GEKKO: Třeba tak, že mezi lidmi existují dva póly - vyhraněná homosexualita a vyhraněná heterosexualita, což jsou lidé, kteří se 100% chovají homo nebo heterosexuálně a zbytek lidí se pohybuje někde mezi těmito póly...

JAGA:
Co myslíte, platí to?

nepochybne. ale jen pro ty na urovni bonobu :-)

GEKKO: ... a naopak :)

ECLECTICA: No jo, ale to je taky něco jiného. S tou G/L kulturou se zcela jistě neidentifikují ani všichni gayové a lesby :)

JAGA: bonobové nejsou žádná mára, ti sexem řeší všechno, řekla bych :)
Nicméně dle mnohých sexuologů (a patří mezi ně i Hanka Fifková) bisexualita vůbec neexistuje, pouze neprofilovaná orientace, ale myslím, že mnozí by se proti tomu tvrzení zásadně postavili.


GEKKO: na druhé straně, existuje tu i jistá gay / lesbická kultura a identifikovat se s ní je u mnohých možná skutečně otázka psotoje a rozhodnutí.

JAGA: s temi sny bych i veril, ze je to pravda, alespon ja to tak mam :-D tedy ne u homosexuality, ale tak sexualita je porad sexualitou ;-)
jinak souhlaism s gekko, biologicka predispozice k bisexualite je dle me blbost, presne z toho duvodu, jak gekko pise ;-)

JAGA: Kdyby to s tou predispozicí k bisexualitě doopravdy fungovalo, jak pak vysvětlit, že se vždy najde určitá skupina lidí, která se chová výlučně homosexuálně a to i v prostředí, které homosexualizu tvrdě postihuje (např. Írán). Věřím, že většina lidí je schopná se chovat bisexuálně, když na to přijde, ale chování nemá s orientací moc společného.
A ano, sny nejsou pod takovou kontrolou vědomí a pak snadno vypluje na povrch i to, co člověk sám před sebou skrývá

ECLECTICA: Podle mě je docela možné, že lidé jsou původně (biologicky, geneticky) predisponováni k bisexualitě (viz šimpanzi bonobové), ale ty kulturní zábrany jsou opravdu silně zakořeněné, takže ne každý to dokáže (např. já ne). Nebo: někde jsem slyšela, že homosexuální/bisexuální sklony se poměrně spolehlivě dají poznat ze snů (zda má někdo homosexuální erotické sny a představy). Co myslíte, platí to?

spis nez prirozene smerovnai bych to videl na ovlbu "z nutnosti", hlavne u zen, treba tyranych, ty si vztahem s jinou zenou naplni voji citovou potrebu vztahu, mozna i tu sexualni, ale u muzu si to nejak nedokazu predstavit....vybrat si byt gay a tak z pozice toho nahore ( hetero macho ) klesnu na uroven nekoho pode mnou ( gay )...ale treba budou mit take sovje duvody ;-)
kazdopadne tihle lide by meli byt uprimni minimalne k partnerum, pac tech se to asi dotkne nejvic ( jak v intrimni oblasti, tak ve vztahu )

KAWALSKI: bingo.

ECLECTICA: myslis tim, ze si clovek sam vybere, ze se bude chovat homosexualne? tedy ne vyber orientace, ale vyber chovani?

Tak mě napadá, co si myslíte o homosexualitě jakožto volbě (klidně i s politickým podtextem, jako je to mu u lesbického feminismu)? Myslíte, že to je možné? Nebo je to jen racionalizace přirozeného směřování dotyčného/dotyčné?

byla tu zminovana vojna u MtF....tak tady se o tom mluvi ;-) http://www.ceskatelevize.cz/program/diagnoza/20.06.2006-08:40-2/video/

LA_BETE: "tradiční hodnoty" = to, o čem se mluvčí bojí přemýšlet; narušování spočívá právě v nucení přemýšlet. A jak říkal už TGM: "Myslet bolí." ;-)

LURA:
Ohrožen tím není nikdo, kdo se nepovažuje za z principu nadřazeného.

jenze takhle to brat nelze. rec totiz neni o jednotlivcich, ale o parech. to, ze jeden par nebereme jako rovnopravny s jinym parem neznamena ani v nejmensim, ze nejsou rovnopravni vsichni zucastneni jednotlivci.

