TAPINA: měla bych to stejně kdyby mi k dětskému metabolismu neříkali, že moc jím, a k pubertálnímu a mladému normálnímu tělu, že jsem moc tlustá.
Tak jsem držela obskurní diety a... Tloustla. Ale do 25 to nebyla ani nadváha. Jenže jsem s bmi 23 až 24 a hlubokou nejistotou někam přišla a tam mi za peníze řekli, že mám sunfat 10 kg. Nejednou.

TAPINA: no jenze k te prasarne jsme se dostavali spis raritne, byli to takove vanoce a snickers byl kdyz tak misto obeda, takze vynechanej obed. Sladky denne ani nahodou, chipsy jen na silvestra a narozeninove oslavy. Alespon me mladi teda :) To tedka toho zdlabnu mnohem vic, protoze mi nic nebrani a je to tak nejak dostupnejsi.

Obezita mladých dřív nebývala. Ženské přibraly po dětech, po přechodu, ale ještě moje generace do takových 20 - 25 let nemusela váhu řešit, nijak zvlášt jsme necvičili (a to vzpomínané běhání po venku taky nebyla kdovíjaká fyzická aktivita), jedli jsme každou prasárnu, ke které jsme se dostali (a že to leckdy byly zpronevěřené peníze na obědy utracené za Snickersky) a furt v pohodě. Dnešní děcka jsou při podobném stylu života těžce obézní do patnácti (ale zase ne všechny, geny hrají velkou roli).

IOM_NUKSO: to sú imho 2 rôzne veci súčastne.
1. Zmena prostredia a práce, sedavé zamestnanie, reklamy na sladkosti, nedostatok dostupného zdravého jedla “vonku” a milión vecí. Tomu sa dnes hovorí tuším obezitologické prostredie.
2. Väčší tlak na štíhlosť a ideál krásy veľ 34, max 36. Čo s tým súvisí, lebo to je možné vďaka médiám, sociálnym sieťam a celkovej vyššej životnej úrovni.

Ženy v našej rodine boli vždy robustné, na svoje pomery vysoké. Pracovali na záhrade a na poli, ale aj vyzerali v strednom veku ako súdok v čižmičkách. Žiadna obezita, proste široká stavba tela + rezerva na horšie časy.
Ja mám robustnú stavbu tela, sedavú prácu a nadváhu o niečo väčšiu ako ony. Vlastne je to logické. Lenže ony vďaka práci mali o trochu menšiu nadváhu a nikto to až tak neriešil, lebo ľudia veľ 34-36 neboli považovaní za etalón zdravia (vojny, choroby, chudoba).

A samozřejmě v dobách hladomorů byla populace vychrtlá, takže jakmile bylo zas co žrát, okamžitě nakynuli všichni, jejichž těla to aspoň trochu uměla.

Jako chceme-li se bavit o obezitě žen, musíme především umět rozlišit obezitu, lipedém, lymfedém, svalnatou robustní ženu s vrstvou tuku, nebo třeba vytahanou kůži a povislá ňadra po mnoha těhotenstvích. On ten současný štíhlý a pevný ideál krásy odpovídá pubertálním a postpubertalním dívkám a je fakt jako bez diskuse, že krom těch dívek do cca 25 (nebo do prvního porodu) takhle prostě průměrná žena nevypadala NIKDY v historii. Velmi doporučuju zagooglit třeba první fotky Indiánek pořízené v 19. stol., jasně, jsou to trochu jiné somatotypy (ten výraz znám od Cajthamlové, snad ho používám správně) než my Evropanky, ale podle mě o množství tuku na běžném ženském těle prostě vypovídá víc než nějaké naše od stolu odhadnuté projekce, jak asi vypadaly naše prapraprapraprababičky.

Ale záběry z plováren ve filmech pro pamětníky ukazují o dost štíhlejší populaci, než teď.

IOM_NUKSO: ale vlastně tě nerozporuju. Jak lidem odpadl pohyb, bylo zaděláno na obezitu zejména u žen.
Nevím, jak to dokázaly, ale ani jedna moje prababička nechodila do práce.

IOM_NUKSO:

A do statistiky.
Prababička 1 - koule, chudá strava, málo pohybu pravděpodobně, 2 děti.
Prababička 2 - matlakoule (děsila jsem se jí :)), celý život v domě pro chudé, 5 dětí, chudá strava, pohyb pravděpodobně málo, domácnost, sice voda a záchod na dvoře, ale daleko asi nedošla, proč taky, nejbližší obchod a dost.
Prababička 3 - malá štíhlá běhavá žena, celý život v domku a obživa drobným zemědělstvím, strava lepší, co si vypěstovali nebo zabili, 2 děti,
Prababička 4, znám jen z fotek, vysoká, statná, ale netlustá žena. Žena živnostníka plus drobné hospodářství, domek, lepší pohyb, lepší jídlo. 2 děti.

Lidi, pronajměte si zahrádku :D

ELIZHANNAH: Ale vždyť to je klasika. Jak říkala památně před asi patnácti lety Cajthamlová, obezitologie je jediný obor, který z neúspěchu léčby obviňuje pacienta. Samozřejmě od té doby se hodně změnilo, ale stejně mají někteří doktoři pořád pocit, že "tlustí se jen vymlouvají" a "je to jednoduché, stačí chtít", takže když něco nehraje, je to tím, že pacient lže a nedělá, co tvrdí, že dělá. Zrovna včera jsem znovu sjížděla ta Havlíčkova videa o jojo efektu na fitness007 a on tam o tom přesně mluví taky: že čím déle se výživou zabývá, tím víc vidí, jak je to ve skutečnosti hrozně složité a individuální.

ANNIKA: to už zavání medicínským (a trenérským) gaslightingem

ACIDQA: tak to se nedivim, ze telo nabira, kdyz nejis od rana az do odpoledne, tyjo, vzdyt je to strasne dlouho