AIJA: to je právě to, co píše
TAPINA. Nejenže bych si teda musela hlídat příjem a složení, ale ještě kontrolovat hodinu pozření, a když to neudělám, tak jsem hadr bez vůle a je to moje vina, že jsem tlustá. Tenhleten pocit viny, kdy ti každý vysvětluje, co všechno děláš špatně, ale nikdy, nikdy ti neřekne, že něco děláš dobře, ten je fakt hroznej. Někdy už jsem z toho fakt zoufalá, zvlášť když se na mě někdo podívá a přesně vidím, jak si v duchu říká, no jo, další vyžraná prasnice, co žije z brambůrků a bonboniér.