STQ: ja to vzdycky delal strojne, pokud myslis vyrobu samotneho razniku, rucne se ryje dneska uz jen malokde, nejcasteji na zbrane. kombinovane to je skoro vsude, protoze se vetsinou jedna o kusovou ci zakazkovou vyrobu, nema dalsi automatizace krome samotne vyroby uz smysl protoze by se nikdy nezaplatila a dokonceni je pak rucni, coz uz je pak vetsinou jenom ocisteni, srazeni hran, lesteni atd. skutecne rucne se dneska ryji jen umelecke rytiny (nejcasteji na zbrane) a to jeste malo kde, i u umeleckych rytin to je casto 90% strojni prace a 10% rucni prace ktera tomu da ten spravny neexaktni nadech. Mluvim samozrejme o komercni vyrobe.

Horsi to je s rezbarstvim, to se srtojne rucni rezba napodobuje velice spatne, protoze drevo klade v ruznych smerech a mistech ruzny rezny odpor a rozdil mezi strojni a skutecne rucni rezbou je mnohem patrnejsi, protoze stroj ruznou strukturu a hustotu dreva v ruznych mistech nerespektuje.

JVCNC: todle se dela rucne...

JVCNC: tepelný zpracování neni problem to já udělám,... velký cca 6x6mm, už jsem dostal radu na ID Bublinky... hloubka reliefu je třeba aspon 3mm...

WOJTYLA: to zalezi od velikosti ktera z puvodniho dotazu neni zrejma, kdyz to je male tak se da i rucne, pak potrebujes rytce, coz se dneska shani uz hur nez CNC (jestli se ale nepletu tak tu na nyxu aspon 1 byl), jestli to je znaceni do nozu, tak to nemusi byt ani moc vystouple, tudiz ani moc casove narocne ani pro rytce ani pro cnc. Chtelo by to pak asi i zakalit aby to neco vydrzelo, coz udela zmeny ve vyberu materialu, ne kazda ocel je kalitelna, co je vhodne na razniky se da dohledat v tabulkach v urceni pouziti u trid materialu.

JVCNC: měl jsem namyslim spíš nekoho kdo to udelá ručně... i když vlastně nevim proč?:-) mely by na tom bejt dve "loga" nebo značky nožířský...

WOJTYLA: jak velke a co na nich ma byt..? to se pak radi tezko, nejspis ale hledas nekoho s ne uplne domaci cnc frezkou (napr nastrojarny nebo obecne firmy kere se zabyvaji zakazkovou vyrobou na cnc a maji stroje dost schopne chroupat i nastrojovou ocel), prestoze takovi lide byvaji inteligentni, porad jeste neumi cist myslenky, takze doporucuji pripravit i nejaky vykres nebo 3d model a az pak teprve poptavat, kdyz neni jasne co presne po nich budes chtit, tezko ti rekne cenu nebo jestli to vubec delat bude

zdravim přátelé, shánim nekoho kdo by mi udělal raznice dvě. Razilo by se s nima do horký oceli. Díky za každou radu

WAMP_ELF: Možná by takováhle hlína stačila? A měl bys to bez problémů Každopádně principy odvzdušňovacích kanálů a provedení polovin měly být stejné.
making a delft clay mould for casting a ring
https://www.youtube.com/watch?v=BlMTgNc4l5Q

AGOG: 22ct od 24ct nepoznas, takze to by mozna fungovalo. ja nekde nedavno cetl clanek o tom jak se delalo ze zlata o nizsi ryzosti ale u ty vysledny veci se pak vyleptal povrch o vsechno-krom-zlata, takze povrch pusobil jako ryzi zlato, moznas na to narazil taky...

STQ: To je blbé. Znám taky původní.
Jo a z toho čistýho se to setře snadno. To nic, historicky prý co se týče inlaye Japonci používali slitiny který patinovat jde na vzhled 24ct.

AGOG: jj, ale puvodni verze, tohle je nejaky novy slozeni ktery mi ani na stribro nefunguje jak ma.

STQ: Tohle? http://advantage-fl.cz/eshop/chemie-pro-zlatniky/moridla-a-patiny/oxidacni-moridlo
To není to co hledám, vyzkoušeno.

AGOG: tak mam novej poznatek k tematu :) ted jsem s cistym zlatem delal a navzdory vsem ocekavanim na nej funguje normalni patinacni cinidlo na stribro z ADV, trochu ztmavne a trochu zmatni, mozna je to to co hledas. nevim jak moc je ta vrstva oteru-vzdorna (na vnitrek prstenu bych to asi nedaval), ale kazdopadne to pak vypada jinak nez 24kt...

STQ: Tohle bylo ale v rámci jednoho procesu. Aplikace přímo na kus bez kyseliny. Jen trochu tepla. Tak aby se dal napúatinovat třeba jen inlay lokálně. To nemůžeš dávat do kyseliny.

WAMP_ELF: dětskej pudr nebo pavuňový výtrusy? Jako vážně?

WAMP_ELF: v podstatě mě nejvíc zajímá čím to poprašuje?
Sand Casting Aluminum Part 1, Making the Form Mold
http://www.youtube.com/watch?v=H91I5oGpr_U&t=4m6s

AGOG: tak to me jedna vec napada. stribro samo o sobe nejde patinovat matne, krom pripadu, kdy je po vytazeni z kyseliny (sirovy), tzn neni stribrny ale ma na sobe vrstvu bilyho oxidu. pak ma tendenci mit po patinaci matnej vzhled. dokazu si predstavit, ze slitina stribra a zlata chytne matne oranzovou barvu pokud ji vyndas z kyseliny a pak napatinujes...

tak trochu základů odlévání. Navedl by mě někdo k přesnému návodu na výrobu dvoudílné pískové formy? Poprvé bych asi zkusil na ztracený vosk ale rád bych vyzkoušel i dvoudílnou formu. Stále to sám hledám a asi i najdu ale pokud máte v hlavě někdo nějaký vhodný odkaz.. Jsme to na škole brali dost okrajově a jaký já byl student že :/..
Plánuju dělat pár bronzových lukostřeleckých prstenů a podobný píčovinky. Písek mám od kamaráda zvonaře, takovej plastickej červenej (ptát se ho na postupy zatím nechci, stačí že jsem ho outsourcoval o ten písek :P )
bronz bych použil B20.

STQ: Nemam. Oranžově matný :-)
Důležitý je ten mat.

AGOG: tak nahod fotku jak takovy antique 24ct zlato vypada, je dost mozny ze to pujde i mistnima chemiema

POOWL: diky!

STQ: Tak nebylo čistý, ale mix cca 80-20 Au,Ag a výsledná barva byla antique 24Ct. Byla užitá japonská patina. Bohužel mimo japonsko prakticky nemožné vytvořit, protože ingredience nemají mimojaponský ekvivalent. Čistý zlato nejde, ale slitiny okolo 90-95% Au už jo. Takže věděl by někdo? Pro restaurátory by něco i u nás mělo existovat.

STQ: Jj je to tak.
Vyvalcuj to na co nejtensi plech a pak do ohraty dusicny...

Kvartace

Ve středověké Evropě se objevila ještě třetí obdobná metoda, tzv. kvartace. Zlato se při této metodě tavilo s nadbytkem stříbra. Výsledek se poté vystavil kyselině dusičné (známá až od 14. století), se kterou za horka zreagovalo všechno kromě zlata. Nadbytek stříbra (nebo jiného kovu) bylo potřeba přidat z toho důvodu, aby po provedení této metody zůstalo zlata tak málo, aby „nedrželo pohromadě“, tj. kyselina pronikla celým objemem a zreagovala opravdu se vším (tj. na počátku bylo třeba připravit směs/slitinu tak, aby v ní zlata bylo jen málo; zlatá mince s trochu příměsi takto posuzovat nešla). Co zbylo na konci, bylo už každopádně jen zlato.
Stříbro použité ve velkém množství při kvartaci bylo ovšem recyklováno jen se ztrátami, postup byl proto finančně náročný. Nepoužíval se ani tak k oddělení směsi, ale k relativně přesnému stanovené množství zlata ve zkoumaném vzorku.

Vlastně v aqua regia alias lučavka královská což je mix čisté kyseliny dusičné a chlorovodíkové.

Zrovna to konzultuju, jakmile je to jednou slitina zlato navázané chemicky na stříbro nejde rozpustit jen stříbro. Musí se to rozpustit v čisté kyselině dusičné a pak elektrolýzou vyseparovat zlato.

panove povedlo se mi dneska omylem stavit dohromady docela dost zlata se stribrem a potreboval bych vyseparovat zlato nazpatek. docetl jsem se ze kyselina dusicna by mohla sezrat vsechno a nechat jenom cisty zlato - je to realnej predpoklad nebo je tam nejakej hacek? pripadne existuje nejakej rychlejsi a snazsi domaci zpusob? dekuju dekuju :)