• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    ARGANNAHObezita
    rozbalit záhlaví
    BERUSKA_CA
    BERUSKA_CA --- ---
    DELIRIUM: Tuhle uvahu mam taky. Moji rodice taky praktikovali urazky, pry abych se nad sebpu zamyslela a chtela se jim zavdecit.
    Jak to dopadlo vime, oznamila jsem, ze jsou fakt zli. Za coz jsem dostala po tlame a zcela prekvapive, me to nezalilo pocitem lasky a poslusnosti :)
    ANNIKA
    ANNIKA --- ---
    DELIRIUM: Tak ono je to řešení, no "Dyt my jsme ti pořád říkali, ať nežeres, no, co můžeme za to, žes nás neposlechla" Done. Stejně jako na jakýkoliv jiný problémy, se nežádoucí chování zakáže a je to, ne? Jakypak s tím srani.
    DELIRIUM
    DELIRIUM --- ---
    ANNIKA:
    Tomu taky nerozumím. Možná si lidi mysleli, že čím víc se budou posmivat, tím víc se bude dotyčný snažit se napravit. Třeba batole, co z toho nemá ještě rozum, začne samo od sebe chodit nebo si dojde na normální záchod a pak po sobě splachne.
    Asi je sralo, že to chce nějaké úsilí, snahu, pomoc a ochotu z jejich strany. Takže to vysmivani je vlastně forma agrese, že bych s tím měla já, jako rodič, něco dělat, ale prostě se mi nechce, protože na to nemám čas. Tak se zahojim na tom diteti, co by ne. (Taková moje úvaha.)
    ANNIKA
    ANNIKA --- ---
    DELIRIUM: Nevím, upřímně to nechápu. Jak to ponižování, tak přístup - moje dítě má problém, super, pojďme se mu vysmivat. Já si myslet, že moje dítě frčí k obezitě, nechám si pindy pro sebe a celý rodině osekam sladkosti, přidám pohyb a upravím stravu (samozřejmě teď to ovlivním hodně, čím víc budou mít volnosti, peněz atd, tak už bude pole působnosti menší). Probereme, proč je dobrý nadváhu nemít, jak jsou fajn svaly atd. Ale jako že bych jakýkoli problém svých dětí řešila tak, že je budu shazovat, to fakt ne.

    Druhá věc jsou pak ty zavedený hlášky - ty ostudo, že děláš XY, že ještě nechodíš, že máš plínku, že jsi taková a onaka. To jsem jecela jak bansi, když dětem naši říkali. A tohle si myslím, že zle mysleny nebylo, že tady se nemyslí vůbec.
    DELIRIUM
    DELIRIUM --- ---
    ANNIKA:
    To je fakt strašný. Něco podobnyho mám doma též, by si v tomhle holky notovaly.
    Jak někdo může takhle soustavně ponizovat, sikanovat a ubližovat kdyz jde o vlastní dítě? Vlastne at jde o kohokoli...
    Asi pro mě není omluva, že to nějak zvráceně myslely dobře a že to třeba zažily taky. Sou to dospělí a svepravni jedinci a moc dobře si uvědomujou, že tímhle moc dobra neudělají.
    To bych, dle téhle logiky, musela taky ubližovat kazdymu, kdo má jen trochu nadváhu a svete div se, nedělám to. A nedělá to ani spousta jiných lidí, bez ohledu na věk (takže argument, že se to takhle dělalo, neprijimam).
    Si fakt dobrá, že si to ustala!
    ANNIKA
    ANNIKA --- ---
    Ty jo, já mám asi fest kliku, že jsem byla psychicky odolná. Máti mě buzerovala, že jsem tlustá, celej život. A že už od miminka babička hned řekla, že ségra nikdy tlustá nebude, ale já... Já budu. A už je to tady!
    Problémy s váhou svého dítěte řešila tak, že na mě už na základce ukazovala prstem a zpívala "nekrmit nekrmit, hlásají cedule, chtěl jsem jim hodit salám, a teď ho žeru sám" a naučila to i ségru, takze to furt zpívaly a smály se. A říkala mi, ať nežeru, že jsem seredna, že se nebudu líbit klukům a tak dále. Nebyla jsem tlustá. Byla jsem velká a statna. Ale furt se mi vysmivala a pomalu každý jídlo komentovala, že jak se cpu a že bude pak ještě buchta, ale já ať ji teda nežeru. Táta to asi zle nemyslel, ale zas trousil hlášky jako "No jo, náš hildegronek, jak mu chutná! To je chlebarnicka, tam se toho vejde! To jsou tvářcky, samým dobrým ziveny!" a tak dále a tak podobně.

    Když jsem se seznámila s manželem, matka mi řekla, že jsem se zatím s každým rozešla já, ale teď to bude naopak, takhle hezkej kluk s takovou nebude, to by se mu kamarádi smáli (cca 75 kg na 175 cm, široký ramena, velký prsa, velký boky).

    Při váze 65 kg na 175 cm mě sprdnul sportovní doktor, že se mu tyhle špeky na holkach nelíbí (jestli se mu libej na klukách, to jsem se tehdy neměla tu orazenost zeptat). A tak mraky toho byly.

