That being said, obezitolog rád vypráví o svým pacientovi, co měl na vrcholu svojí křivky 180 kilo a normálně s tím hrál s kamarády volejbal, slušně zvládal, jen se strašně potil. Obrovskej chlap s gigantickou muskulaturou, samozřejmě, která pod tím tukem nebyla vidět. Ale to je spíš výjimka, většina takhle tlustejch lidí žádnej běh, švihadlo, skákání apod vůbec nezvládá. Jsou rádi, že vůbec vstanou z křesla.

ILLUZE: To ti povím jak: blbě. Moje pokusy začít v listopadu běhat vedly akorát k tomu, že jsem si oddělala obě achillovky. :D

Ale naučíš se. Naučíš se šetřit každej krok - když jsem měla svejch rekordních 150 kilo, chodila jsem na oběd do nejbližší restaurace, i kdyby neměli v menu zrovna nic, co mám ráda, protože na hlavní ulici je to kilák, což sice ujdeš, ale už je to sportovní výkon. A ty nechceš jít do sportovních výkonů uprostřed pracovního dne, protože se unavíš a hrozně zpotíš a pak půjdeš v tomhle stavu přednášet, brrr. Naučíš se chodit po schodech úplně jinou technikou, hlavně ze schodů, abys šetřila špičky a kolena. Zásadně nedobíháš autobusy. Doma nechodíš bosa, protože tě pak bolí chodidla. Sedáš si úplně jinou technikou, než ostatní lidi, což je ale problém v restauracích na hodně malých toaletách, kde tahle technika použít nejde, tak se vždycky modlíš, aby sis neublížila. Investuješ obrovský peníze do drahý sportovní obuvi, abys mohla jít na procházku a nic tě u toho nebolelo. Nikdy přitom nechodíš s kamarády a vůbec s nikým, protože co je pro ně příjemný tempo, to je pro tebe ekvivalent rychlýho běhu, což se jim špatně vysvětluje, a i kdyby se ti ochotně přizpůsobili, stejně neustále podvědomě zrychlujou a tobě je to trapný furt opakovat. Nebo prostě zatneš zuby a letíš jejich rychlostí a pak odpadneš, strašně zpocená, což je jednak trapný a jednak tě pak tejden tě bolí úplně všechno. Nakonec stejně chodit přestaneš, i sama, protože to nezvládáš a přestane to bejt příjemný. No a obzvlášť záhadná věc, i při ležení nebo sezení máš neustále podivný nespecifický bolesti v těle, hlavně ve spodní půlce, ve finále už neexistuje prakticky žádná pohodlná poloha. Jako by i ležení bylo fyzickej výkon, kterej přestáváš zvládat. Plus se ti vleže blbě dejchá, hlavně pokud máš (jako já) od pánaboha prsa velikosti vodních melounů a ty ti prostě ležej na hrudi a jsou strašně těžký. A don't get me teda started on vstávání z postele - já ji mám hodně nízkou a dodnes pro mě není tak úplně snadný prostě normálně popředu vstát. Každá blbost je vůbec obrovskej fyzickej výkon a blbý je, že tím vzniká situace, kdy příjemný tělesný pocity mimo jídlo a sex (a třeba alkohol) už prakticky neexistujou. Sprcha, možná, ale bosa stejně dlouho stát nevydržíš. Absolutní psycho, začarovanej kruh, ze kterýho je strašně těžký vyskočit.

Uf. Sorry za tenhle rant. Ale díky, žes mě přiměla zavzpomínat. Až budu zas ráno na váze nadávat, že tam není číslo, který si přeju, třeba si zvládnu snáz vzpomenout na tohle všechno a na to, že to fakt není o číslech. Ale právě o tom úplně jiným pocitu ve vlastním těle - o existenci bez ustavičný bolesti.

ARGANNAH: K těm nohám - poté, co se mi zbortila klenba v návaznosti na podcenění vhodné obuvi na dovolené - jako upřímně, nechápu, jak cvičení a hlavně běh dávají opravdu obézní lidé.
A už vůbec nechápu, jak dávají skákání na trampolínách nebo přes švihadlo.

ARGANNAH: jo mam asi lymfedém rúk, od zápästia po končeky prstov. Ruky permanentne spuchnuté a tam kde sú kĺby mám normálne priehlbiny. V lete to napuchne horkom ešte viac, keď sa spotím a zadýcham tak ani nezatnem päste, až to bolí. Je to radosť. Ale kĺby vyzerajú byť v poriadku. Bola som na sérií manuálnych lymfomasáží, 8 týždňov po sebe, bezo zmeny.

To že mi opuchnú nohy od členkov dole o pol veľkosti a celé leto si robím studené kúpele, to je už nič. Fakt “milujem” letné horúčavy.

ARGANNAH: lymfo drenáž se dělá i na pojišťovnu a opravdu efekt má. Jen se musí pravidelně, no

ARGANNAH: Díky za otevření tématu.
Lipedém mám a snažila jsem se ho řešit s lékaři. Moje praktická se na mě tvářila spíš skepticky a poslala mě na cévní. Tam mi našli jednu křečovou žilku a dali kontakt na skeletonizaci povrchových žil. Doporučení zhubnout nechybělo.
Jako další pokus jsem byla na zkušební manuální lymfodrenáži a paní se tvářila jako by nikdy neviděla tak "problematické" nohy. Doporučila nebrat HA a antihistaminika a doma nenosit žádné spodní prádlo. Po lymfodrenazi jsem nemohla 3 dny vydržet s nohami a musela jsem je mít co nejčastěji nahoře. Ani nevím, jestli jento správně.
Pak jsem kontaktovala jednu soukromou cévní kliniku a ti by mě už viděli u nich na stole na liposukci.

