Kamarádka teď psala na Facebook, jak chystala narozeninovou oslavu pro dceru a pár jejích kamarádů. Den před oslavou (!) se jí sešly maily od rodičů, že jeden je celiak, druhý vegetarián, třetí nedostává sladkosti a čtvrtý preferuje celozrnné pečivo. No doprdele už! Člověk by jim nasral a přesunul oslavu do mekáče, ale když nechce ublížit tomu svému dítěti.

MAR_TINA: Co by, pohádají se tam a řeší zdlouhavě na internetu, jestli tam dítě vůbec pouštět. Proč si nechat problémy jen v otázce výživy, když se dají zatáhnout i do rodinných vztahů a vlastně celého života.

TAPINA: Vždyť tam nemusí chodit. Nemusí dávat dítě do levné / dotované státní školky a nemusí dítě jíst ve školní jídelně.
Jojo, pamatuji se děti prvních vegetariánů a makrobiotiků (tenkrát letělo to) na gymplu. Žraly jak filcky v čubčím kožichu, kdykoli byly někde na návštěvě. A zrovna tyhle děti nedostávaly téměř žádné kapesné, asi se fanatičtí rodiče báli, že si koupí hambáč nebo tatranku.

Jinak si myslím, že stravování ve školce právě zmírní dopady těhle poblázněných rodin. Já nechci žádný cukr, já nechci vepřový, já žádný maso, já žádný mlíko a žádný zlý lepek... To jídlo není vymyšlené špatně a generace po něm dobře rostly a netloustly. (Ač to bylo tenkrát teda dost hnusný, ale to až ve škole). Četná obezita u dětí se objevila 40 let po první školní jídleně.

A vegani vedle v klubu už se můžou z toho článku v Lidovkách posrat. Nejsme jako lidstvo schopní se domluvit ani takobé blbosti, jako hromadné stravování jednou denně. Máme našlápnuto k tomu, že školní jídelny nebudou, jako už různě v zahraničí nejsou, a dítě bude jíst to, co mu dají rodiče z domova, nebo si může koupit něco v nejbližším fast foodu.

Proti pití čisté vody ničehož nic. Je to dobrý návyk. Voda je k dispozici všude, nezasírá nevyčistitelně flašky, zažene žízeň, plus ty zubní kazy jsou asi opravdu víc ze sladkého pití, než ze sladkého jídla. Nešílím z toho, že dítě ve školce dostane šťávu, ale šílela bych, pokud by nebylo schopné pít neochucenou vodu.
No a jinak razím princip konzumovat z maximálního procenta věci připravené doma ze základních surovin, a kašlat na to, co je v tom nepatrném zbytku.

MAR_TINA: ono teda u velké části kupovaných zpracovaných potravin by člověk potřeboval minimálně příručku mladého chemika, aby zjistil, co je vlastně ve složení... což mně osobně vadí víc. Ne že bych kvůli tomu vyšilovala, ale kde to jde, dávám přednost tomu, když děti jedí věci, jejich ingredience jsem schopná vystopovat k věcem, které lze v přírodě vidět nebo jejichž výrobní postup dokážu jednoduše popsat. Takže třeba radši než sirup s konzervanty bych byla, kdyby dětem dávali klidně i slazený ovocný čaj (a pití výhradně čisté vody cpou do rodičů horem dolem dětští zubaři).

Plus si myslím, že onen strašák dětské obezity není ani tak z cukru, jako spíš z tuku a z celkových mizerných stravovacích návyků celé rodiny. Nevyskytuje se zpravidla chudák malý tlouštík v rodině štíhlých lidí, kteří nepřistoupili na pití vody bez sirupu.
(onehdá jsem viděla v rodinném hracím centru holčičku asi desetiletou, která už měla ty vyčvachtané nohy do X, které se musí ve stoje kolenama opřít o sebe. Té mi bylo líto. Ale její maminka seděla vedle u stolu a zabírala celou jeho boční hranu, místo aby řádila s dítkem na prolézačkách, které jsou dimenzované do 80 kg. Té mi bylo líto taky :D

MAR_TINA: velmi zajimave, diky!

MADIETTA: taky tak. Vylouceni aspon jedne (nejlepe mnoha) potravin z jidelnicku se zda nezbytnou soucasti zivota moderni rodiny :-) Pripadam si vzdycky tak neuvedomela, kdyz jime vsechno.

MAR_TINA: Jo, je to čím dál rozšířenější. Kdykoli dávám dítěti gumového medvídka, nalévám šťávu nebo přidávám marmeládu do jogurtu, připadám si jako matka-vyvrhel.

MAR_TINA: a on vlastně není celý. Zbytek zde

• ČlánekLN2.jpg
• ČlánekLN.jpg

já si to odložím tady, myslím, že sem takový článek vlastně patří.
Strava válečných zajatců? Nechte dětem maso a mléko | Zdraví | Lidovky.cz
http://relax.lidovky.cz/...nechte-detem-maso-a-mleko-fsn-/zdravi.aspx?c=A150912_103835_ln-zdravi_sij

A trendu, kdy matky kontrolují stravu batolat a hystericky se bojí cukru (bílé jogurty, čistá voda, nikdy sladkost, žádé pečené domácí "buchty", šílení ze šťávy nebo sladké svačiny ve školce) jsem si už všimla.

ARGANNAH:
A co zanedbaný sex?

ARGANNAH: Nějak takhle to vnímám. Člověk potřebuje mít v životě jistou míru pohody. Pokud faktorů nepohody je příliš mnoho, někde to začne skřípat. A jedno jestli v malém - Jdu-li na výlet, potřebuju mít pití, svačinu a být vyčůraná* a pak zvládnu nepřízeň počasí anebo dlouhou trasu - anebo velkém - Mám-li obrovské množství práce a k tomu vařím nemocné matce, těžko si zvládnu odříkat nákup drobností pro potěšení a těžko se donutím vstávat brzo a běhat po ránu.

U obézních lidí bych jako cestu viděla stabilizovat nehubnoucí kvalitní jídelníček plný oblíbených jídel včetně sladkosti občas apod. a nějaký ten příjemný pohyb v rozumné míře - chápaný jako odměna a relax. Jakmile nastane období askeze, dá se držet na téhle normě. V období pohody a síly se z toho dají ubrat sladkosti, zmenšit večeře, přidat víc pohybu a hubnout. A kdykoli to změnit. Jen je potřeba umět žít automaticky a spokojeně s tou normální hladinou, která je ve skutečnosti docela velké množství kvalitního jídla.

*u mě je chtění čůrat obrovský nepohodový faktor :D

MADIETTA: tak jistě. ale myslím, že ten rozměr odpírání veškerého potěšení krom jídla a vlastně těžké životní askeze, to tu imho ještě v plné výši nezaznělo.