Vždycky se mi líbí, jak „politici“ jezdí z Brusele za účelem přesvědčit svoje voliče o nějakém tom nesmyslu nějakého nevoleného úředníka nebo bůhví koho .
Pak třeba jezdí zpátky a zpytují svědomí, že nedokázali dostatečně „vysvětlit“, „přesvědčit“ své voliče a že je na tom potřeba dále pracovat. Nic o tom, že třeba to, co „vysvětlují“ je naprostá kravina nebo že to jde proti zájmům těch, co je volili, či proti zájmům většiny ve své zemi.
Nepopírám, že komunikace by měla probíhat mezi politikem a voličem oboustranně. Politik je tu ale především od toho, aby reprezentoval zájmy občanů, dokázal je poslouchat a formulovat a prosadit to tam, kde může a ne vysvětloval jakési věci, o které nikdo nestojí či prosazoval nějaké cizí zájmy z jakýchkoli bohulibých důvodů. Najímal si na to PR agentury a platil pár pomatenců z neziskovek, kteří mu budou dělat souhlas veřejnosti. Společnost pak může nést plně důsledky rozhodnutí, učit se a v příští svobodné volbě rozhodnutí korigovat.