& abych to ukazal na prikladu, pokud se zakazou adopce stejnopohlavnim parum, jsem tim ja jako heterosexual postizen uplne stejne jako jiny homosexual. ani jeden z nas nemuze adoptovat s partnerem stejneho pohlavi. & na druhou stranu, homosexual ma stejne pravo jako heterosuxual adoptovat v paru nestejnopohlavnim.

ta chyba je v tom, ze z paru redukujes na jednotlivce.

TMA: I když bude mít celý svět právo psát básně, tak jen někteří to skutečně učiní a zase jen někteří z nich budou psát dobré básně. Samozřejmě, když bude mít právo psát básně jen třeba sto lidí, tak konkurence nebude tak veliká a tudíž i příšerný básník bude básníkem, protože je tím privilegovaným.
Nějak se mi z duše protiví tohle rovný a rovnější - možnost by měli mít všichni, jak s tím naloží, je věc druhá. Ohrožen tím není nikdo, kdo se nepovažuje za z principu nadřazeného. A pokud se apriori za nadřazeného považuje, tak je jen dobře, když se mu dá najevo, že není. Stejně tak, když se zrušilo otroctví, mělo dost lidí problém s tím, že "klesli" na úroveň bývalých otroků, protože mají stejná práva. Nepochopili, že se tím nestávají horšími, ani ohroženými, že prostě jen někteří další lidé byli uznáni lidmi...

Tož není to nic moc, ale opět odkaz na můj blog:
http://eklektika.bloguje.cz/838299-v-zajmu-zachovani-tradicnich-hodnot.php

MADELEINE, HELA: Ale pak už nebudou o sobě moci tvrdit: "já jsem lepší / víc člověk než Franta, který psát básně nesmí."

Nechápejte mne špatně, já neobhajuju, že je to dobře, takovýhle pohled na svět. Nicméně již mnohokrát jsem se setkal s tím, že se jedinec vymezoval vůči svému okolí právě pomocí poukazu na svoji výlučnost, vyjímečnost a speciální postavení.

Já jsem horník a kdo je víc?

My můžem, ale Mívek nesmí.

To oblečení něco stojí. Boty, šaty, košile. O mně se nedá říct, že bych chodil jak od táboráku. Pánové, nechci se vás dotknout, ale kdo z vás to má?

ECLECTICA: Každé právo je vlastně privilegium. Všechna práva jsou dána nejakou autoritou. Právo svobodně vystupovat za sebe před úřady není vrozené, otroci (a donedávna ženy) ho neměli. Ostatně děti ho nemají dodnes. Právo na spravedlivý proces také není vrozené. V některých zemích neexistuje a i v těch, ve kterých nominálně existuje jsou pochybnosti, zda skutečně neco zaručuje, nebo je to jen prázdná proklamace. Jediná vrozená práva jsou fyzikální zákony.

TMA: pak to ale není právo, ale privilegium, nebo ne? Nejsem v těchhle věcech moc kovaná.


MADELEINE: ano, v tonhle případě tomu tak je a prosazovatelé zákona se ohánějí "tradičními rodinnými hodnotami" a podobně. Zřejmě předpokládají, že pokud bude homosexualita vnímaná jako normální, společnost se rozloží (ovšem ty mechanismy, kterými by k tomu mělo dojít, mi jaksi unikají).
Za nejhorší považuju to, že zákon má v podstatě potenciál kriminalizovat homosexuální chování na veřejnosti (i to, co neodporuje běžným zvyklostem, tj. držení se za ruku, objímání, polibek na uvítanou a rozloučenou apod.), protože i to lze považovat za propagaci homosexuality, že ano.