    Tlustá jsem až teď, naši vysiraji pořád, oba jsou i v důchodu stihli a aktivní a moje váha je pohorsuje. Jakákoli tlustá osoba je "to" a ten, kdo s ní je, je uchyl, že na "to" vleze. Bejt tlustej je nejhorší věc na světě.

    A jako člověka to sere, ale žádný dramaticky diety jsem nikdy nedrzela, máti pak odsekavala, že se klukům teda líbit nebudu, no a co jako, akorát že jsem se jim teda líbila, no. Teď jsme měli šílený roky, tak jsem chvíli zkusila omezit příjem, ale byla jsem psychicky tak v háji, že to nešlo. A co je o něco líp, tak to postupně jít začíná bez nejakyho drakonickyho omezení.

    Tak občas, když zaslechnu, jak se někdo prohladovel na pokraj smrti, protože mu otec jednou nic zlyho netuse něco naznačil, tak si říkám, co by dotyčná dělala u nás... (Čímž teda nechci jakýkoliv blbý kecy na něčí postavu hájit, vůbec, jen občas vrtim hlavou).
    KURE
    KURE --- ---
    Mě doktor řekl že mám kylu. A pokud ji chci operovat*, mám přijít v létě a nechat si naplánovat operaci. A při té příležitosti mi můžou nějak poladit břicho, které po zhubnutí desítek kil a nějakých operacích vypadá jako balon po útoku žraloka.

    *) operace není nutná, a není nutné s tím pospichat.
    TEKKIT
    TEKKIT --- ---
    MAR_TINA: mně teda tohle taky nenapadlo. Ale hned mi bylo nějaký divný, že by jí ofiko doktor dal těch 15 na dva měsíce....že tam bude něco co nevíme
    MAR_TINA
    MAR_TINA --- ---
    ACIDQA: aha, vidíš, to mi nedošlo, že cílovku jí dali někdy v minulosti na 30. června 24 s teď honí deadline poslední 4 měsíce 40 kilo.
    ACIDQA
    ACIDQA --- ---
    MAR_TINA: no, ja jsem takova vic ostychavejsi v soudech toho, co lide pisi do skupin na Fcb… jsme ve fantazii - me/tve i toho, co pani rekl lekar. :) Moje kolegyne totiz roky nehubla vubec a pak taky prisla s tim, ze musi pred operaci dat dolu 50 kg, a ze to chce dat do leta. (To ji ale ten doktor rikal asi dva roky, ze to je pruser.)


    Chtela jsem nicmene jen rict, ze je normalni, ze existuji operace, pred kterymi proste musis hodne zhubnout.
    MAR_TINA
    MAR_TINA --- ---
    ACIDQA: problém je ten tlak na rychlost.
    Odeslat na obezitologii pro léky a podporu a říci, že by měla hubnout tak 3-5 kg měsíc a až bude mít co já vím 100 kg, ať přijde, je ok.
    Chtít 15 kg za dva měsíce je nemožné, nesmyslné a sprosté.

    Z paní vypadalo, že zatím zhubla ze 140 na 120 kg a je jí 60 let, to je velký úspěch. 20 kilo za půl roku by mohla dát, zejména s tou zdravotní motivací.

    Ale jestli jí odoperují kýlu a převis po takovémhle hubnutí a distázu prý ne, na tu má cvičit (šedesátka s letitým rozestupem svalů pravděpodobně od doby těhotenství), co se asi stane, až přiběre 30 zpátky? To tam přechno praskne.
    ACIDQA
    ACIDQA --- ---
    MAR_TINA: no, v tehle situaci je ted moje kolegyne. Uz ji jednou kylu operovali, ale protoze je fakt tlusta, tak mela dost pooperacnich komplikaci a ruzne infekce a zanety. Je nutna reoperace, ale s jeji nadvahou ta operace bude technicky narocna a nese s sebou dalsi rizika…

    On teda ji doktor rekl, ze se do te operace bez zhubnuti nepusti vubec, protoze zatucnelost organu, krvacivost, nefunkcnost pojivove tkane, zatucnela zvetsena jatra, ktera operaci take komplikuji… a dalsi rizika.

    A taky ji nabidl, ze kdyz se to podari, muze pri tom udelat dalsi zakrok - protoze jedna narkoza. Ale rekl, ze muze, ne musi.

    Nerekl ji tedy, za jak dlouho to musi zhubnout.
    KURE
    KURE --- ---
    KURE: ještě jsem chtěl dodat, asi to není zřejmé z toho co jsem napsal, že to šílený načasování je, pevně věřím, nápad ty paní, po tom co zjistila, že by jí to mohli udělat naráz.
    KURE
    KURE --- ---
    MAR_TINA: tady bych se naší medicíny zastal.
    Velmi pravděpodobně ji nikdo neřekl nic o tom jak má hubnout. Rozhodně ne na chirurgii, kde jí diagnostikovali kylu.
    (Jsem v přesně stejné situaci jak ta paní, až na to, že už jsem zhublej)
    Ten chirurg ji pravděpodobně pouze řekl, aby se přišla objednat na operaci kýly, a že ji plastiku udělají až zhubne. A že to jde udělat při jednom.
    MADIETTA
    MADIETTA --- ---
    VON_GILOTINE: tak otázka je, jestli je dobře, že by mě dneska za takové dítě někdo chválil.
    MAR_TINA
    MAR_TINA --- ---
    Tohle je dnešní ze skupiny o abdominoplastice.
    Dobrý den, nevím, jestli se ptám na správném místě, ale zkusím to.
    Mám velkou pupeční kýlu, cca 10 - 15 cm, a dost nadváhu, kterou úspěšně zvládám, 15 kg už dole (bohužel skoro vůbec ne břicho), do konce června musím ještě cca 15 kg zhubnout, aby mi to břicho viselo. Pak dostanu termín operace kýly.