O klinice z tvého odkazů jsem slyšela v podcastu Institutu moderní výživy, ale nějak nemám chuť to řešit po tom všem. Mam strach se dočkám bagatelizace jako u lékařů, hororových scénářů jako u masérky nebo ze mě budou tahat prachy jako na té cévní klinice.
Zhubnutí zázraky nepřineslo, morálka po zkušenostech na nule.

ARGANNAH: myslim, ze stehna se mi zlepsily - hlavne ty vnejsi, byli vyrazne hladsi a jakoby bez hrbu na predelu zadek/stehno + sem pak chodila asi 3x vic na zachod, coz je pry znamka dobre fungujici lymfy. Navic te muze i poslat doktor, pokud uz je to fakt lekarskej problem a muze to byt na pojistovnu - tedy napr. ten lymfedem.

Jestli to jinak melo nejakej efekt poznat nemuzu, ale vnimam to jako dobrou vec, kterou si treba 1x za 10 let doprat (podle financi treba i casteji :D ono se chodi po tydnu az dvou, takze tech cca 10 kur, aby to melo smysl, pak vyjde tak na 10 - 15000 podle ceny toho terapeuta + je to cca na 4-6 mesicu, ale pak sem ten efekt citila mozna dalsi rok s tim castejsim mocenim.

Samo o sobe to asi neni spasnej zazrak, ale k nejake snaze o drzeni tela ve zdravi to podle me tvori jeden z dilku.

Pro ty, kdo o lipedému slyší poprvé:

Lipedém - Centrum preventivní medicíny - Lymfocentrum
https://www.cpml.cz/lecba/lipedem/

Z jiného soudku, už dlouho se chystám otevřít téma lipedém/lymfedém. To je podle mě fakt velká bolest zvlášť žen, taky ho mám, a přitom osvěta minimální, nulové ponětí o tom, že tyhle věci vůbec existujou. Jsem na vážkách, co si o tom myslet, jestli to chápat jako nemoc nebo v podstatě jako druhotný pohlavní znak, jak jsem někde četla. A jestli je pravda, co se dneska říká, že to v podstatě nejde odstranit.

Znám osobu (píšu záměrně neutrálně), která měla problémy s nohama, postupně ztrácela pohyblivost. Doktoři miliardu keců o hubnutí, nic s tím nedělali, akorát pak se naneštěstí už pozdě ukázalo, že je to nějaká vzácná nemoc, co nemá s tloušťkou nic společného. Kdyby se to zachytilo včas, mohli tu osobu vyléčit nebo aspoň ten proces zpomalit, takhle už s tím nešlo nic moc dělat.

ANNIKA:
presne, to osedis a pripadne pomaha si koupit i pohodnejsi sedlo, pokud mas hodne uzky a tvrdy.

jinak sme meli v arealu me prvni prace moznost si pujcit kola zadarmo, tak sme jednou jeli po cyklo kolem reky s kolegama na obed... no mela sem chut ten den byt bez obeda a zpatky jit radsi pesky, presne stejnej zazitek z toho kola mam... ale zase kamaradka, ktera ma bmi asi 40, tak ona se hrozne rozhybala diky tem sdilenym kolum a po brne vubec nejezdi mhd, vsude skoro na tom sdilenym kole a na vylety s manzelem pak hodne na svoje kola.

ju priserne ale priserne porad bolely zada a klasika doktor ji rekl, at napred zhubne... tak nekde v tv vyhrala plastickou operaci prsou zadarmo, ze bude v TV, prsa si nechala zmensit tak na polovinu, mozna min a hle, zada ji neboli, za tech cca 10let zhubla mozna 20kg a k tomu se ji dari si vahu alespon drzet a hlavne se fakt hybe a hodne jezdi na tom kole, takze se ji zlepsili jiny zdravotni aspekty.

ja na kole nikdy zadny srandy nedelala, max tak vyskocit na obrubak nebo tak :D ale jo, mrzi me, ze mam jedinou kolenovou vadu, se kterou se primo vylucuje jezdit na kole, protoze to vyrazne zhorsuje bolestivost. zas sem tenkrat vymenila kolo za turistiku, kolo sem obrecela, ja vetsinu svyho volnyho casu travila na kole nebo u pc, ale dokud je kam vymenovat aktivity, tak to jeste de....

akorat sem mivala stavy, kdy sem se musela jit "vyjezdit" na silnici, pri chuzi tohle nejde, chybi tam ta rychlost a dymanika, behat nebeham, tak to je jediny, co mi chybi, ze nemam moc jak resit ty tesne predzachvatovy stavy, ktery mi na kole sly zvladat lip, nez bez nej.

pro pobavení. Manžel si vyžádal poslání panettone, který jsem na dnešek upekla, do jeho tabulek.

M: Cos do toho dala omg?
Já: proč?
M: 130g, 1800kJ!
Já : vejce, máslo, cukr, rozinky... Musíš víc jezdit na kole!

ANNIKA: V minulým životě jsem nejezdila tisic a víc kilometrů za rok. Zadek se musí osedět, pak to nevnimáš. Teď, když na to občas vylezu, tak trpím.