PHAILO: pokud jíš pod bazál, tělo se tomu přizpůsobí a zavede šetrný režim. A jelikož jíst takhle málo není dlouhodobě udržitelné, stačí začít jíst trošku víc, a hmotnost začne stoupat.

Mimoto, stres a nedostatek spánku ovlivňují sekreci mj. inzulinu, takže i při rozumném jídelníčku můžeš mít velké výkyvy jeho hladiny v krvi.

A v neposlední řadě, vzkládat někomu, jak je nemožný a líný, protože nedokáže shodit, není zrovna to, co by dotyčnému nějak přidalo.

Já si prostě myslím, že metabolismus jede na stejném principu, jako ekonomika v malém. Mám určité příjmy, mám určité výdaje. Když jsou příjmy vyšší, než výdaje, tak šetřím a narůstá mi konto v bance. Když jsou výdaje vyšší, než příjmy, konto klesá. Ale když jsou výdaje dlouhodobě nízké, tak se začnu bát, že se konto vyčerpá na nulu a já nebudu mít na živobytí, tak začnu šetřit. Koupím si levnější zboží, přestěhuju se do menšího bytu, místo autem začnu jezdit MHD nebo chodit pěšky - a moje výdaje začnou být minimalizované. Když pak jednorázově vydělám víc, stane se co? Nezjevím se ze dne na den zpátky ve starém velkém bytě, nepůjdu a nevykoupím jako smyslů zbavená obchody. Moje výdaje jsou teď malé, takže mi po vysokém jednorázovém příjmu prudce naskočí to konto v bance. A zůstane tam, i když se vrátím zase zpátky k tomu trvale nízkému příjmu.

PHAILO: Já se neobhajuju, nic jsem nikomu neprovedla, říkám jak to je a spíš hledám, jestli to někdo má podobně a jak z toho ven. Ale stejně mi nikdo nevěří, že 3x týdně chodím veslovat a na kruháč a se psy a s dětmi, že si vše vážím a jím mezi 7000-7800, jak jsem teď přibrala, tak mi Kalorický tabulky vygenerovali něco přes 8000, ale mám tam sedavý režim, jenže aktivní mi přijde příliš vysoký příjem. Tak si přidávámv den sportu 800kj. Já fakt nevím co dělat víc.

PHAILO: Hele, představ si, že si tvůj kamarád chce na zahradě zařídit bazén. Zade za tebou, abys mu poradil, a ty mu řekneš, ať vykope jámu a naplní ji vodou. Kamarád to udělá a po nějaké době si přijde stěžovat, že má bazén neustále plný hlíny, trávy a bordelu. Ty mu vynadáš, že musí přece bazén pravidelně čistit. Ono to udělá, ale postupně zjišťuje, že aby zajistil stabilní hloubku a kvalitu vody, musí nejen pravidelně vybírat bordel, ale čas od času bazén vypustit, vyházet usazeniny a znovu napustit vodu. Nakonec se takhle lopotí každý den. Po nějaké době si tě pozve na návštěvu, pyšný, jak to zvládá, a ty mu vynadáš, že voda je kalná a břehy nedrží pohromadě.

Samozřejmě, ten bazén bylo třeba vybetonovat, že. Tvůj kámoš se dře jak kretén s rozpačitým výsledkem, ze všech stran na něj přilétá kritika a přitom vtip je v systémovém řešení - že totiž použil postup, který je špatně už od začátku. A takhle přesně je to s hubnutím pomocí hladovění a jezení pod bazál (aka s "koncentrákem"). Ano, v zásadě zhubneš (stejně jako ano, tvůj kamarád má v zásadě na zahradě bazén), ale příšerně si zkomplikuješ život, přirozené procesy ti budou neustále házet klacky pod nohy a jakmile na chviličku polevíš ve snaze, je to okamžitě v pytli a musíš nasadit obrovské vypětí, aby ses vrátil zpátky do nějakého slušného provozního stavu. A Markysha je matka dvou malých dětí a polevit ve snaze se v takové situaci dá strašně snadno - stačí dementní den, kdy prcci nadprůměrně vyvádějí, jsou nemocní nebo v noci nespí.

CARODEJNICE: S Cornelou se určitě v mnohém neshodnu, občas jsme si tu daly strašně do držky, ale nikdy jsem ji neslyšela hlásat věci typu "je to sice nekorektní, ale v koncentráku se hubne, tak si z toho vezměte příklad."

Napíšeš do nebe volající věc a pak se divíš, že na to pobouřeně reagujeme, a vykřikuješ o tom, jak jsme frustrované a vybíjíme si to na tobě. Možná by naopak tobě pomohlo přehodnotit, co vlastně vyplývá z některých tvých příspěvků.

ARGANNAH: Samo o sobě ne. Musíš to pak dožrat.

DIVA: Určitě existuje, to nikdo nezpochybňuje.

ARGANNAH: Dlouhodobým hladověním opravdu nevytvoříš 160/120. Fakt ne.

PHAILO: Tam je vtip v tom, že v situaci dlouhodobého defacto hladovění organismu se stačí čas od času najíst o něco víc, než potřebuješ, nebo jíst stravu bohatou na tuky (a k obojímu máš mimochodem veškerou podvědomou motivaci a veškeré puzení, které je tělo schopno v dané chvíli vyvinout), a uloží se to způsobem, ke kterému by nikdy nedošlo, pokud by Markysha jedla dlouhé měsíce vyrovnaně, dobře a dost.

A mimochodem, tohle mám ozkoušené v praxi. Jako člověk, který dlouhá léta opravdu přibíral i "ze vzduchu", jak se nadneseně říká, jsem před pár lety podnikla experiment tohoto typu a v šoku jsem zjistila, že mohu klidně obden chodit i do cukrárny, a přesto se váha ani nehne, a nechodím-li tam, jde pomalu a klidně dolů. A stačilo k tomu jen cca půl roku nedržet žádné diety a najíst se dost.

Metabolismus fakt není žádný jednoduchý spalovací motůrek.