    Současná medicína. Nemocnice Na Františku. Paní dostane za úkol za dva měsíce zhubnout 15 kg!, aby jí odoperovali kýlu a při té příležitosti kožní převis.
    Doprdele proč?
    VON_GILOTINE
    VON_GILOTINE --- ---
    Ano tumbler byl zlatou erou rozvoje ppp, ty blogy byly hlavne tam
    BERUSKA_CA
    BERUSKA_CA --- ---
    ARGANNAH: …a protoze neuznaji chybu, maji posrany nejen metabolismus, ale i vztahy v rodine.
    A casto bejvaj nasrani, ze se jejich deti snazi mit lip.
    TEKKIT
    TEKKIT --- ---
    DELIRIUM: to je neuvěřitelný no...
    DELIRIUM
    DELIRIUM --- ---
    TEKKIT: Že jo. Ale v oněch dobách to bylo naprosto normální. Ještě začaly frčet pro Anna blogy. Což bylo veřejné adorovani anorexie. Daly se tam najít ruzne thinspirace (fotky extrémně vychrtlych dívek a zen), jídelníčky (jablko a sklenice mléka na den), triky, jak navodit dojem, že jíš atd. V podstatě se tam holky navzájem podporovaly a hecovaly k tomu, aby nejedly, extrémně cvicily a anorexie (Anna) byla vlastně kamarádka a cíl všeho snažení. Pro Mia (bulimie) blogy, už tak časté nebyly. Holt bulimie neměla ten efekt "krasne hubenosti"
    TEKKIT
    TEKKIT --- ---
    DELIRIUM: celý tvůj příspěvek je totální masakr. Lednička, zvracení a "výživový poradci"(zmrdi co prodávají kotejly)....šílenství
    DELIRIUM
    DELIRIUM --- ---
    V chytrem časopise pro ženy sem se v mládí dočetla, že na podporu hubnutí je nejlepší dát fotku prasete nebo opravdu obezniho člověka nebo sama sebe v plavkách na ledničku, aby mě to motivovalo nezrat. Protože když máš hlad, jdeš k ledničce a tam na tebe vykoukne takovýhle "nestesti" tak si to jídlo velmi rozmyslis.
    Model - nos na zádech batoh se svými kily navíc upgradovany k "dokonalosti"

    Na škole v přírodě na 2. stup i ZŠ sme se hromadně učily od jedné spolužačky po obědě zvracet. Jelikož ona mohla jist i 5 knedlíků a potom dezert, protože uměla tuhle super věc. Vůbec nám to nepřišlo divný a naopak sme jí všechny zavidely, že zvládne zvracet na povel.
    Na tom 2. stupni sme ještě zkousely jist vatu, aby se zaludek "najedl" ale nepribrala si ani deko.

    A ještě si vzpomínám na zážitek s vyzivovym "poradenstvím"
    Kdysi jim kamaradka dala moje číslo. Byl to ten princip, že vám naslibujou, že poradi, pomůžou atd atd zcela zdarma, ale potom z vás nátlakem vymami několik kontaktu na vaše zname, jelikož proc byste jim bránila v úžasné postavě :")
    Tak sem tam, k vůli ní, zašla. Zadarmo bylo to, že vás zváží a na té váze změří procento tuku. Já toho času trénovala téměř jako vrcholový sportovec a jedla už konečně normálně. Takže žádná nadváha, jenom svaly. Ale bylo mi řečeno, že takhle ne a musím místo jidla pit jejich koktejly. Že pry je užívají i maratonci. Na to mi ukázali knížku, kde měli vystrihany z časopisů různý lidi, jakože před a po, i sportovce :D A že to jsou jejich klienti. Ani si nedali tu práci, aby to nevypadalo, že to je nějaká koláž, ale normální fotky.
    Potom že mě loudili 10 čísel na moje kamarády. Nedala sem jim ani jedno, ale fakt to byl velký nátlak.
    Potom mi ještě cca co měsíc volali, i když sem jejich zázrak odmítla a furt mi to nutili. Tím stylem, že sem si od nich nechala zadarmo poradit, ale koupit si něco, to ne. Že tohle se přece nedělá.

    Třeba si ještě na další dietní zázraky z dob pravěku vzpomenu. Tohle téma mě opravdu baví. Jako je to v podstatě strašný, ale když už se stalo, tak se tomu aspoň můžu ironicky pousmat.
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam