CORNELA: hele, já jsem taky ráda, že mám svůj pokoj... dospělo to tak daleko, že si nejsem jistá, jak budu snášet, až se sestěhujem s přítelem a o svoje soukromí přijdu, že už nebudu moct mít nikdy asi celou jednu místnost jen a jen pro sebe... asi divný uvažování, a možná to ani nebude tak těžký... jenom mě to tak napadá, no. Mám taky ráda svůj klid, mám ráda ticho... anebo takovej ten pocit, že sice je plnej dům, jsou slyšet hlasy, šum, živo, ty lidi jsou všude kolem, ale já jsem ve svojí místnosti a mám pohodu a můžu, když chci, jít mezi ostatní a když nechci, tak jsem ve svým... ale to je spíš moje introverze podporovaná tím jedináčkovstvím, než že by to přímo vyvěralo z jedináčkovství.