POZITRON: Měla jsem dojem, že jsi ke mně kdysi na něco chodila, pokud to není pravda, píšu si a sorry. :)
Nicméně já si nemyslím, že jsi to psala adresně mně, vůbec ne, ani si to neberu nijak osobně( ne nad takové to obecné "ach jo, zase tohle"). Spíš si myslím, že na tomhle je nejvíc vidět, jak předsudky fungujou. Dokud mluvíme o nějaké obecné skupině lidí, dokud jsou to nějací "oni", je snadné mluvit o oprávněnosti předsudků. Ale je úplně něco jiného říkat to ostatním do ksichtu - ne "oni", ale "ty", ty jsi smradlavý, líný, hloupý, nemáš vůli atd. V tu chvíli si teprve člověk uvědomí, že mluví o armádě individuí, z nichž každé je jiné, každé snáší svou nadváhu jinak a každé je tlusté z trochu jiných důvodů (někdo je líný hédonista bez vůle, jiný je nemocný, další má ppp, další nemá prachy na kvalitní potraviny, další býval sportovec a když toho nechal, rozpadla se mu životospráva, další přestal kouřit, další sice moc nejí, ale pije osmnáct piv denně, další zajídá deprese, a tak dále).