Takže tady odpověď Evy Fraňkové, velmi zajímavé.
"zrovna jsem o tom psala kousek do disertace, tak posílám dva odstavce k výkladu degrowth v jiných jazycích a možnostem překladu do češtiny. ještě jednou jsme to včera probíraly s Naďou Johanisovou a shodly jsme se, že optimální varianta je "udržitelný nerůst", případně v dalším textu zkráceno pouze na "nerůst". předtím jsme obě používaly i "ekonomický nerůst", ale z absolvovaných debat je zřejmé, že je dobré zdůraznit rozdíl mezi recesí/krizí (tj. nerůstem HDP v rámci současného ekonomického systému), a nerůstem jak o něm mluví nerůstové hnutí (tj. onen udržitelný, myšleno environmentálně udržitelný a sociálně spravedlivý) nerůst, který zahrnu je systémové změny, jejichž cílem je právě (ještě větší) krizi pokud možno předejít. V tomhle smyslu nám přijde "udržitelný nerůst" lepší než "ekonomický nerůst"
Jak uvádí Latouche (2010: 519-520), francouzský pojem décroissance neznamená pouze snižování růstu, ale také jisté jeho opuštění, distancování se od něj. Oba sémantické významy (vlastní materiální snižování ekonomické produkce, i více abstraktní/morální distancování se od růstu či závislosti na něm) fungují obdobně ve všech latinských jazycích: decriscita (italsky), decrecimiento (španělsky) či decreixement (katalánsky). Naopak překlady do germánských jazyků činí problémy, a obdobn ě v angličtině pojem degrowth nevyjadřuje přesně onu kombinaci snižování a zároveň odklonu. Formálně významově přesnější by tedy podle Latouche, jak ostatně navrhuje i van den Bergh (2011), byl pojem a-growth, analogický např. a-teismu, tedy ne odpor, ale prostě opuštění, konec zájmu o dané téma. Latouche ale s tímto není jazykově spokojen, a ze všech nedokonalých anglických variant (decrease, decline, shrinking či třeba diminishing) stále upřednostňuje degrowth. Jako zajímavost pak uvádí návrh svého japonského překladatele použít hudební termín decrescendo. Kallis k tomuto tématu uvádí, že ono Latoucheovo „a“ (analogické ateismus) nevyjadřuje nezájem – tomu by jazykově odpovídal agnosticismus. Latouche podle něj naopak prosazuje aktivní proces osvobození našich myslí („decolonisation of the imaginary“) od myšlenek, představ a institucí založených na logice růstu, produktivismu a akumulace pro ně samé. V tomto smyslu podle něj anglické „de“ reprezentuje vhodně onen aktivní rys osvobozujícího procesu: musíme se zbavit imperativu růstu, v rámci našich institucí i našich mysl&iac ute;. (Kallis 2011: 877)
V češtině je překlad také problematický. Slovo nerůst má totiž nejen výše zmiňované nedostatky, ale navíc neznamená nutně snižování (jako v případě degrowth a všech z latiny odvozených variant), ale může znamenat i ustálený stav či stagnaci, tedy cokoli kromě vlastního růstu. Svým způsobem to může být bráno jako výhoda (viz debata mezi degrowth a Dalyho steady-state), vzniká zde nicméně nepřesnost, kterou je třeba brát na zřetel. Jiné jazykové varianty (např. pokles, snižování, úbytek či v druhém významu např. odklon) pak myslím nevyjadřují odpovídající konotace. Profesorkou Librovou navržený odrůst je sice významově přesnější, působí ale spíše humorně a neumožňuje intuitivní (byť často zjednodušené) pochopení. Např. Naďa Johanisová (SG, Kulturní noviny) používá slovní spojení ekonomický nerůst, které zdůrazňuje primárně ekonomické významové a argumentační souvislosti. Zde citované zdroje ale často používají krom samotného degrowth spíše spojení sustainable degrowth, ted y udržitelný nerůst. V rámci odlišení komplexní ideje a argumentace nerůstového hnutí od "prosté" ekonomické recese (tedy nerůstu ve formě poklesu HDP) se tedy jeví jako nejvhodnější spojení udržitelný nerůst. Nezapomeňme ale každopádně, že vždy, když v češtině napíšeme v tomto kontextu nerůst, znamená to ve významu původního jazyka publikace pokles či úbytek."