnostmi.
Pokud bude uchazeč vhodný pro pro tu práci, ale nebudeme si sedět, tak těžko bude moci dělat mého asistenta, protože se prostě neshodneme a bude dusno. Pokud se naše osobnosti shodnou, ale dotyčný nebude kvalifikovaný pro danou práci, tak je to taky na nic - čili zákonitě musí splňovat oboje.

Podle mého má ten test vypovídací hodnotu podobnou jako horoskop v časopise a troufám si tvrdit, že svými znalostmi a zkušenostmi bych za půl dne sestavila test, kterým bych toho zjistila víc.

A ta utlocitnost.... v dimenzi Příjemnosti je i složka útlocitnosti, kde se muži a ženy nejvíce lišili. Dimenze příjemnost neurčuje zda je ta příjemnost malá či velká.

Aseritita, krom jiného je tam i složka vyhledávání vzrušení. Jinak opravu muži mohli vykazovat mnohem vyšší skore/četnost v asertivite v prosazovaním si svých zájmu, než ženy s umem vrtěním psa.

LURA: Já si pomáhám tím, že se u takových zákeřných otázek sám sebe ptám: "alespoň v pěti případech z devíti?"

BAGHICEK: nejsem si jist zda si rozumíme. První vyzkum byl proveden na základě porovnávání výsledků z různých výzkumů ( ne jen na gender problematiku). Dle toho se vypočítá kolik mužu a žen jak odpovídali na jednotlivé otazky. Otazky se dále rozděli do skupin a ty pak odpovídají určitým Dimenzim. ( co se týče vrtěním psa, schopnost žen nemusí být tak zřetelna, nebo je tato schopnost zařazena pod jinou dimenzi a nebo se považuje za introverci ) Ale souhlasím je třeba znát i ty podimenze/skupiny aby bylo možné detailnějí pochopit výsledky.

Druhy výzkum si nejsem jist zda byl již primarní nebo sekundární. Každopadně tento výzkum potvrdil již výše popsany výsledky, a autoří se dále domnívají že rozdíl proč se osobností rozdili v pohlavích více projevuje v USA, EVROPĚ nez v Asii je že lidé zde nejsou tak striktně tlačeni do gendrových rolí a více se projevuje osobnost.
A ten odkaz jsem spíše psal proto, že je zajímavé že čím větší liberalismus tím se zda, že rozdíli mezi muži a ženami je větší.
Ale nevím zda jsi se ptala na toto =o)

JAGA: Tam spíš záleží na tom, jak se dotyčný vnímá (nebo jak se aktuálně cítí), než na tom, jaký doopravdy je. Já tyhle typy testů nemám z principu ráda, zejména proto, že na ně sotva mohu odpovědět. Jak si mám proboha vybrat, jestli se na večírku budu bavit s pár přáteli nebo s mnoha lidmi, třeba i těmi, které neznám. Nevím, co je to za večírek, nevím, co tam bude za lidi, nevím, jakou budu mít ten večer náladu. Takže na jednom večírku se budu bavit třeba jen s jedním člověkem nebo budu stát úplně stranou a jen pozorovat, na druhém se budu bavit s mnoha lidmi včetně cizích... Výběry obecného typu "buď - a nebo" jsou mi proti srsti. Něco jiného by bylo, kdybych u všech otázek mohla odpovědět procenty nebo např. stupnicí 1-10, jak často něco dělám nebo co je mi obvykle milé nebo nemilé.

LISTIKUS: Temi pohlavnimi rozdily v osobnosti se mysli pet psychickych dimenzi nebo to ze se lidi vnimaj nevnimaj osobnostne pohlavne odlisni? (vidim tam nejak ten faktor spolecnych asociaci v tradicnejsich gen. ideol., ale nepripada mi, ze by to cokoliv ukazovalo.. vnimam ucelovost autoru)
A kdyz uz polemizuju - asertivita - zenam se prisuzuje jiny typ asertivity nez muzum.. jednim z prikladu - mezi zenskou asertivitu se pocita treba strategie vrteti psem.. tak zase nevim, jak chce autor/autori ukazat na neco podle testu, co ma pro muze zeny jine podminky.
No a neposledne - utlocitne lidi nevnimam jako prijemne.. asi ze je utlocitnost s prominutim zasrana histerickymi vykony utlocitnych lidi.. (ale fandim tem, co to maji jinak)

níže popsané metaanalyzy jsou porovnávány z ruzných testů a srovnány pomocí d statistiky ( kdy se bere v uvahu směrodatná odchylka a průměr, střední hodnoty) tj. interpretace je vždy: o kolik procect převyšují subjekty B průměrné hodnoty subjetku A.

Tak tolik nezaleží na průměru jako na rozptylu hodnot

Složka extroverze, jež se mezi pohlavími nejvíce lišila, byla asertivita d=0,50 ( 69% můžu je více asertivnější než průměrná žena). Složka příjemnosti, která se mezi muži a ženami nejvíce lišila, byla útlocitnost d=97 ( 84% žen je více utlocitných než průměrný muž) ( Alan Feingold z Yeal, 1994)

Jiná studiu u 23000lidi z 26 kultur. ( Costa, Terraciono a McCrae 2001) pohlavní rozdíly v osobnosti se více projevují spíše v ekonomicky vyspělých zemích s liberalními gend. ideologiemi ( usa, evropa - muži a ženy připisují rozdily v chování více vnitřním faktorum - osobnostím vlastnostem) oproti zemím s tradičními gen. ideol. ( muži a ženy připisují rozdíly silným tradičním gen. rolim)

K těm psychologickým rozdílům jedna zajímavůstka: nedávno jsem kvůli televiznímu psychologickému pořadu absolvovala testování MBTI (u nás to dělá např. Michal Čakrt). Jsou tam čtyři kritéria: extravert-introvert, intuitivní-smyslový, myslící-cítící, systematik-chaotik. Mezi muži a ženami nejsou v žádné z těchto kategorií rozdíly (např. muži vůbec nejsou extravertnější než ženy) s výjimkou kategorie "myslící-cítící", kde 60 % žen spadá do skupiny spíše cítících. I to může ovšem být dáno kulturou a výchovou. Z toho, co se tu píše, je krásně vidět, jak se kategorie maskulinity a femininity, před sto lety tak evidentní, postupně rozpouštějí a vlastně z nich nic nezbývá.
šlení-cítění, sl

ECLECTICA: Asi mám málo prolaktinu ;-)

ECLECTICA: bo v realu: MtF jsou prvni pul roku na hormonech sebelitujici, depresivni fňukny a FtM jsou zase nesnesitelni namachrovani machove :ROFL

KAWALSKI: moje osobní teorie je, že základem je právě ta souhra hormonů a způsob, jakým jsou vyyvinuta příslušná mozková centra, která podléhají pohlavnímu dimorfismu (zkusím o tomhle zjistit víc). To nám namíchá takovou tu "biologickou" maskulinitu/feminitu. Pak přijde kultura, která si z nějakého důvodu zafixkovala, že muž se správně chová takto a žena zase takhle a snaží se jedince ohnout tak, aby do té kategorie zapadal.




LISTIKUS: já bych ty hormony nepodceňovala. Třeba lidé podstupující změnu z muže na ženu z počátku hormonální léčby trpí velice často emocionální nestabilitou právě v důsledku podávaných hormonů.
U biologických žen se během čtyř týdnů velmi kolísá produkce hned několika hormonů (estrogen, FSH, LH, progesteron). Ženy mají navíc několikrát vyšší hladinu prolaktinu, který ovlivňuje například sklon k plačtivosti.

LISTIKUS: to nejsou emocionalni problemy :-D spis podrazdenost pred mences, nic vic :-D

a pro zamezení komentáře. Jde o hodnoty = součet hodnot dá poměr mezi skorem F a M

Potom M a F se překrývají,,,,, nikoliv odpovídají

KAWALSKI: Nesváděj své emocionální problemy na hormony =o)))

dvojdimenziální koncept maskulinity a feminty:

maskulinita vysoké skore x feminita nízké skore..... maskulitní jedince
Maskulinita vysoké skore x feminita vysoké skore.... androgynní jedinec

Maskulinita nizké skore x feminita nízké skore......nevyhraněný jedinec
Maskulinita nizké skore x feminita vysoké skore...feminní jedinec

KAWALSKI: jsem to vzala vylucovaci metodou a nezustala mi dimenze ani jedna :-D

LISTIKUS: tak jsem silny extrovert, silne privetivy, docela nesvedomity, emocionalne nestabilni ( vlivem zenskych hormonu ) a otevreny tak akorat ( tedy lenoch od prirody ), co jsem? :-D

přesně se to nazývý Velká pětka: 5 základních dimenzí lidské osobnosti: EXTROVERZE, PŘÍVĚTIVOST,SVĚDOMITOST, EMOCIONÁLNÍ STABILITA, OTEVŘENOST K ZÍSKÁVÁNÍ NOVÝCH ZKUŠENOSTÍ.
Maskulinita se silně překrývá s extroverzí a emocionální stabilitou, a feminita se překrývá s přívětivostí a v menší míře také se svedomitostí

LISTIKUS: Co jsou ty základní psychické vlastnosti?

LISTIKUS: no to je zajimava otazka. Z psychologie je to nejak tak, ze muzi maji vetsi primocarost ve sledovani cile/vysledku. Zeny se zase vice zameruji na dobre vztahy pri cinnostech. Dodavam imho ;). Do dneska mi ale pripadalo, ze clovek, kterykoliv, ma v sobe jak tu masculinni tak feminni, ktere pouziva podle situace a okolnosti. Hraje roli, ktere z nich da vetsi prostor, jestli mezi nimi neni konflikt, jestli tu druhou musi odstrcit stranou.. ve ktere z nich se citi lip. Pak mi jeste pripada, ze kdyz se mezi nima sama "prepinam", tak to okoli nijak nekomentuje, nereflektuje.. takze si vpodstate pripadam, ze si hraju s necim, co stejne neni vnimano.. mozna ze to ani neni ;)